Kdybych zrovna neviděl znovu první řadu, tak bych si myslel, že si to jen pamatuju růžověji, ale ne. V prvním díle zvládl představit několik postav, jejich postoje a vzájemné vztahy a build up do konce 3. dílu je pro mě pořád dokonalý. V nové řadě mám exposition dump na téma divokých run pro hexcore či co, v lepším případě nulovou motivaci postav, v horším vyloženě wtf zvraty z minuty na minutu. Nejlíp to vykresluje Kiramman a Vi, kdy celý jejich dramatický oblouk je papírově možná funkční, ale podaný tak, že to nejde brát vážně.
Celé drama s Vi jako policistkou je spláchnuté dvěmi větami "zabili mi rodiče, evidentně jsi nepřemýšlela", střih, "jsem policistka a vzhlížím k tobě", střih, "Vi v uniformě". Ta dramatická otázka je zajímavá, ale ta forma je k popukání. A naprosto to neobstojí v přímém srovnání s 1. řadou, kde Vi je agresivní, nechápe proč Vander nic nedělá, pak to pochopí a nakonec chce sama sebe vydat, aby ochránila ostatní. To je prostě nebe a dudy a nechápu, kde se ten obrovský kvalitativní sešup vzal.
PS: Pořád je to fajn, vizuálně super, Heavy is the Crown tam sedlo jako prdel na hrnec a scénu s pohřbem jsem viděl už tak 5x od toho, kdy jsem s2e1 viděl předevčírem. Tím víc mě mrzí, že scénarista odešel, nebo se uchlastal
.
