Streamovací trh už je relativně pečlivě rozparcelovaný. Znovu rozebírat superúspěšný a u nás pořád trestuhodně absentující Disney+ asi nemá smysl. Na Warnery, respektive AT&T (respektive HBO Max) jsme si posvítili už před několika měsíci. Universal je spojený s globálním komunikačním gigantem Comcast a ti (prozatím pouze v Americe) zkoušejí štěstí se svým specifickým Peacockem. Na ten ještě řada nepřišla, ale časem si něco řekneme i o této pozoruhodné službě, která je ve své základní verzi pro zámořské uživatele dokonce zdarma (avšak za cenu intenzivního reklamního otravování). Z velkých studií zbýval právě pouze Paramount, jehož vlastní další obří hráč Viacom. Co Sony, ptáte se?

Tam to na vlastní stream jako takový zatím nevypadá a Sony jenom láká omezený segment uživatelů vlastnících jejich high-endové televize XR na službu Bravia Core, jež bude spíše takový PVOD, kde budete moci proměnit jisté množství voucherů za Sony filmy v té úplně nejvyšší dostupné kvalitě (UPDATE: Děkuji Thomasovi za připomenutí menší Sony služby Crackle). Zbývá ještě někdo? Velká studiové šestka už není šestka, protože Foxové patří pod Disneyho a jejich (často eRkový) obsah se bude v následujících měsících a letech objevovat především na Disney+ v nové kolonce pro dospělé „Star“.

Co se streamů týče, tak to samozřejmě není ani zdaleka vše a já vás nenápadně odkáži na můj dva roky starý (a dnes už ne úplně aktuální) článek psaný pro konkurenci, kde rozebírám Amazon Prime, Hulu, AppleTV+ a především Netflix. Tedy ty největší streamovací služby stojící mimo klasická hollywoodská studia. Jelikož je téma o Paramountu, musím se více věnovat právě Netflixu. Vysvětlím. Možná jste si v uplynulých měsících a letech všimli, že právě tam se objevovalo a objevuje velké množství filmového obsahu, který právě Paramount největšímu světovému hráči na poli streamovacích válek licencuje.

Neúspěšné studio poslední roky využívalo Netflix k zalátávání děr ve svém rozpočtu vskutku s velkou chutí a neváhalo mu prodávat již hotové (a pro kina původně určené) filmy jako Cloverfield Paradox, Annihilation, Chicagský tribunál nebo Dokud nás vražda nerozdělí alias Lovebirds. No, tomu všemu je konec a jistě to pocítí nejenom Cival, jemuž časem z Netflixu logicky zmizí Kmotrové a on si bude muset koupit nějaký domácí nosič, poslat korunky směrem k iTunes, nebo čekat na start Paramount+ u nás. Studio totiž podle vyjádření šéfujícího Jima Gianopulose neplánuje obnovovat licence na svůj obsah a vše si stáhne k sobě. Uvidíme, jak to ještě dopadne se sci-fi The Tommorow War. V jednu chvíli bylo skoro ložený, že biják s Chrisem Prattem koupí Amazon za 200 mega, ale oficiální potvrzení zatím nikde. Že by Paramount na poslední chvíli zatáhnul za záchranou brzdu a neprodával?

Aby byla situace ještě trochu kombinovanější, je třeba brát na zřetel fakt, že americký obsah na streamech se rozhodně nerovná obsahu českému. Rozdíly jsou značné a zrovna u nás si ještě můžeme gratulovat, kolik filmů a seriálů „naše“ mutace Netflixu obsahuje. Často je to dokonce více než u té zámořské. Právě proto jsem vám v první kapitole zatajil, že Paramount+ bude obsahovat i filmy z legendární knihovny MGM, do níž jen tak mimochodem patří i všechny bondovky (ano, bude se to podle všeho týkat i té poslední, roky odkládané!). Pro nás je to v tuto chvíli spíše informace na$írací, protože úzká spolupráce mezi Paramountem a MGM se týká pouze Ameriky a ve světě ta práva nemá.

