Dobrou noc a hodně štěstí (George Clooney)
Rozpočet: 7 (!)
Globální tržby: 54,6
Hodnocení na CSFD/IMDb: 78 % a 7,4
V.I.M.: Pokud někdy bude, rád bych si článek už teď zarezervoval.
Vytáhni v hospodě: Otec George Clooneyho – Nick – byl v Americe známý televizní hlasatel. George se nechal slyšet, že byl velmi nervózní, když tatínkovi, jenž si na temnou McCarthyho éru dobře pamatoval, hotový film poprvé promítnul. Otec však syna poplácal po ramenou a řekl: „You got it right“. Překlad do češtiny snad v tomto případě není třeba.

Životní film Clooneyho? Co se jeho režijních počinů týče, tak za mě určitě. George se vrátil k temné kapitole amerických dějin, kdy nechvalně proslulý inkvizitor – senátor McCarthy – pořádal za potlesku dobře poloviny národa hon na čarodějnice. Nebezpečné zlo reprezentovali latentní komunisté, kterými se to podle McCarthyho a dalších prominentních republikánů v USA tenkrát jenom hemžilo. Strach ovládal nejenom běžné občany, kteří neváhali donášet na sousedy se socialistickým smýšlením, ale i žurnalisty. Jedním z mála odvážných, kteří se McCarthymu tenkrát postavili, byl komentátor stanice CBS Edward Murrow (výborný David Strathairn).

Dobře si teď vzpomínám, jak Clooneyho tenkrát kritizovali nejenom republikáni (George jako jeden z prvních protestoval proti válce v Iráku) a někteří recenzenti poukazovali na to, že jeho hoďku a půl dlouhý černobílý historický film je laciná vábnička na Oscary, po které za pár let neštěkne ani pes. Inu, čas ukázal, že poukazování na žurnalistickou integritu, občanský aktivismus a všeobecně na nutnost boje se zlem jsou témata, která jsou dnes snad stejně aktuální jako v těch divokých padesátých letech. A co se formální stránky týče, tak je Dobrou noc a hodně štěstí strhující a esteticky krásný film, který už na začátku vtáhne do děje a s pomocí vděčných „vedlejších“ postav (třeba Robert Downey Jr. nebo Jeff Daniels) vás na konci vyplivne s tím, že chcete víc. Kloubouček, Georgi. (TedGeorge)

Obchodník se smrtí (Andrew Niccol)
Rozpočet: 50
Globální tržby: 72,6
Hodnocení na CSFD/IMDb: 86 % a 7,6
V.I.M.: Ještě není, ale něco mi říká, že časem rest smažeme.
Vytáhni v hospodě: Žádnému velkému hollywoodskému studiu se do financování (vzhledem k ději asi logicky) nechtělo. Andrew Niccol a spol. nakonec sehnali nutné desítky milionů všude možně po světě. Práva na americké uvedení nakonec pro sebe zakoupila začínající a tehdy ještě nadějná distribučka Lionsgate.

Dneska má Nicolase Cage rád celý svět za to, jak je divný a jak zůstává svůj. Před dvaceti lety byla ovšem situace trošku jiná. Cage byl superstar, ale zároveň to vypadalo, že éra jeho největší slávy pomalu končí. Pořád však zvládal točit sakra dobré filmy (Rituál přišel až o rok později) a Obchodník se smrtí je i po dvou dekádách vyloženě lahůdka. Cage tu jako Yuri Orlov obchoduje se zbraněmi. Se všemi a s každým. Prodá samopal drogovému dealerovi z vedlejší ulice, pro afrického diktátora sežene nákladní loď plnou zbraní, kšeftuje s vládou (nejen americkou) a náboje prodává na váhu, ne na počet.

Cage je jako cynický Orlov naprosto lahůdkový. Nezajímá ho, co se kolem něj děje, nemá svědomí ani morálku a klidně prodá zbraně člověku, který s nimi hodlá vyvraždit vesnici stojící o pár set metrů vedle. Andrew Niccol naštěstí Obchodníka se smrtí nepojal jako moralitu, ale jako vizuálně strhující jízdu ne nepodobnou třeba Vlkovi z Wall Street, kdy divák hrdinovi svým způsobem fandí, jen aby pak byl jeho činy znechucený a naštvaný na to, jak to s ním celé dopadne, nebo nedopadne. Plus úvodní titulková sekvence je dost možná to nejlepší, co kdy v tomhle směru vzniklo. (MrHlad)

Království nebeské (Ridley Scott)
Rozpočet: 130
Globální tržby: 218,2
Hodnocení na CSFD/IMDb: 73 % a 7,3
V.I.M.: Celá redakce má Scottovu epiku velice ráda, takže samozřejmě ano
Vytáhni v hospodě: Ridley znovu filmoval ve svém oblíbeném Maroku, kde již točil Gladiátora a Černý jestřáb sestřelen. V poušti dokonce nechal postavit repliku Jeruzaléma, které se rozkládala na 28 000 metrech čtverečních. Přidám ještě jedno „vytáhni v hospodě“. Malou roli Krále Richarda Lví Srdce nabídnul režisér Croweovi, ale nakonec to kvůli Russelově zaneprázdněnosti bohužel nevyšlo.

