Takže jak je to sakra možné? Co je v Hollywoodu jinak? Co se samotné produkce týče, tak obrovskou roli hrají čím dál levnější počítačové efekty a fakt, že několik renomovaných VFX fabrik zkrachovalo kvůli levné konkurenci z Asie. Právě tady (bohužel pro ty nedoceněné profíky) studia vážně nechtějí utrácet. To by samo o sobě samozřejmě nestačilo. Pryč jsou doby, kdy si dvojka Vince Vaughn a Reese Whiterspoon řekla o 15–20 mega na dřevo a v roce 2008 natočila relativně levně vypadající komedii Čtvery vánoce za 80 milionů dolarů. Kdepak, hvězdný systém, kdy si Julia Roberts, Tom Hanks, Tom Cruise a další předem řekli o 20 mega na ruku, je hudbou minulosti. 

Dobrá, ten Cruise je tak trochu jiná liga, jelikož Tom si díky Mission: Impossible pořád přijde na desítky milionů dolarů. Konkrétně prý pořád na více než 50 milionů za každou misi. Jenomže, jak se k nim Tom dostane? Film produkuje, je závislý na profitu Ethana Hunta v kinech a třese se jako osika, jestli jeho poslední výdělečná značka vydělá v kinech po celém světě spíše těch 800 melounů, než nedostatečných 500– 600 míčů. Faktem je, že naprostá většina hollywoodských herců a hereček zažívá hubenější léta. Jeden příklad za všechny – jistě vám tu nemusím popisovat způsob, jakým vychytralý Kevin Feige podepisuje smlouvy na 6 filmů se svými vděčnými hereckými nádeníky. Ti si většinou přijdou na jackpot až v pozdějších dílech svých komiksových sérií a do té doby berou pouze jednotky milionů dolarů. 

Další otázka je nasnadě: Proč musejí být hollywoodská studia čím dál tím šetrnější? Mám rovnou dvě odpovědi. Ta první je jasná – astronomicky rostoucí náklady na reklamu. Klikněte na tyto dva články, které dopodrobna rozebírají tuto čím dál bolavější třísku v noze. Ta druhá? Zatímco před 10–15 lety si Hollywood užíval miliardy dolarů z neustále rostoucího prodeje DVD, náhrada jménem Blu-ray rozhodně neznamenala spásu trhu s domácími nosiči, ale (jak ukazují poslední roky) spíše jeho zánik a podle všeho ho časem čeká stejný osud jako vinylové desky – laskominku pro sběratele, ale rozhodně ne masovou záležitost. 

Co se rozpočtů týče, tak je tu jedna výjimka. Samozřejmě mám na mysl Netflix, což je Video on Demand fenomén posledních let, který s Hollywoodem pořádně zamával, mává a mávat bude. Za cenu obrovského dluhu a pořád šíleně nízkých zisků. Spekuluje se, že Netflix už nějaký ten rok teče 20 miliard dolarů. Když se tak podíváme na tabulku jeho čistého provozního zisku za poslední roky, tak teprve rok 2018 s tou 1,2 miliardou do plusu za něco stál.

Proč takové, ehm, neuspokojivé výsledky fenoménu domácí zábavy? Protože na licencování obsahu a produkci toho vlastního padá každý rok čím dál více miliard. Letos by to mělo být 15 miliard dolarů a v roce 2020 to má prý být dokonce necelých 18 miliard! Kromě desítek drahých (a ještě dražších) seriálů totiž Ted Sarandos a spol. investují i do originálních filmů a vy si u nich můžete nový biják pustit prakticky každý druhý týden. Jistě, občas to jsou béčka za 10–20 milionů babek, ale Netflix se toho vážně nebojí a po Outlaw Kingovi za 120–150 míčů, Triple Frontier za 115 mega (tady už vedení začalo bít na poplach) tu máme i toho Irishmana, který měl původně stát 125 mega, ale dost možná nakonec Netflix vyjde na šílených 200 milionů babek. 

