Nakonec po přetěžkém váhání se pokusím podělit se s vámi o ty nejzajímavější zážitky.

Lví král - mnohokrát vzpomínaný jako jeden z prvních (dětských) zážitků. Ani já nejsem výjimkou. I když jsem Lvího krále viděl jednou, stejně se na něj nedá zapomenout. U Mustafovy smrti jsem brečel jako želva. Disneyovky vůbec patřily k mému životu. Dumbo, Šípková Růženka, Aladin, Kniha džunglí, Sněhurka a sedm trpaslíků nebyli výjimkou. Plus samozřejmě disneyovské seriály v televizi.

Dalším velkým zážitkem byl pochopitelně Cameronův Titanic. Můj první titulkovaný film. Bylo mi dvanáct let a byl jsem z toho úplně na větvi. Naše ML kino narvané k prasknutí a dlouho jsem o tom filmu básnil.

Společenstvo Prstenu. Situace tatáž jako u Titanicu. Pán prstenů ve mně probudil docela velké šílenství, když jsem si nakoupil knihy včetně Hobita a Silmarillionu, pořídil jsem si exteded verze, na které dodnes nedám dopustit... Podobné časy jsou už dávno pryč.

Alexandr Veliký. Jako milovník historie jsem se na tento snímek neskutečně těšil. Neznal jsem žádného Colina Farella, žádného Olivera Stonea, zajímala mě čistě historie. Výsledek? Dodnes neuvěřitelným způsobem podnětný film, v kině to byl pro mě nezapomenutelný zážitek. Scéna v jeskyni je nezapomenutelná a Vangelisova hudba na mě měla magický účinek. Imho neprávem opomíjený film.

Americká krása. Na Americkou krásu mě přivedl můj spolužák na gymplu. Film mě tehdy zajímal jen kvůli Kevinu Spaceymu. Kolik mi to tenkrát bylo? Asi nějakých sedmnáct, pokud si dobře vzpomínám. Přestože jsem Americkou krásu viděl jenom v televizi, nedá se na to vůbec zapomenout. Obzvláště na Menu Suvari ve vaně plně květů...

Terminátor. Akční filmy jako takové jsem začal nakoukávat až po dvacítce, takže tady mám dodnes mezeru ve znalostech. Terminátor byl první, takže opět se jednalo o zážitek, byť jen v televizi. Jak říkám, ačkoliv mi bylo už dvacet, tak jsem se u toho šíleně bál. No a druhý Terminátor byl ještě lepší, preciznější. Byl jsem z toho absolutně nadšený a ještě několik dnů jsem na to vzpomínal.

Tropická bouře - viděno v Blackboxu ve Slovanském domě. Seděl jsem úplně vlevo v první řadě, šíleně mě bolel krk a oči, ale ten zážitek? Naprostá genialita. Tohle bylo vážně nezapomenutelné...

Were The World Mine - můj první film z Febiofestu. Moc mi tahle kombinace muzikálu a Snu noci svatojánské z presskitu neseděla, ale nakonec jsem se na ten film vydal a byl jsem rád, že jsem tak učinil. Výborná hudba, skvělé texty a vůbec báječná atmosféra sálu způsobila, že na WTWM jsem nezapomněl.

Gepard - projekce na letošním karlovarském festivalu. Nejprve nás z plátna pozdravil veliký Marty Scorsese a pak se přede mnou otevřel svět staré italské šlechty ztvárněný geniálními herci. Sice to trvalo nějaké tři hodiny, ale stejně mi to bylo málo. Chtěl jsem víc a víc. Klidně pět hodin. Filmy jako Gepard se už dnes netočí. Visconti byl génius. Rodinné fresky přímo miluju. Kéž bych někdy viděl na plátně Fanny a Alexander Ingmara Bergmana. Bohužel zatím zůstává jen u zbožného přání.

Tak to by byly mé nejkrásnější filmové zážitky. Snad se mi to povedlo slušně napsat a věřím, že najdu alespoň malé pochopení.

Opět fajn čtení, mj. to Stčkovo vyprávění okolo „Příběhu modrý planety“? Ta návštěvnost mi připomněla, jak jsem si jednou zpětně řikal, co se to děje, co se to stalo, že se ke mně na web za 3 dny cca 20 lidí podívalo ... až pak mi došlo, že je zapnutá ta funkce počítat přístupy z každýho pc denně neomezeně a jsem to tak zhruba 15x já sám.

Mimochodem, díky těm „Vládcům vesmíru“, úplně jsem k tomu svýmu minulýmu výlevu zapomněl připsat, že hned za tim druhym Evil Dead byl příběh okolo „tý holky, co je v tom sitcomu a ve Vřískotu“ (vůbec jsem tehdy netušil) a Boha Dolpha (po „Času pomsty“ ho prostě nešlo, byt´ na to slabší finále, titulovat jinak). Takže, to bylo taky fajn kombo, vidět tohle hned za sebou.