Univerzální defensor pacis, obránce míru. Království nebeské je velká bohoslužba za snášenlivost a Scottův náboženský manifest. Nikde nevyznívá jeho tendence prodchnout historické snímky moderní mentalitou aktuálněji a potřebněji než v tomto veledíle, které je navíc jedním z nejnádherněji nasnímaných historických velkofilmů (můj osobně vůbec nejoblíbenější). Pohádka o kováři (pro Orlanda Blooma byla kovařina jasná volba zde i v Karibiku), který ubrání město i duch křesťanstva a přiveze si domů princeznu jeruzalémskou, zobrazuje kruciáty s nebývalou rozvahou a představuje muslimské postavy s velkým pochopením. Necelé čtyři roky po 11. září, během doby, kdy George Bush ml. přirovnával invaze na Blízký východ ke křížovým výpravám, bylo odvážné zobrazit Saladina jako vrcholně státnickou figuru.

Scott tu komponuje obrazy nevšední krásy, ať jde o scenérie, jimž vévodí písečné bouře, velké celky pochodujících armád, jejichž zbroj se třpytí v plném žáru blízkovýchodního slunce, nebo siluetu přetahujících se válečníků v průrvě hradeb Jeruzaléma. Orlando Bloom je obklopen hereckým rytířstvem v podobě Edwarda Nortona, Jeremyho Ironse, Davida Thewlise, Liama Neesona, či Martona Csokase a Brandona Gleesona. A Evou Green, která je ve snímku, slovy režiséra Bertolucciho, až „neslušně krásná“.  Království nebeské na úroveň Scottových nejlepších filmů povyšuje věhlasná režisérská verze, ale ani kinoverze není vůbec k zahození. (krauset)

Mnichov (Steven Spielberg)
Rozpočet: 70
Globální tržby: 131
Hodnocení na CSFD/IMDb: 80 % a 7,5
V.I.M.: Do_Od film miluje a napsal si ho
Vytáhni v hospodě: Člověk by si myslel, že Steven Spielberg bude mít díky zásadnímu a nezapomenutelnému Schindlerovu seznamu v Izraeli všechny dveře otevřené a nikdo na něj do konce života neřekne křivé slovo. Není to tak úplně pravda. Nejeden vysoce postavený politik z židovské země Mnichov po premiéře odsoudil s tím, že Spielbergovův film o reálných událostech je velmi nepřesný a celkově problematický. Zmiňovalo se i zbytečně negativní (ehm) vyobrazení izraelské tajné služby Mosad. Zde jeden příklad za všechny.

Steven Spielberg opět v ryze osobním módu. Židovství je téma, které je prorostlé nejen jeho životem, ale i jeho filmografií. Jenže zatímco Schindlerův seznam byl mrazivou tragédií, u Mnichova jiná tragédie na olympijských hrách roku 1972 posloužila jako start pro akční politický thriller plný zvratů a konspirací. Témata lidské zrůdnosti byla vystřídána rozjímáním nad pomstou a tím, co lze ještě zařadit pod obranu své domoviny. Spielberg tu jde za hranice svých běžných blockbusterů a nebojí se tnout do vrtkavých témat, zatímco režii i řemeslo má pevně v rukou.

Jeho práce s mizanscénou, hudbou, napětím či vedením herců je tu naprosto špičková. Vždyť ten casting přímo vybízel k prvotřídním výkonům, které se beze zbytku dostavily. Řemeslně není k vytknutí nic, nezbývá tedy než se zaměřit i na to, jak moc se Spielbergovi povedlo či nepovedlo pojednat o otázkách, které svět tíží. Steven židovský národ předvedl jako svéhlavý, důstojný a bojovný, zároveň se však nebál odkrýt jeho neduhy a otevřít otázku postoje k terorismu a toho, jak moc je která agrese oprávněná. Mosad už nejsou jen ostří hoši peroucí se za spravedlnost, ale chybují, jsou plní pochyb a morálních dilemat. Nic není černobílé, Spielberg si je toho vědom, a právě díky tomu jeho thriller tak dobře funguje. (Jokolo)