Jo a ještě teda dodatek. Nejvíc mě v kině zaručeně znervózňuje Psema, oproti němu jsou ženy naprosto neškodný. WTF pohledy u Sejmi je všechny, znuděný povzdechy u Pokání (aby následně dal 9/10) nebo náhlý odchod patnáct minut po začátku Doomsdaye ("Šel jsem si jenom pro colu, to ses vyděsil, co?"), jsou infarktový záležitosti *:D*

Tak pánové... Ženy v kině, to je téma na knihu :) Já to teda užívám jako jednu z testovacích technik, přičemž výsledek pozorování je důležitým faktorem při rozhodování o dalším pozvání objektu do přítmí kinosálu. Vstupní film je důležitej a často checkuju reakce, ale hodně teda záleží na výběru. Na jedničku fungovali třeba Hairspray, Hudbu složil, slova napsal, Pýcha a předsudek nebo Step Up, ale tvrdě jsem narazil u Sunshine (přes to jsem se teda nepřenes :), Stardustu (celej film prokecala... kdybych na tom nebyl počtvrtý, tak vraždím) nebo P.S. Miluji tě (tak jí to rozsekalo, že musela hned jít nakupovat). Při následujících pokusech moc nedoporučuju nechávat výběr na objektu, protože "kamárádka říkala, že to je super" není argument, po kterém vymažete z hlavy likvidační recenze vybraného fláku nebo se stane zázrak a rozbije se promítačka, abyste nemuseli trpět v zájmu zachování lidstva. Eh, už je to nějaký dlouhý. Dvě rady na závěr. Za a) Při "dalších pokusech" nechoďte na film, na který se těšíte, protože když se na vás objekt v sále vrhne, nic z toho filmu mít nebudete (z Hairspraye si dodnes nepamatuju víc než základní dějovou linku a tři písničky). Za b) Dvakrát si rozmyslete, jestli objekt vezmete na MZ sraz. Při debatě před filmem může mít nutkání odletět zpátky na domovskou planetu *:D*

Jen do toho:) Občas ale v kině nebývá příliš velký výběr. A ne každá se dá opít rohlíkem:)

Jo, vždy na mě už čekají v hospodě. :) Když jsem vzal spolubydlícího na Zwartboek (Black book od Verhoevena) a on poslouchal ubohou půl minutu němčinu či co bez titulků (což řadím do menších, až zanedbatelných chyb) tak to nebral moc sportovně, a už se mnou na žádnej film nešel. Ale podezřívám ho, že to byla výmluva....:) Většinou v kině bývám sám, resp. obklopen cizímy lidmy, ale vůbec mi to nevadí. Společnost si užívám při jiných příležitostech, a aspoň nemusím pozorovat vrtění pozvaných slečen, kterejm se to nelíbí (za což pak nervózní člověk viní sebe). Když člověk čte knížku, čte jí taky sám. :) Na druhou stranu chápu, že u některých filmů je lepší mít společnost několika dostatečně ironických a všehoschopných geeků...:)

Jop, díky za projevení sounáležitosti:) Ale mě se to opravdu stává pravidelně. V Brně sem necelé dva roky, a mám na kontě zhruba 10-15 vážných kiksů, které se v těch dvou brněnských multiplexech staly, a nikdo je neřešil.... A odhadem zhruba 30 menších, které se daly tolerovat, ale očividně to tak nemělo být. Dříve sem býval v kině každej tejden, a užíval si nejnovější premiéry (pro člověka, co vyrostl ve 4000vém zapadlém městečku na Vysočině, kde největším kulturním zážitkem byl každoroční koncert skupiny Kabát, byl ten multiplex něco neskutečnýho) ale teďka už jen tak 2x za měsíc max. A fakt sem ty trable zažíval pořád. Přesto jsem se s tím nějak naučil žít. Nebylo to úplně pořád, a člověk si zvykne na vše. P.S Dva roky po sobě jsme měli místo Kabatů Judas Priest a Nazareth!!!! Neptejte se mě, jak je to možný, ale do toho našeho kulturáku tyhle dvě legendy fakt přijely (za velkýho zájmu tamních "médií" )