Lviho krale jsem videl uplne jako malej v kine na Slovensku v Tatrach. Nepamatuju si naprosto vubec nic z toho celyho vyletu, proste nic krome toho filmu. Takova doba uplynula, ale pamatuju si to jako by to bylo vcera. Tehdy poprve jsem poradne ocenil filmovou hudbu, ktera byla u Lviho krale proste jedinecna (poslouchal jsem ji pak pravidelne na kazete z Polska na walkmanovi pred spanim a projizdel si znova celej ten film). Konec filmu jsem mel jako malej neobvyklej pocit silne uzkosti a pamatuju si, jak me to strasne mrzelo jeste nekolik tydnu potom, ze ten zlej osklivej lev zabil toho hodnyho peknyho...
Jinak scena s malym Simbou jak ho vyzvedne ten opicak pred celou busi za genialni hudby E.Johna se proste zapomenout neda ani kdyz uz je to takova nehorazna radka let .
Proste mmmm pekne vzpominky .

Noční můra v Elm street - Snad už jako batole jsem si pouštěl několik dílů pořád dokola. Měl jsem noční můry, brečel ze spaní a přesto jsem na to koukal znovu a znovu.

Rain man - o tomhle filmu jsem přesvědčen, že jsem ho viděl vůbec nejvíckrát, odhadem 40-50 krát. Prostě skvělý film a jako malý kluk jsem poprvé měl pocit, že dokážu ocenit, když herec umí hrát.

Josefina Mutzenbacher - První setkání s tím, jak se dělají děti, velký ´aha´ moment :-)

Pro mě byl jeden z nejkrásnějších zážitků seriál ALIAS. Vůbec poprvé jsem ho viděl při přepínání programů na televizi, a to hned pilot, kdy Sydney sedí připoutaná na křesle a chystá se na ni zubař. Od té chvíle jsem hltal každý díl a netušil, co mě čeká na začátku třetí série. Abrams je prostě borec.

P.S. Reign of Fire je bombastické.

plne podepisuji to o tom poseidonu ve velkem sale...dodneska je to pro nas s pritelkyni vrchol atmosfery pri filmu (to ze to byla takova ptakovina to jen znasobila), ani Cernej dynamit mi v hlave tolik nerezonuje (i kdyz i ta projekce byla celkem vyzivna).

Pro me byl pak jeste zazitek film Erasmus a spol, taky ve Varech, tam snad byl potlesk behem celych titulku a pak jeste standing ovation za svetla, to bylo uzasne. O par let driv pry ale jeste lepsi byly reakce po Amelii z Montmartru.
Mam dojem ze veskere me zazitky byly jen ve varech, treba si vybavim islandsky dokument Heima (a o par let driv Gargandi Snild) na rozvrzanych zidlickach v Husovce, tak sem se do toho totalne ponoril az sem si pral, aby ty melodie nikdy neskoncily.

Asi nikdy nepochopím ten Matrix...Akorát celkem zajímavý námět podaný absolutně dementním způsobem.

pokud si odpustíš ty svoje gay výlevy, tak si to určitě hodně lidí rádo přečte...

Stčko ruluje.
Taky bych rád napsal nejkrásnější zážitky, ale bojím se toho, protože by se na mou hlavu sneslo tolik výčitek a nikdo by nemluvil o filmech, ale zase jen o Diskovi. Takže si to radši odpustím.

Souhlasím se všemi flmy co mi něco říkají, u těch ostatních to jistě brzo napravím. Určitě, ale musím říci, že pro mě byl jeden s prvních velkých filmových zážítku "MUŽ OD SNĚŽNÉ ŘEKY" kde si Kirk Douglas zahrál dvojroli a pobíhání koníčků a usilování o lady, nikdy nebylo věrohodnější. K tomu to kouzlo, že ten skvost mám na VHS a můžu ho sjet kdykoliv, paráda. Jako bonus sem si sehnal i druhý díl a žasnul jak moc to funguje i bez starého dobrého Kirka. Je spousta filmů, které ve mě něco zanechali, ale pokud mám říct poslední vélký počin, který mě uhranul, jednoznačne pan Jim se svým AVATAREM. Do kina jsem sěl s velkým očekáváním, opravdu, sežral jsem každej trailer, který se objevil, ale co si odnesu po promítnutí, to sem teda nečekal ani v nejmenším! Ještě teď se bavím listování po netu a čtením očekávání a recenzí, výhledu a předběžnému škatulkování, které probíhali před jeho premiérou. Doporučuji, je to opravdu dobrá zábava a nějak si nemůžu pomoct, ale ten film se na mě jistým způsobem podepsal.. Díky bohu za to, že to byl právě Avatar...

no potesilo Monty python a svaty gral (v podstate tymto filmom som sa dostal k "pytonom"), Zmije (tiez zboznujem to morfovanie), Kralovstvo ohna (nie si v tom sam stecko)

Desi me v kolika vecech se s Stckem shoduji .
Kdybych mel clanek hodnotit tak je to jasnych 10/10. Je to dlouhy, ale v tom dobrym slova smyslu. Zhltnul jsem to najednou jak malinu!
GJ

Lví král. Sice mi bylo pět, ale pamatuju si to, jako kdyby to bylo včera. Nádherný zážitek.

Je to prijemne si po dlhom case na webe precitat opat par peknych slov o Avatare, dakujem
boli to nadherne vianoce

I´m not alone

Ha! A pak že se ten film nikomu nelíbí

Prekvapilo Reign of Fire

Thumbs up za Království ohně

No tak mě paradoxně nejvíc potěšil ten estéčkův Collateral