Při všech těch řečech okolo Justice League, jak Snyder to s hranými filmy posral a naopak animáky jsou strašně super v čele s JL: Flashpoint Paradox, jsem mu konečně taky dal šanci - a tvl fakt ne, z toho bych mohl být opravdu nadšený jedině kdyby mi bylo dvanáct.
Je to sice lepší než třeba taky dost chválené Batman: Mask of the Phantasm, ale ne proto že by tu byl třeba lepší příběh nebo propracovanější charaktery, nebo to byl celkově dospělejší film, ale protože tohle je čistokrevný slash, ve kterém se mohli scénáristi urvat ze řetězu.
Prostě fanfikce ve které si hrají se situacemi "co by byly nejvíc cool", dokonce včetně hrátek s románky mezi nepravděpodobnými postavami a jejich sexuální orientací. Přesně jako když si fanynky píší knihy o tom že Severus Snape je gay, a Ron začne chodit s Hermionou a Pottera to nasere a chce mu dát přes hubu (teď vyloženě parafrázuji zápletku Flashpointu). Jako samostatný příběh bez návaznosti na zbytek toho komiksového světa to ani omylem nefunguje.
Ale když to beru jako slash, tak to zábava je, ne že ne. Nihilista Batman, Aquaman vyhlazuje lidstvo, Superman je posera, Joker je Batmanova máma, hromada superhrdinů umře, k tomu pár záběrů z velkolepých bitev ve zdevastované Evropě. Prostě jo, je to docela cool sranda. Samozřejmě bez jakýchkoli následků, pointa je přesně taková jak snad každý čekal od začátku.
A rovnou jsem si pak dal i repete Ayerova Suicide Squad (poprvé Directors Cut verzi) - a jsem až překvapený jak moc jsem se bavil v jeho první polovině. Dávání týmu jakože zlých hrdinů dohromady tu funguje hodně dobře a je to správná komedie.
No a pak se vydají na misi a film jde do prdele, extrémně nudné probíjení se anonymními šediváky ze kterého se najednou vytratí jakýkoli nadhled, příběh nedává žádný smysl, a zachraňuje to trochu už jen Harley Quinn, kterou se tehdy naštěstí ještě nebáli prodávat přes její tělo.
Každých pět minut jsem koukal na čas do konce, subjektivně ta poslední hodina byla delší než celé ZSJL.
785140
Při všech těch řečech okolo Justice League, jak Snyder to s hranými filmy posral a naopak animáky jsou strašně super v čele s [b]JL: Flashpoint Paradox[/b], jsem mu konečně taky dal šanci - a tvl fakt ne, z toho bych mohl být opravdu nadšený jedině kdyby mi bylo dvanáct.
Je to sice lepší než třeba taky dost chválené Batman: Mask of the Phantasm, ale ne proto že by tu byl třeba lepší příběh nebo propracovanější charaktery, nebo to byl celkově dospělejší film, ale protože tohle je čistokrevný slash, ve kterém se mohli scénáristi urvat ze řetězu.
Prostě fanfikce ve které si hrají se situacemi "co by byly nejvíc cool", dokonce včetně hrátek s románky mezi nepravděpodobnými postavami a jejich sexuální orientací. Přesně jako když si fanynky píší knihy o tom že Severus Snape je gay, a Ron začne chodit s Hermionou a Pottera to nasere a chce mu dát přes hubu (teď vyloženě parafrázuji zápletku Flashpointu). Jako samostatný příběh bez návaznosti na zbytek toho komiksového světa to ani omylem nefunguje.
Ale když to beru jako slash, tak to zábava je, ne že ne. Nihilista Batman, Aquaman vyhlazuje lidstvo, Superman je posera, Joker je [spoiler]Batmanova máma[/spoiler], hromada superhrdinů umře, k tomu pár záběrů z velkolepých bitev ve zdevastované Evropě. Prostě jo, je to docela cool sranda. Samozřejmě bez jakýchkoli následků, pointa je přesně taková jak snad každý čekal od začátku.
A rovnou jsem si pak dal i repete Ayerova [b]Suicide Squad[/b] (poprvé Directors Cut verzi) - a jsem až překvapený jak moc jsem se bavil v jeho první polovině. Dávání týmu jakože zlých hrdinů dohromady tu funguje hodně dobře a je to správná komedie.
No a pak se vydají na misi a film jde do prdele, extrémně nudné probíjení se anonymními šediváky ze kterého se najednou vytratí jakýkoli nadhled, příběh nedává žádný smysl, a zachraňuje to trochu už jen Harley Quinn, kterou se tehdy naštěstí ještě nebáli prodávat přes její tělo.
Každých pět minut jsem koukal na čas do konce, subjektivně ta poslední hodina byla delší než celé ZSJL.
reagovat
|