Jeden názorový směr je, že vezmeme Garyho Oldmana a uděláme šílený makeup proto, aby opravdu vypadal co jak nevíce jako Winston Churchill, nebo dáme Elizabeth Debicki do role Diany, snažíme se ji i stejně oblékat atd. Tzn děláme vše pro uvěřitelnost a autentičnost celku.
Ten moment, kdy v House of Dragons člověk prostě vidí, že to dítě je evidentně levoboček a támhleten je zjevně otec... a tak chápe pohledy ostatních dvořanů, to je prostě nádhera.

Druhý názorový směr je, že je to jedno. Najednou máme v Rusku dredy. To taky můžeme mít v dobovém Rusku plastová okna, mešitu jako kostel pravoslavné církve, nějaký půlmetrový potůček místo řeky atd. U studentského filmu ok. U normální produkce ne.

Já osobně to rozlišuju podle obsahu. Je mi to jedno tam, kde je to jedno (ve filmu ze života v moderním Londýně může být hl. postava kdokoli). Pokud ale film buď buduje vlastní svět (scifi, fantasy...), nebo přejímá dobové reálie (historické filmy, alternativní historie), tak tohle dělat prostě nemůže, aniž by to nezmínil. Jinak je to selhání vyprávění, nic jiného.

Vždyť i ten whitewashing používá geisha makeupy, indiánské doplňky, nebo blackfaces. Jakkoli se na to dnes plive, tak snaha byla upřednostnit postavu před hercem. Ostatně, rasismus to není kvůli blackface samotné, ale kvůli tomu, že místo toho mohli černocha najmout. Ten rasismus byl v nezaměstnání černých herců...

No, tak hlavne si tam nepoustej Sisu...