No, čím by mohl být poutavý příběh o nějaké kvízové soutěži z 50. let ... ? Vlastně vším, pokud to režíruje Redford a je to ten typ filmu, kde skoro co obličej, to herec, kterého odněkud znáte. A pokud se rozjede zápletka o fixlování a obvinění, že soutěžící znají otázky a odpovědi předem, je to něco pro Redforda. Možná snad jen, když se přesouváme do soudní síně, tak to nakonec negraduje tak, jak by člověk čekal, protože se to semele poměrně ve spěchu ke konci snímku, nejedná se o soudní drama. Ale kam se podívám, tam je zrovna skvěle hrající člověk, ať už to jsou soutěžící Ralph Fiennes a John Turturro, nebo např. i sám maestro Scorsese (to je sice spíš cameo, ale Marty se neobjeví  jen na jeden záběr jako sponzor kvízového pořadu, má několik scén).

A když jsem u těch opravdu cameo roliček, filmový táta Fiennese přednáší na univerzitě a vy si můžete všimnout v jednom záběru, že po konci hodiny se hlouček studentů zamýšlí, čím byl významný Don Quichote. Jméno toho druhého herce/postavy si nepamatuju, ale ten zadumaný student je Todd Anderson (Ethan Hawke) ze „Společnosti mrtvých básníků“

Na letošních Mezipatrech. Pokud jsi z Brna a okolí, tak určitě neváhej.  Jsou tam i další skvělé filmy, ke kterým jsem v posledních dnech napsal komentáře. 

EDIT: Abych byl přesnější. Do čtvrtka jsou Mezipatra v Praze, kde se momentálně nacházím, a od pátku budou v Brně, kde kdysi před 25 lety začínala. 

Něco mi říká, že to bude na Netflixu.

Kde je možné tohle vidět?

Překvapení, mladí lidé ze současné generace mají taky rádi sex. A když není kde, jejich spolužačka a kamarádka ráda poskytne místnost za pouhých 500 pesos. Vera a svět vášní je výborný snímek, jehož hlavní hrdinka se nám dospělým může zdát amorální, ale ruku na srdce - také jsme byli mladí. Hlavní představitelka táhne film výrazně dopředu a navíc je tu velmi chytlavý soundtrack. Přestože je Vera z Argentiny, snímek je srozumitelný všem mladým lidem z celého světa. Nemoralizuje, ale naopak trefně ukazuje, že i my dospělí máme před svými dětmi máslo na hlavě.

Díky, v takové ubulené křeči a hrůze jsem u filmu dlouho nebyl. Mluvím teď o momentech krátce před vyvrcholením. Nevím, jestli mi ve filmu bylo někdy někoho takhle líto. Šílený. Ženu to zas tak nevzalo a já jí to vyčítal.  Finále už jsem celkem přežil, protože mi přišlo celkem zbytečně překombinované s tou druhou zápletkou. Úplně by si to za mě vystačilo s tím "hlavním". A hodně mě potěšilo, že i dneska dokáže pořád někdo přijít s nápadem na vlastně triviální zápletku, kterou jsem snad ještě nikdy nikde neviděl. 

Bergerovu předchozí práci jsem neviděl, unitární reakce "hezký, ale k hovnu" mě docela slušně odehnala. A proto se mi možná o to víc líbilo tohle dílo, které spíš připomíná Dva papeže, kdyby je zfilmovali tvůrci Domu z karet. Komorní drama/thriller ze samotného srdce Vatikánu si poradí i s tím málem a omezeným prostorem, a Berger zde křesá krásné záběry, krásnou hudbu a zvuk, a naprosto vynikající výkon Ralpha Fiennese. To vše na pozadí pletichaření kardinálu s několika twisty, přičemž ten závěrečný je ve filmu tak překrásně naznačován celou dobu, až jsem málem uronil kroupu. Čekal jsem mírně ukecané komorní drama s kvalitními výkony a mírně omšelou pointou, dostal jsem dynamický komorní thriller, který je natočený s neochvějným záměrem.
9/10

Whau děkuji za tip, bez vašeho hajpu, bych to asi na Maxu přešel bez povšimnutí, byl to nářez, ikdyž je to krátké, tak vzhledem k tomu co se stane a zbyde ještě dost času, tak mi to přišlo celkem ubijejici v dobrým slova smyslu, jestli se to tak dá říct, hlavní hrdina vypadá jak Jakub Enžl, akorát ze umí hrát , ostatní herci taky skvělý …..konec ufff konferenci stolek….8-9/10 

Oficiálne koncept arty z tretieho avatara. A tu sa Cameron viac rozhovoril o novom klane a hlavne dôvode prečo budú záporáci.