Našlapuji kolem toho možná až zbytečně nenápadně, takže to napíšu naplno. Pro normálního českého uživatele bude v blízkých měsících nástup Paramountu spíše negativní událostí a není to jenom kvůli faktu, že letos se služby v našem malém rybníčku vážně nedočkáme. Co se úbytku filmů a seriálů z čím dál populárnějšího Netflixu týče, tak tam to možná bude ještě nějakou dobu maskovat specifikum našeho teritoria, ale trend je jasný. Netflix neinvestuje aktuálně 19 (!) miliard dolarů ročně do obsahu jen tak pro srandu králíkům. Dobře ví, že všechna studia si svůj obsah dříve nebo později stáhnou, nebudou dále licencovat a jemu nezbyde než lákat na svoje vlastní pecky. Když už jsme načrtli to utrácení…

Paramount plánuje letos u svého pluska utratit miliardu dolarů a numero by mělo v roce 2024 vystoupat někam k pěti miliardám. Na první pohled to je slušná cifra naznačující, že studio myslí svoje streamovací dobrodružství vážně. Oči nám však otevírají analytici, kteří připomínají, že nemalá část padne na (pro nás exotická) sportovní práva jako třeba NFL nebo baseball a spekuluje se i o tom, že kreativní účetní ve společnosti budou platit za práva na filmy a seriály sami sobě a miliardy se přesunou akorát do jiné části konglomerátu Viacom. Když to srovnáme s Netflixem, který jen tak mimochodem před pár dny oznámil investování 500 mega ročně (tedy polovinu současného ročního rozpočtu Paramount+) pouze do nového obsahu v Jižní Koreji…

V úvodní kapitole jsem sice lákal na slavné filmové a seriálové značky, ale nalijme si čistého vína. V tom Paramount+ mišmaši, kde pojedou na rozdíl od Netflixu i zprávy jako takové a sporty, už moc peněz na nový a lákavý obsah nezbude. Pár zajímavých seriálů se tam sice rýsuje, ale co třeba originální filmy? Podepsal někdo smlouvu s Fincherem, Abramsem, Bayem nebo Jacksonem? Samozřejmě, že ne. Paramount chce zpeněžit především minulost a nový filmový obsah bude až na třetí koleji.

Když to porovnáte s nedávnou prezentací Disneyho, kde Bob Chapek pečlivě odděloval nový obsah určený pro streamy a pro kina... Nemluvě o tom, že před pár dny bylo oznámeno, že za příplatek v kolonce Star na jejich plusku (pozor, každá země to bude mít trochu jinak) bude opravdu hodně legendárních věcí z dílny Foxu. Třeba komplet Akta X, což je poprvé, kdy si je takhle v ucelené podobě budete moci legálně na internetu pustit. Snaha Paramountu působí oproti Disneymu jaksi… chudě. Nevyhraněně, nelákavě ale vzhledem k situaci na trhu samozřejmě logicky.

Odpovězte si sami – až (jestli) bude za nějaký rok, dva, tři Paramount+ u nás dostupný, předplatíte si ho? Neberme teď v potaz rozumnou pětidolarovou verzi, protože nikde není psáno, že konkurenceschopná možnost s reklamami bude opravdu fungovat i u nás. Je to sice hudba velmi daleké budoucnosti, ale obsah, který bude Paramount nabízet v Česku, už je podle mého názoru relativně jasný. Znovu podívejte na jejich roční rozpočet a co všechno ty peníze musí ufinancovat. Kromě těch seriálů tam totiž moc nových lákadel za ten rok nebo dva asi nepřibude.

