Asi první Predátor v 5, kde jsem si v x pasážích na povel měl zakrejvat oči. Freddy třeba oproti tomu neprošel vůbec, to jsme pak ve škole lepili z dojmů, kdo jakou scénu stihl vidět, než ho rodiče zahnali a až v 11 jsem prvně viděl čtvrtej díl. Nejdůležitější bylo Evil Dead 2 v 8 (to ne, že by mi doma pustili, to jsem se hrabal v kazetách a tajně si to pustil). A určitou stopu zanechal v období 5-6 Burton. Když mi děda říkal o spletitym bludišti kanálů pod městem, věřil jsem, že tam někde běhá DeVito se svou tučňáčí bandou. A bál jsem se Walkena
A jak zmiňujete SP, tehdy v tištěných tv programech, když ho prvně Nova uvedla, byla tam nevinná fotka „nějakejch kluků na zastávce ve sněhu“. Ještě jsem se divil, proč pohádku dávají v noci a chtěl to nahrát na kazetu. Druhej den po škole si jen pamatuju, jak máma volá z kuchyně, že si nemám pouštět tu kazetu, že to vůbec žádná pohádka neni. Ale už bylo pozdě, už jsem se tlemil u obřího satelitu trčícího z prdele, no :)
reaguje na:
hroubek
reagovat
|