Finský režisér Mikko Mäkelä se proslavil už svým celovečerním debutem A Moment in the Reed a ani ve svém druhém snímku Sebastian není pochyb o tom, že jeho tvorbu je nutno nadále sledovat. Nejlepší román napíšeš tehdy, když ho prožiješ na vlastní kůži. Tímto heslem se řídí mladý Max, který po úspěšných povídkách v prestižním literárním časopise píše svůj románový debut. Jelikož je to román o sexuálním pracovníkovi, který uspokojuje starší muže, Max si vymyslí své živé alter ego Sebastiana a své momenty přepisuje do románové podoby. Tento dvojí život může fungovat nějakou dobu, ale nikoli věčně. Ruaridh Mollica se své role zhostil mistrovsky a vývoj své postavy ztvárnil ďábelsky přesvědčivě. Zmíněný Mikko Mäkelä v Sebastianovi potvrdil své režijní kvality, především precizně nasnímanými a podobně jako ve svém debutu otevřenými sexuálními scénami, kde je sice vidět takřka vše, ale nic z toho není samoúčelné. Ty scény jsou - stejně jako celý film - nabité emocemi a Ruaridh Mollica je prostě nádherný muž, který se nemá za co stydět. Sebastian je přese všechno kultivovaným snímkem, který ukazuje, kam až člověk může pro své ambice zajít a je pak zcela na něm, kdy řekne "dost". 

Mě by zajímalo, koho napadlo udělat konfrontaci na ulici s rozkvetlými "třešněmi". Nic kýčovitě hnusnějšího fakt udělat nejde 

Když je tvoje matka starší pouze o patnáct let než ty, kdo je tady dítě... Brunovi je 21 let a společně s matkou Toni a pracují jako hoteloví uklízeči v jednom španělském hotelu. Ani se mi nechce věřit, že je Buldok celovečerním debutem, protože jde o velmi vyzrálé dílo. Nejen po stránce scénáře, který patologický vztah matky a syna líčí dosti komplexně, ale také s velkým pochopením pro Bruna, který kromě vlastní práce musí řešit matčiny průšvihy - zvláště poté, kdy pohár trpělivosti přeteče. Buldok je srdečný snímek s nádherným sympaťákem, kterému budete přát jenom to nejlepší. André Szardenings se kromě výborné režie a scénáře chopil také kamery, která Bruna zaznamenává až s estetickou jemností a ukazuje jeho citlivou povahu. Julius Nitschkoff se své hlavní role chopil s velkou parádou a radost mi také udělaly četné scény, kde je k vidění do půli těla, protože je to pěkný kluk, a i tenhle fakt mi umožnil skvělý divácký zážitek. 

V novém traileru Kapitána bez Kapitána vytáhli ten hlavní "tajný trimuf" aby nalákali nějaké diváky 

To je dost dobrý safra a Billy Zane taky jak to ze ti je rak pod radarem a moc se o tom nepíše vždyť je sakra Martin Brando? Těším se 

Skvele. Mamy a tatove si muzou pridat hvezdicku.

P.S. neprislo mi to zbytecne roztazene, ale 5 minut prostrihat by to mozna kousek vytahlo.

P.P.S. jako skodoliba svine bych to nejradsi doporucil cerstve mame svagrove, ale bojim se, ze by se mnou rok nepromluvila. 

Tyvole to byl masakr … to bilancování mezi až bizárem a nevyhnutelným koncem …

Jsem rád, že to bavilo. Věřím, že i Elitní jednotka bude též bavit. U Pozemšťan je třeba se připravit na jiné tempo 

Mě se seznam též nedaří redukovat a pěkné recenze mi ten seznam spíš jen zvětšují. 

Nějak už dementním, opět jsem až při zhlédnutí zjistil, že už jsem film viděl. Nicméně výhodou takové sklerozy je, že jsem si ho perfektně užil.

A je to opravdu výborný film! Je plný krásně nejednoznačných postav a vzájemně propletených a spojujících se podzápletek, kterých je, a to je asi jediný zápor, zbytečně moc -
ne že by to nějak mátlo, ale některé linky mi přiušly trochu navíc (hlavně s Bullock a Fraserem) a konec byl kvůli tomu docela uspěchaný.
Herecky je to naprostá pecka, v podstatě je těžké někoho víc chválit,
ale pokud už, tak opravdu Dillona, ta hromada ocenění a nominací je zasloužená. A má to super soundtrack!

Moic díky Demonic8 za výběr!

A jinak Výzva je fakt mor na můj watchlist, protože s každým kolem naroste o pár filmů

#QuitTheQuite jsem napsal jako závěr „recenze“ na druhý díl v reakci na vyčpělost tématu. Nicméně „trojka“ je po jedničce nejlepším dílem, což v mých očích zas tak moc není. U prvního dílu jsem říkal něco o dobrém stylistickém cvičení a nudě. Teď jsem asi konečně prozřel a zjistil, co mi na sérii vadí. Mám rád dialogy, mám rád, když dialogy říkají dobří herci, a je jedno, jestli jsou dialogy špatné nebo dobré. Asi je pro mě dialog zásadní součástí jakéhokoli filmu. Z principu ve všech dílech tento element chybí. Nejdelším dialogem ve trojce bylo něco ve smyslu:
Postava 1: „Pizza, ok.“
Postava 2: „OK.“
Postava 1: „OK.“
... a tak to šlo půl minuty. A já říkám: „Fuck you!“ Ke konci už jsem jako u všech dílů usínal.

Blyštivý vizuál, popové hity, montréalská drag scéna a k tomu nádherně teatrální romance přesně jak z divadelního představení. Ta okázalá gesta, ty fantasticky přepjaté herecké výkony, prostě radost. Sólo má přímý tah na branku a já se tomu nijak nebráním. Kanadské queer ikony Théodore Pellerin a Félix Maritaud mi ukázali, že prožít vášeň a lásku naplno je možné, i když to jeden druhému vůbec neulehčují. Všechno si přesně sedlo a pro mě jde o příjemné filmové překvapení.