Zbývá ještě adresovat posledního slona v místnosti – nabízení Mission: Impossible 7 a Tichého místa na streamu 45 dní po premiéře v kinech. Byť to ani zdaleka není stejně zoufalý kaskadérský kousek, jaký předvedlo HBO Max se svými premiérami na rok 2021, stejně mi to dává smysl pouze jako jednorázová reklamní akce, nikoliv rozumný byznys model, jenž bude pokračovat i po skončení covidové tragédie. Dá se pochopit, že ještě před rokem normálních 90 dnů mezi premiérami v kinech a releasu na dalších platformách není v současné době už moc udržitelných, ale proč to tak dlouho fungovalo?

Nebylo to kvůli tomu, že by lidé chodili tři měsíce do kin. Kdepak, většinu tržeb filmy udělají první dva týdny a z kin se filmy často pakují během jednoho měsíce. Důležité bylo právě to hledisko, že diváci dobře věděli, že kina jsou exkluzivní a jediná příležitost, jak snímek vidět a další možnosti se dočkají právě až za ty dlouhé 3 měsíce, ne-li později. Na jednu stranu je pochopitelné, že diváci chtějí nový obsah a naprostá většina modelu prezentovanému HBO Max tleská.

Na druhou stranu je to podle mého názoru toxický, základní ekonomické poučky nereflektující a do budoucna neudržitelný model, což si podle všeho dobře uvědomuje i již výše zmiňovaný šéf Paramountu Jim Gianopulos. Ten je podle zákulisních informací velký fanoušek kin a k situaci řekl následující: „Věříme v sílu kinozážitku a věříme, že až se věci (covid) uklidní, lidé se nadšeně vrátí do kin. Zároveň však vidíme, že lidé streamy chtějí a berou to jako další možnost konzumace obsahu. Naše strategie bere v potaz obojí.“ 

Mě osobně na celé věci nejvíce ubíjí pomalý start těchto služeb ve světě. Nechci znít příliš ublíženě, protože je mi jasné, že význam Česka pro největší hollywoodské hráče je asi stejný jako brokolice v misce se žrádlem pro psa. Když je nejlepší přítel člověka vyhladovělý, tak sní i tu hnusnou zeleninu, ale proč se obtěžovat, když je kolem tolik lákavějších možností. Pomalý start se však netýká jenom nás. Disney, Warneři i Paramounti si dávají na čas s většinou světa a mně přijde docela paradoxní, že právě streamy měly být odpovědí na epidemii pirátství, která s nástupem internetu rozhodně nezasáhla jenom naši kotlinu.

Dnes se půlka světa nachází v situaci, kdy jí opravdu nezbývá nic jiného, než nový a jinde nedostupný obsah pirátit, a to je smutné. Otázkou je, jestli to studiím nějak vadí. Nikdo se sice nemůžeme legálně podívat na Mandaloriana, ale všichni si můžeme legálně koupit nějakou předraženou cetku s Baby Yodou, kterou si Disney nechá náležitě zaplatit. Jako kdyby s tím smutným faktem myšák počítal a doufal, že až se konečně uráčí a svoji službu u nás oficiálně spustí, lidé se pirátit odnaučí a budou si rádi platit hned několik služeb najednou.

Jak článek zakončit? Svůj vlastní stream už má opravdu skoro každý, i ten prokletý Paramount. V Americe je běžné, že si lidé platí najednou 3-4 podobné služby, ale něco mi říká, že ve většině světa se budou podobné služby požírat a právě Paramount+ si za pár let dost možná vytáhne černého Petra. Můj názor je, že už příští rok se kina vrátí v plné síle a budou psát rekordní numera. Streamům se sice bude také dařit, ale tempo růstu se přece jenom trochu zpomalí a odnese to spíše živořící zbytek trhu s domácími nosiči a také trochu pozapomenutý (a pořád obří) segment kabelové televize. Pojďme doufat, že se u nás dožijeme nástupu alespoň jednoho streamovacího pluska.

---

Pro dnešek je to vše, děkuji za vaši trpělivost, diskuze je otevřená. Napište tam, na příchod kterého streamu do naší kotliny se nejvíce těšíte a proč. Čau.