Četl jsem ji naposledy před víc než deseti lety, ale řekl bych, že typickej Crichton - napínavej a záhadnej, v tomhle případě s důrazem na to druhý. Popularizačně vědeckých přednášek je tu ve srovnání třeba s Jurským parkem málo, takže je vhodná pro první setkání s autorem *:D*. Ten koncept je boží, ale ten samozřejmě znáš už z filmu a srovnání bohužel nemám, jak už jsem psal.

Jaká je kniha? Film býval moje GP. Ale už dlouho jsem ho neviděl.

Blučko má sice finální střih, ale v dabingu zůstaly ty voiceovery, i když byl podle finální verze přestříhán. *:D*

Mně teda přišli jako ťuťu-ňuňu i tak. [spoiler]Ta věc s obří tsunami se tam objevila bez jakýhokoliv varování, předznačení - odtud moje stížnosti na změnu scopu. Že je lidstvo jako celek v ohrožení se navíc dozvíš ve chvíli, kdy už je rozhodnuto, že tedy vlastně nic (vyloučíme-li možnost, že by mzáci Buda zachránili, ukázali mu konec světa a pak...?). Nedává to valnej smysl a působí to jako přílepek - obdobnej případ, jako poslední scéna rozšířenýho T2. IMO by udělali mnohem líp, kdyby nechali mz zahalený tajemstvím a ten Deus Ex Machina - záchranu Buda - by udělali nějak bezkontaktně.[/spoiler] Hodně jsem při titulkách srovnával s Crichtonovou Koulí (knihou, film jsem neviděl).

Já nejdřív viděl tu první directors cut na DVD z půjčovny, už velmi dávno.  Pak tu s voiceoverem, těžko říct kterou, bylo to kdysi promítání v klubovém kině v Brně takže asi tu international. No a pak jsem koupil Final Cut, a ten taky byl rereleasnutý v kině.

Na českém Maxu je to pořád ten kinocut, přepnutí na jiné střihy nikde nevidím, a v nabídce Maxu je jen toto a 2049...FC mi vyskakuje na zahraničních streamech, co v Česku nefungují...

A ta pracovní verze, jo. Já teda ale viděl jen origo a Final...

Možná jsou tam ty cuty oba, na vydání na Blu BR měl rovnou čtyři různé verze a divák si mohl vybrat (ještě starý international který byl trochu víc Rko) 

[spoiler]Kinoverze je zase o dost sladší a emzáci jsou vlastně jen takové tutununu příšerky. Za mě určitě prodlouženou, byt TV vysílání prostě overthetop je, pravda.[/spoiler]

No jak říkám, na Maxu v originálním znění Ford skrz celý film mluví a mělo to optimistický konec, tzn. že jsem určitě viděl theatrical cut...jdu mrknout na Max, jestli to tam někde nejde přepnout

Už si to moc nepamatuju, ale Blade Runner by měl mít všude Final cut, což je verze z 2007. Bez voiceoveru... Jestli je na Maxu origo, pak mě to dost překvapuje.

Nepátral jsem nějak hluboce, ale první puštěný odkaz je na 100% theatrical cut...ono by i dávalo smysl, že na ten mají Warneři právo, zatímco s Final Cutem můžou být ty práva složitější...

Však tohle už je taky dost legendární, studiu se nelíbil Ridleyho původní záměr a tak tam musel přidat voiceover, vyhodit některé klíčové scény, a naopak přidat jiné pro happyend - se záběry co byly původně natočené pro Kubrickovo Osvícení. Po letech Ridley udělal svůj vlastní cut, a po dalších letech ještě jeden kompletně restaurovaný - jediná verze Blade Runnera na kterou má smysl se dívat je Final Cut z 2007 (a jestli na Maxu nabízí jen tu theatrical tak je to teda brutální prasárna)

Je klidně možný, že Nko koupilo tu přestříhanou verzi...na Maxu je ale origo kino verze, kde je ten Fordův voiceover a jednoznačně optimistický konec...

To je pozoruhodný. Já BR viděl taky relativně nedávno (rok nebo dva dozadu) asi na Netflixu a žádnej voiceover si nevybavuju...

Ty alt. verze jsou zrádné... nedávno jsem na Maxu prvně koukal na Blade Runnera, a říkal jsem si, jak mě celou dobu sral ten Fordův příšernej voice-over...a Ridley ho samozřejmě o dvě dekády později v nějaké úplně jiné verzi celý vystříhal, takže ji musím dříve nebo později vidět*:D*

