Disney letos oslavil 100 let od svého založení a něco mi říká, že takhle si jubileum nepředstavoval. Při pohledu na nekonečnou řadu kasovních zklamání a propadáků v čele s třetím Ant-Manem, Indiana Jonesem a nástrojem osudu, Strašidelným domem, Marvels a konečně i aktuálním animákem Přání zažívá největší hollywoodské studio jeden z nejhorších roků své dosavadní existence. Snad jenom s výjimkou výdělečné rozlučky se Strážci Galaxie to letos byla poprava v přímém přenosu.

Přání každopádně mělo navázat na dlouhou tradici disneyovských animovaných pohádek, které míří do kin na rentabilní (a prodloužený) víkend obklopující Den díkůvzdání. Nestalo se a ambice na další megahitové Ledové království jsou v prachu. Jasně, už po uspávajících trailerech bylo jasné, že do multiplexů nezamíří žádná budoucí klasika, na kterou budou děcka tahat svoje rodiče ještě o Vánocích, ale aktuálně reportovaných 32 milionů dolarů za pětidenní víkend (ten standardní třídenní je dokonce necelých 20 mega) je ještě větší bída, než předpovídali i ti největší pesimisté. Zbytek světa s nezájmem Amíků více než souzní a první várka trhů přisypala pouhých 17 melounů!

Což o to, podprůměrné hodnocení na Rottenech 5,7/10 by nebyl až takový problém. Kritici nikdy neskákali nadšením do vzduchu při pohledu na šablonovité disneyovské animáky. Problémem je, že pohádka neoslovila ani nenáročné rodinky s malými dětmi. Cílovka po odchodu ze sálů uděluje pouze A-, což je pro specifický žánr slabota.

Těžko si teď představit, že by se na Přání chodilo až do vánočních svátků a film následně zachránil aspoň zájem diváků na PVOD a Disney+. Kdepak, globálním stropem v kinech budou horko těžko dvě kila a na streamech po očividně průměrném a prvními diváky odzívaném animáku s Chrisem Pinem a Arianou DeBose v hlavních rolích podle mého také neštěkne ani pes.

Že těch výsledných a mnou velmi předběžně odhadovaných 200 mega z kin nakonec nezní až tak špatně? Omyl, mluvíme totiž o bláhovém studiu, které nezná slovo šetrnost. Žádné Illumination, respektive Universal, kteří umí všechny ty Mimoně a Já, padouchy vyprodukovat i dnes za nízkých 70–100 mega. Rozpočet Přání prý vystoupal na katastroficky vysokých 175–200 míčů a když si k tomu přičtete minimálně kilo na nutnou marketingovou masáž, s níž znovu pomáhal i řetězec McDonald's, tak sledujeme naprostou pohromu. Po Marvels se v rychlém sledu budou odepisovat další stovky milionů dolarů.

Disneyho celovečerní animované panoptikum (během závěrečných titulků prý dokonce běží jakýsi kvíz, kdy diváci sledují upomínky na snad všechny studiové animáky z posledních dekád) je při pohledu na rozvrh distribučních premiér jeho posledním letošním zářezem. Sdílní lidé trávící volný čas na internetu mají samozřejmě jasno: studio si za propadáky může samo, protože je „woke“ a #MeToo agendu tlačí i do filmů pro nejmenší. Já sice také občas kroutím hlavou, protože Disney nezná míru, ale tlačení těchto témat vážně není největší problém.

Zásadní je fakt, že Disney mentálně ustrnul v roce 2019, kdy mu vyšlo, na co šáhnul, a není schopný se adaptovat na trudnou post-covidovou realitu. To nejlepší už Pixar, Marvel, Lucasfilm a Walt Disney Animation Studios naservírovali v minulosti. Teď už se jenom vykrádají, opakují, na tahouny z ranku Tonyho Starka, Elsy nebo pana Úžasňáka člověk v multiplexech nenarazí, avšak rozpočty pořád atakují 200–300 milionů babek. Navzdory faktu, že zájem každým dalším měsícem upadá. Něco mi říká, že už i pod mocným Bobem Igerem se povážlivě houpe křeslo.