Hollywoodská studia posílající svoje bijáky do tisíců kin sice natočí Bohemian Rhapsody za 52 milionů dolarů, ale dalších 120 zaplatí za celosvětovou reklamu. Manoj Night Shyamalan sice pořídí Rozpolceného za (svých vlastních!) 9 míčů, ale Universalové následně utratí 80 míčů za reklamu pro uvedení filmu do kin po celém světě. Samozřejmě, takový poměr neplatí pokaždé – Avengers: Infinity War prý stáli 321 milionů dolarů, ale na reklamu stačilo jen nějakých 150 míčů.

Jenomže Avengers a největší blockbustery netvoří většinu nákladů průměrného hollywoodského studia. Za tu jsou zodpovědné všechny ty doplňkové Stubery (Spolujízdy), které ve většině případů stojí nějakých 10–40 melounů, ale kvůli uvedení do více než 3 000 kin (sami se podívejte, kolik filmů jde pomalu každý druhý týden do kin) vyjde jejich uvedení na mnohonásobně vyšší částku. Jasně se ukazuje, že lidé nechtějí do multiplexu na každou „blbost“, když si můžou srovnatelný biják pustit právě na tom Netflixu (Point Blank jste už viděli?). 

Nemám teď bohužel po ruce info, kolik peněz vynaloží nějaké hollywoodské studio na rozpočet a kolik na reklamu. Hrají v tom roli špatně vyčíslitelné synergie, jako třeba fakt, že televizní stanice vysílající televizní spoty na daný film často vlastní stejný tatínek jako ono hollywoodské studio (moloch Time Warner, který je podle všeho v kouzlení s čísly profesionál). Nemluvě o partnerství se všemi těmi McDonalds, Hyundai a dalšími, které jim často díky partnerské smlouvě v nákladech na reklamu přeci jen ulehčí. Faktem však je, že náklady na reklamu budou v průměru větší, než ty na rozpočet.

Pojďme zpátky k Netflixu – ten sice zběsile utrácí za vlastní obsah, ale náklady na reklamu (byť prý taky velmi rychle rostoucí) jsou pod kontrolou. Za rok 2018 měl tatínek streamovací zábavy zaplatit za televizní spoty, billboardy a další „pouhých“ 1,8 miliardy babek. Přitom jsou u něj celkové náklady na originální obsah za minulý rok vyčísleny na sedmkrát větší numero! Už vidíte tu nezanedbatelnou výhodu, kterou tatínek streamovaní disponuje?

Je na čase článek nějak uspokojivě zakončit. Současná situace je taková, že Hollywood sází především na to, že hrstka největších filmů rozbije bank a tím pádem zaplatí ty desítky propadáků, jejichž tržby dotyčným filmům nesplatí ani tu nutnou ultra drahou reklamní kampaň. Proč netočí jenom ty nejnadějnější a největší blockbustery? Protože se jim jednou za čas poštěstí a čím dál levnější horor, akční film nebo drama jim vydělá na x propadáků. 

Něco mi říká, že nástup Warnerů, Disneyho a Appleu a dalších na pole streamování hodně zamává s počtem filmových premiér, které v Americe a ve světě budou okupovat tisícovky kinosálů. Nelze se totiž divit tomu, že lidé kvůli nějaké Spolujízdě vážně nechtějí vstávat z pohovky a jet do kina. Otázkou je, jestli nám tato evoluce vadí. Mně by to vadit začalo až ve chvíli, když by tržby generované multiplexy začaly výrazně klesat a chrámy uctívané fanoušky filmové zábavy se začaly zavírat. To se však zatím naštěstí neděje.

--- 

Vytáhni v hospodě: Pokud se dá věřit (v článku již jednou linkovaným) informacím webu IndieWire o tom, že velký šéf Ted Sarandos "sprdnul" svoje podřízené producenty za neúspěch Triple Frontier, tak se v budoucnu na Netflixu dočkáme méně blockbusterů s cenovkou 100 milionů dolarů a více. To se však ještě nebude týkat dlouhou dobu připravovaného akčního filmu Michaela Baye známého jako Six Underground. Netuším, kolik si za hlavní roli řekl Ryan Reynolds, ale rozpočet by měl být 150 mega.