Každej máme nějaký ostudný resty, no ne? Plusy: [list][*]Vypadá to nádherně, ten věk na tom prakticky není poznat a už úvodní havárka USS Montana je natočená neskutečně dravě[/*][*]Cameron to má neskutečně v ruce. Ve čtyřicíti jsou věci, který jsem ještě na plátně neviděl (ani by mě nenapadlo, že uvidím) docela už vzácný, ale v podstatě fyzická fackovaná dvou ponorek je rozhodně jedna z nich. Přitom to v 35 let starým filmu působí naprosto realisticky, neskutečný FX.[/*][*]Bezchybnej casting, což je něco, co mi upřímně přijde jako slabší stránka u Jimovo filmů. Eda Harrise až tak nakoukanýho nemám a tady je to teda ohromnej borec, Mary Elizabeth M. (odmítám dohledávat jak se to píše) tuplem a krásně jim to spolu šlape. Biehn dost přehrává, ale pod scénář se to asi schová.[/*][*]Ta ústřední romance je vážně hrozně cute *?)* (jakpak se moderním feministkám a [i]doOdině [/i]líbí vyslovená myšlenka, že i silná, odvážná a schopná ženská potřebuje chlapa, co ji podrží, jinak se z ní časem stane zahořklá agresivní štěkna, kterou nikdo nemá rád? Podruhý během čtyř let Cameron dokazuje, že silný ženský postavy umí, jako nikdo jinej) [/*][/list]Mínusy: [list][*]asi tři konce...[/*][*]...což by mi až tolik nevadilo, pokud by se při každým dalším konci neměnil scope filmu...[/*][*]...a nedostali bychom se postupně až k závěrečný třicetiminutovce, kde [spoiler]Ed Harris jednou smskou mimovolně zachrání svět a emzáci mu na vertikální vodní hladině pouští sestříhaný televizní vysílání[/spoiler]. To už jsem si s prominutím vzpomněl na počítačovej virus ve Dni nezávislosti, což se - jakkoliv mám Den nezávislosti rád jako každej jinej - se zbytkem filmu opravdu šeredně tlouklo[/*][*]jsem stará fňukna a happy end mi ještě pořád zahřeje okoralý srdce, ale kdyby ten film skončil ohlášením zásoby kyslíku na pět minut, bylo by to mnohem lepší[/*][/list]Z Wikipedie jsem pak pochopil, že jsem si asi neměl pouštět prodlouženou verzi. No co už, i tak to byl fajn večer. [b][7.5/10][/b]

Druhý nejlepší Hitchcock, kterého jsem zatím viděl.  Podobně jako u Provazu se jedná téměř až o divadelní hru, kde spolu s hrdinou neopustime jednu místnost a stejně jako on šmírujeme příběhy jednoho sousedství.  Škoda uspěchaného konce, protože do té doby to byla velmi kvalitní práce s napětím a ty malé příběhy sousedů byly poutavé  - i když toho hudebníka bych asi druhý den zastřelil.  Pikoška na závěr: Zjistil jsem, že mám hlavně štěstí na filmy s Jamesem Stewartem, protože jsem si myslel, že je to Hitchcockuv dvorní herec a on hrál jen ve čtyřech jeho filmech, ze kterých jsem tři viděl.  Důležité oznámení na úplný závěr: Grace Kelly byla Bohyně. 

*:+* Dík pepo, bylo to moc fajn *:+* Asi v tom nevidím ultimátní pecku, protože konec byl (pochopitelně) moc cukrkandl, ale to ne protože by to byl ten cukrkandl, ale protože většina filmu byla až dokumentárně neosobní a to mi velmi imponovalo. Škoda přestřelené délky a trošku slabší dramaturgie, hlavně v první polovině filmu. Naopak herecky skvělé, byť na asijské (ne)herce(?) jsem si celkem dlouho zvykal a celkově ten příběh je filmovější, než jsem čekal. Jako celek opravdu dobré vidět, z těch rekonstrukcí reálných událostí velmi dobře pojato. Howarda sem se trošku bál a dokážu si představit, že pod někým osobitějším by to ta ultimátní pecka opravdu byla, ale má to blíž Apollu a Rivalům, než Šifře, nebo Solovi.*:+*

Japonsko v podání Kijoši Kurosawy je rozpadající se díra plná špíny a rozkládajících se budov, obývaných lidmi kteří jsou obdobně v rozkladu, mentálním, duševním, emočním. Mezi nimi se rozmůže zdánlivá epidemie nahodilých vražd, připomínající epidemii nepochopitelných sebevražd v kultovním Suicide Club - ale tady na rozdíl od něj není popisována frenetickým vrstvením bizarního gore a šílené filosofie, ale pomalým, velmi pomalým budováním nesmírně nepříjemné atmosféry, v jaké detektiv vyšetřuje původ těchto vražd zatímco se mu pomalu hroutí jeho osobní život. Ale nachází mnohem víc otázek než odpovědí, a ještě mnohem míň odpovědí se dostává k divákovi. V základu je Cure slowburn mysteriozní thriller, a je v něm vidět jasný rukopis režiséra který později přišel s brilantním Kairo - které bylo ale už čistým hororem a proto bylo tak skvělé, na naraci v něm tolik nezáleželo, atmosféra byla extrémně dusivá, vír otázek a nepopsatelných vjemů jen zesílil imersi diváka. Tady mě toto naopak do jisté míry z filmu vytrhávalo, u detektivního příběhu přemýšlím nad racionálními odpověďmi, čekám i progres a aspoň náznak smysluplného rozuzlení. A že Cure s tímto nemálo šetří je v něm poněkud ubíjející. V tom jaké pocity dokáže probouzet je ale unikátní.