Rychle k prvním dvěma místům - ano, slyšíte správně, Přání bylo až třetí! Překvapivé zlato pro sebe znovu urval prequel Hunger Games. Balada o ptácích a hadech měla po průměrném 44milionovém otvíráku napsáno ve hvězdách, že se tak tak zaplatí a Lionsgate bude ještě dlouho přemýšlet, zda dystopickou franšízu podojí v budoucnu znovu. Teď už specifické studio, které vždy minimalizuje risk předprodejem práv na uvedení své novinky ve zbytku světa, jistě nepochybuje a dočkáme se dalšího návratu do světa Panemu.

Hunger Games trhly o víkendu velmi slušných 33 milionů dolarů (pokles o pouhých 35 procent), pětidenní účet je vystavený na 42 mega a po deseti dnech mají mladí účastníci Hladových her na kontě v USA takřka 100 míčů. Brzdit se tedy v zámoří bude až někde u sto padesáti a v součtu se zbytkem světa (globálně jsme právě na 197 milionech) už můžeme klidně spekulovat o konci v kinech u hranice 350 melounů. Vzhledem k relativně rozumnému stomilionovému rozpočtu podle mě vážně není co řešit.

No a konečně Napoleon. O historické epice nezdolného Ridleyho Scotta jsem se rozepsal již minulé pondělí a při pohledu na 32,5 mega z Ameriky a dalších 46 ze zbytku světa (podle očekávání úřadovala hlavně Evropa v čele s Velkou Británií a Francií) vlastně můžeme hovořit o příjemném překvapení. Samozřejmě je tu několik „ale“, nicméně před víkendem se čekalo o pár milionů méně.

Prvním problémem je vysoký rozpočet, který podle některých zdrojů nabobtnal až někam ke 200 melounům. Co na tom, že paličatý Ridley znovu točil rychle (často prý na první dobrou), monumentální scény snímal desítkami kamer naráz a za dva měsíce měl natočeno. Stovky (ne-li tisíce) komparzistů na obřích bojištích dnes holt nenatočíte levněji, než třináct let starého Robina Hooda s Russellem Crowem. Inflace je neúprosná. Nemilé jsou však první reakce diváků, kteří po odchodu ze sálů udělili průměrné hodnocení B-.

Na ČSFD už mimochodem Napoleon se 71 % brzy zamíří do modrých vod. Každopádně panuje shoda, že místy zkratkovitý příběh plný historických nepřesností je vlastně jenom reklama na masivní čtyřhodinovou verzi, která by měla za pár měsíců zamířit na Apple Plus. Tím pádem o nic zásadního nepřijdete (snad s výjimkou opulentních bitev na velkém plátně), když kino vynecháte a počkáte si na "kompletní" verzi. Tu už ale bohužel v kinech neuvidíte.

Zmiňoval jsem již Apple, a právě díky jeho bezedné pokladničce se vlastně nikdo nevěší z toho, že v kinech bude s takovouhle (ne, nadcházející premiéry v Číně a Japonsku snímek vážně nespasí) ještě rád za 200–250 milionů dolarů. Problémem je, že se úplně nedostaví ona prestiž a možná oscarová nadílka, kvůli níž nacpal technologický gigant podobné peníze do Scorseseho Zabijáků rozkvetlého měsíce.

Ti sice vyklízejí pozice u nedostatečných 150 milionů dolarů z celého světa, ale kritici a náročnější diváci jásají. Napoleon sice vydělá v multiplexech více, ale kritici a plebs zívají. Něco mi říká, že Apple by klidně pár desítek mega z globálního box office obětoval, kdyby se Joaquin Phoenix balící Vanessu Kirby ve velkofilmu dočkal chvály a následné sklizně cen na Glóbech, Oscarech a dalších. No, uvidíme. Já kino po nespokojených dojmech kolegů MrHlada a KarlaR (minimálně jeden se snad již brzy vypovídá v nadcházejícím MovieZone Live) odložil na neurčito.

