10. Zátah 2 (2014, r. Gareth Evans)

Proč se na druhý Raid tak zapomíná? Jasně, jednička prostě byla první a logicky i vlivnější. Zároveň ale šlo o vcelku komorní a v lecčems tedy „testovací“ jízdu, což se o dvojce rozhodně říct nedá. Gareth Evans se v Berandalu nijak nedržel zpátky a nabídl sérii kolosálních rvaček, u nichž člověk prostě nevěří vlastním očím. Tím však kvality tohohle bijáku ani zdaleka nekončí – ve druhé řadě totiž jde o poctivou a patřičně drsnou gangsterku, která umí potěšit i mimo akční scény.

Stejně jako vás mě trochu mrzí, že nikdy nedošlo (a zřejmě už ani nedojde) na vytouženou trojku. Druhý Raid je ale na ploše 150 minut tak nabušený, že by se asi těžko překonával, a docela chápu, že se Evans rozhodl neriskovat. Takhle je jeho „raidový“ odkaz víceméně stoprocentní, a jelikož jsem zatím neviděl Gangs of London (a Apostle nebyl nic moc), napjatě od té doby čekám, kde tenhle akční virtuos zazáří příště.

9. Avengers: Endgame (2019, r. Anthony a Joe Russoové)

Omlouvám se, ale i u mě bude leckdo obracet oči v sloup, protože jsem zařadil Avengers: Endgame. Oblíbenější Infinity War je sice bez debat kompaktnější film s (lehce) odvážnějším koncem, mně však víc sedí struktura tří odlišných hodin, ve kterých se Russovi mohou vyřádit na vícero způsobů. Úvodní depka je v rámci veselých marvelovek skvělým osvěžením, v němž se Downey nebo Evans hezky noří do temnějších vod. Prostřední cestování časem baví ohromnou hravostí a sem zvládne dodat i nečekané emoce (Tonyho táta, Thorova máma). No a finální megabitvě zvedám palec nahoru hlavně proto, že má nezapomenutelný začátek.

Ano, mluvím o scéně s portály, na kterou se upřímně můžu dívat pořád dokola. V kombinaci s finálním „I am Iron Man“ totiž jde o brilantní završení první dekády s marveláckým vesmírem, a o jasný důkaz, že se dá vydojit spousta emocí i z digihrátek s desítky let starými paňáci. Avengers: Endgame je zkrátka nefalšovaná popcornová jízda, u níž za každým rohem čeká něco parádního, a jsem moc rád, že se tolik postav rozloučilo s MCU se ctí. Kevin Feige to dál bude mít zatraceně těžké…

8. Před půlnocí (2013, r. Richard Linklater)

Richard Linklater za sebou nemá úplně výstavní dekádu, dva zářezy nicméně trefil. Spoustě lidí sedlo jeho originální Chlapectví, já jsem ale měl větší radost ze završení trilogie „Před“. Možná si pamatujete, že mezi jedničkou a dvojkou uběhlo dlouhých devět let. Prodleva mezi dvojkou a trojkou pak byla stejná a znovu vyústila v trochu jiný filmový zážitek, který však nabídl stejnou porci dialogového luxusu.

Před půlnocí je bez debat nejdepresivnějším dílem celé trilogie. I když má vcelku sluníčkový rozjezd, po čase dojde na praní špinavého prádla, které se holt nastřádá v každém dlouholetém vztahu, a Linklater z něj těží dramatické maximum. Jistě, pořád tu máme především dva lidi, co si dvě hodiny povídají. Já jsem ale zas a znovu žasnul nad tím, jak se dá z obyčejných konverzací sestavit unikátní podívaná, a dost mě zajímá, jestli se (teoreticky v roce 2022?) bude riskovat čtyřka.

7. Mission: Impossible – Fallout (2018, r. Christopher McQuarrie)

Neříkám, že pětka Mission: Impossible není super. Bez debat je. Ale šestka je u mě ještě „víc super“, takže musím jít proti zbytku redakce a hlasitě pochválit Toma Cruise až za Fallout. V podstatě by stačilo jen vyjmenovat všechny akční scény (skok z letadla, bitka na záchodech, honička v Paříži, běh Londýnem, vrtulníkové finále…) a tím by celé tohle velebení mohlo skončit. Christopher McQuarrie si však zaslouží víc, takže pár superlativ ještě přihodím.

Jak jsem křičel už po premiéře, Mission: Impossible – Fallout je Temný rytíř akčních filmů. Velkolepá, neselhávající a za všech okolností napínavá přehlídka špičkového řemesla, u níž se ale maximálně myslelo na diváka. McQuarrie dělá všechno proto, abyste ze sebe sypali jedno wow za druhým, a jen tak mimochodem nadělil Henrymu Cavillovi jeho nejlepší roli. Asi vás tedy nepřekvapí, že se nemůžu dočkat sedmičky a osmičky. Cruiseova série je totiž vlastně unikátem, před nímž musí sklonit hlavu i to nejlepší komiksové blbnutí na trhu.