Barbara Broccoli v rozhovoru pro Variety před pár týdny řekla: „Ty filmy (bondovky) točíme pro diváky. Myslíme si, že patří na velká plátna, ale na tomto místě je třeba koukat do budoucnosti. Právě tu určují fanoušci a jenom oni si řeknou, kde najdou svoji zábavu. Nemůžeme nic vyloučit – tohle rozhodnutí za nás v budoucnu učiní diváci.“ Jistě jste si také oddechli a přes překvapivě neurčité vyjádření o pokračování maminky bondovek v kinech si nedovedete představit, že by za 3–4 roky zamířilo další dobrodružství agenta 007 jenom na streamovací služby.

Zamysleme se však nad citátem ještě jednou. Barbara mohla klidně říct něco ve smyslu: „Streamování je sice budoucnost, ale Bond patří do kin“. Místo toho však nevyloučila možnost, že se v budoucnu ten nejznámější zaměstnanec MI6 dočká exkluzivní premiéry právě na streamech. Byť ji třeba bude doprovázet omezená premiéra v kinech. Pomiňme teď její řeči o divácích, kteří si určí budoucnost slavné značky. Fór je v tom, že v posledních týdnech se čím dál častěji hovoří o prodeji legendárního studia MGM (tedy bondovského opatrovníka) a jedním z hlavních kandidátů na koupi studia je právě největší streamovací gigant – Netflix. Nebo alespoň těch nejzajímavějších práv na velké značky z jejich stáje.

Není to poprvé, co se o podobných námluvách hovořilo. Už v polovině roku 2017 americké CNBC spekulovalo, že o výhradní distribuční práva (pozor, nepleťte si to s koupí samotné značky) má zájem mocná (vlastně ta nejmocnější) dvojice Apple s Amazonem. Zároveň autor článku pracující pro CNBC neopomněl dodat, že by taková legrace stála případné zájemce 2–5 miliard babek a největším konkurentem streamovacího dua jsou Warneři, kteří by prý také rádi vysolili vysokou částku na dřevo. 

Rozumíte tomu správně, bavíme se o době „předUniversalovské“ a byť ta jimi vyhraná bitva o práva na uvedení posledního Bonda s Danielem Craigem jistě nebyla bezbolestná, rozhodně nezaplatili za možnost distribuovat jeden film ve světě 2–5 miliard. Znovu opakuji, že studio Universal vyhrálo bitvu o světovou (tedy USA absentujicí) distribuci jednoho filmu. Rozhodně však nevyhrálo válku jako studio Sony, které bylo celých deset let zodpovědné za celosvětové uvádění bondovek do kin. Budoucnost tedy není jasně nalinkovaná. Právě naopak a my se konečně dostáváme k tomu zpropadenému a poslední roky vše měnícímu Netflixu.

Streamovací gigant dluží, kam se podíváte (podle posledních zpráv visí 14,6 miliard dlouhodobě a s dalšími 22 „krátkodobě půjčenými“ miliardami účetně čachruje), ale stejně je schopný v zájmu udržení svého monopolu každým rokem o miliardy navyšovat svoje náklady na originální filmy, seriály a poplatky za licencování již vytvořeného obsahu. Proč takové "mínusové utrácení" a nikoliv vytváření čistého zisku? Zadlužený moloch je úspěšný především díky neustále rostoucím cenám akcií, které přímo závisející na (pokud možno čím dál rychlejším) růstu počtu předplatitelů. Svým způsobem tahle americká pohádka kopíruje Teslu. Akorát že Elon Musk je už poslední kvartály (konečně) v plusu. Letos prý Netflix utratí minimálně 17 miliard a analytici odvážně předpokládají, že v roce 2028 to bude už 26 miliard dolarů. Samozřejmě za to může nástup konkurence.

Když si dnes v „Czechii“ pustíte Netflix, najdete tam přesně nula bondovek. A to stejné platí i o (u nás dostupném) Amazonu, HBO a dalších. Krajané, kteří si nekoupili jednu z vyprodaných Blu-ray bondovských kolekcí, mají k dnešnímu dni možnost zakoupit (sakra draze) jednotlivé filmy na iTunes, případně na Google Play. V Americe to až donedávna nebyla taková tragédie a v jednu chvíli (2. března 2019) si zámořští čtenáři dokonce mohli pustit 21 starších bondovek (včetně Casina Royale). To už teď také není pravda, protože v USA si na Netflixu dnes pustíte "jenom" čtveřici brosnanovek.

Hojně citovaná CNBC (před měsícem ji v této souvislosti opravdu brali za bernou minci úplně všechny zámořské weby) reportuje, že Netflix krouží kolem MGM. Dost možná nebaží pouze a jenom po filmech s Jamesem Bondem. MGM je prý otevřená jednáním o prodejích práv i na další korunovační klenoty z jejich stáje, jako je třeba Rocky a další. Legendární firma sice v zámoří provozuje svoji streamovací platformu Epix, ale očividně vidí rezervy ve zhodnocení svého skoro bezedného filmového katalogu a právě Netflix, který se pomalu začíná loučit s Přáteli, Kanclem, marvelovkami, pixarovkami a dalšími, by velmi rád vyfouknul nejenom Agenta jejího veličenstva ostatním streamovacím žralokům.

Co dodat na závěr? Ať už to celé dopadne jakkoliv, v příštích letech budou (navzdory napdpisu článku) samozřejmě všechny bondovky mířit do kin. Už jenom v předchozí kapitole rozebírané sdílení nákladů na reklamu s nadrženým Heinekenem a spol. trochu bere vítr z úvah o tom, že by nějaká z příštích bondovek zamířila pouze na streamy a prim by znovu nehrálo extra výhodné a rozumné uvedení v kinech.

Jenomže kdo by si před deseti lety tipnul, že historický blockbuster za 120 - 150 mega bude mít premiéru jenom v hrstce kin a to hlavní se odehraje na displejích mikrovlnek, mobilů, notebooků a pořád příliš malých televizí? Kdo by si troufnul tvrdit, že suverénně nejdražší film Martina Scorseseho (150 mega je prý minimum) Irčan se dočká premiéry také na Netflixu? 

Letos se naplno rozpoutají streamovací války a ti největší hráči (včetně Netflixu) budou čím dál nadrženější platit miliardy za exkluzivní obsah, který nikde jinde nenajdete. Všechno má svou cenu. I Bond. Uvidíme, jestli nás právě tenhle agent za pár let nešokuje ještě víc než obsazením černocha do hlavní role exkluzivní premiérou na nějaké streamovací síti. Nepřeju si to, ale budoucnost je otevřená.

---

Poznámka pod čarou: Pokud bych si měl tipnout, jaká bude blízka budoucnost Bonda v souvislosti se streamy, tak bych sázel na nějaký seriál. Traduje se, že kdysi Barbara a Michael zavrhli minisérii, která měla sledovat budoucího agenta 007 na prestižní střední škole v Etonu. Že je ten nápad staršího data by vám měl naznačit jeden z důvodů, proč producentská dvojka tuto možnost kdysi zamítla. Prý to až příliš připomínalo supermanovský Smallville.