Rychle ke zbytku startovního pole. Trollové berou bramboru a nestěžují si. Aktuálních 65 míčů z Ameriky (díkuvzdání v USA vylepšilo účet o pěkných 25 mega) a dalších 81 ze zbytku světa dává naději, že padne čtvrtmiliarda, což je při rozpočtu okolo stovky tak nějak ok. I trojka se totiž prckům očividně znovu trefila do noty a Universal se časem dočká tučných tantiém z prodejů na iTunes atd. Byť už to asi nebude podobně masivní nášup jako v případě dvojky s podtitulem Světové turné. Ta se dočkala simultánní premiéry v kinech a na PVOD během covidu v roce 2020 a právě na internetu utržila během prvního měsíce více než 100 milionů dolarů.

Co pětka? Nenápadný horor Eliho Rotha s tematickým názvem Den díkůvzdání se divákům líbí. Po úvodních 10 milionech klesnul o zanedbatelná procenta a v Americe má po dvou víkendech na kontě už slušných 24 míčů. Se standardně nízkým 15milionovým rozpočtem má horor našlápnuto dostat se do plusu už v kinech. Kamarád Quentina Tarantina tedy (pro mě docela překvapivě) neselhal a naservíroval žánrovou kvalitu, která se navíc zaplatí.

Na šestém místě zase a znovu brečí disneyovští  Bob Iger, Kevin Feige a Brie Larson. Marvels se po třech týdnech v kinech nedokázali vydrápat alespoň na dvě kila. Neopakoval se sice 78procentní kolaps jako minulý víkend, ale koho to zajímá, když je součet vystavený na naprosto zoufalých 76 míčů z Ameriky, podpořených 110 melouny ze zbytku světa. Tudy ne.

Marvels i Hunger Games jsme probírali v posledním MZ Live:

Šťastnou sedmičku bere všemi deseti Paul Giamatti, jenž pod vedením Alexandra Payneho úřaduje jako učitel ve chváleném The Holdovers (Rotteny hlásí vyloženě fantastických 8,5/10!). Nostalgický návrat do školních lavic po letitém, nicméně pořád skvělém Kdo s koho alias Election, se režisérovi prý povedl na jedničku a diváci na kvalitu slyší. Jinak by hořkosladkému dramatu nedopřáli dalších 2,7 milionů dolarů.

Cesta za profitem bude vzhledem k třicetimilionovým pořizovacím nákladům (respektive tolik vytasili po premiéře na festivalu v Torontu Focus Features za koupi práv pro nezávisle financovaný snímek) ještě trnitá, ale o filmu ještě pár měsíců rozhodně uslyšíme. Kdo ví, jestli se po případném úspěchu na Oscarech nedočkáme za pár měsíců premiéry i u nás. Nezlobil bych se.

Osmý a devátý plac vezmu jedním vrzem. Sousedí tu totiž spolu dva překvapivé podzimní hity. Taylor Swift se záznamem z beznadějně vyprodané koncertní Eras Tour plundruje i kina. V Americe jsme na dostřel 180 milionů, svět tvrdí muziku s dalšími sedmi pětkami. No a mládeži přístupný a právě jimi nejvíce vyhlížený horor Pět nocí u Freddyho už příští víkend zdolá 300 míčů. K překonání milníku schází pouhých pět mega a při pohledu na nízký dvacetimilionový rozpočet mluvíme o jednom z největších hitů roku. Pořád nekončíme.

Saltburn od vycházející režisérské hvězdy Emerald Fennell se dočkal expanze do více než 1 500 kin a ta se moc nepovedla. Celkově i s limitovanou premiérou v několika kinech minulý týden trhla režisérka Nadějné mladé ženy pouhé tři míče, což fakticky znamená, že kina zela prázdnotou a v trailerech maximálně lákavý materiál nepřivábil do multiplexů ani zdaleka tolik lidí, jako vyprodané premiéry v Los Angeles a New Yorku. Možná to chtělo nějaký mezikrok v pár stovkách kin, aby se stihla rozjet šuškanda. Kvapný distribuční skok se hambatému filmu, na který prý za žádnou cenu nemáte chodit s rodiči, bohužel vůbec nevyvedl.

Celkový žebříček víkendových tržeb zde.

Příští víkend si na Hunger Games, Napoleona a Přání vyšlápne popová diva Beyoncé se svým koncertním/biografickým snímkem RENAISSANCE. Queen B sice Taylor Swift tržbami úplně nenapodobí, ale vysoké předprodeje stejně slibují sukces.