Já byl na Filmovce naprosto uhranutý, byl to poslední film, co jsem viděl, a za mě zdaleka ten nejlepší(a to jsem letos viděl nějaké pecky*;)*)... V hodnocení za mě klidně za deset, opravdu s tím mám minimum problémů po všech stránkách

Snad ano*8)*. Já marné doufal, že to bude ve Zlíně, ale když jsem viděl Hradiště, tak jsem tam jel. V sále bylo cca 30 lidi, což je překvapivě dost.

Já to chci už vidět! Doufám, že se to dostane k nám do Brna.

Výlet do Hradiště se vyplatil a jsem rád, že jsem tenhle film mohl vidět. Budu tvrdit stále a furt, že kdyby se Írán zbavil v názvu "islámská" a také oněch duchovních, tak je to skvělý, silný, prosperující stát. Takhle bohužel jede v totalitě a ta je krásně vidět v tomhle drsném filmu plném strachu. Je fajn, že se zde stále něco děje, takže divák je pevně usazen v sedačce a doufá, že to těm holkám nějak výjde. Zaslouží si krásných[b] 9/10.[/b]

Insidious, Sinister, Conjuring ... asi v tomto pořadí, protože jsem to všechno viděl v době střední školy, kdy jsem začal horory trochu víc koukat a pak jsem se bál chodit o patro níž na záchod. Jako dítě jsem se na horory nekoukal vůbec, to si pamatuju že jsem byl vyděšen i z Šestého smyslu, ale hrál tam můj hrdina McClane, tak jsem to skrz prsty nějak dokoukat musel *:)* Postupem věku jsem si ale na takový ty banální lekačky zvykl a už mě moc neděsí - proto si budu muset to Insidious pustit znovu, protože si pamatuju, jak to napětí tam bylo perfektně vygradovaný. Spíš víc trpím u hororových her (zdravím tě Silent Hille), tam se to totiž neděje samo a musím tomu strachu jít naproti *:D*

[b]Quo vadis, Aida? (2020) [/b] Nebudu lhát, nechtělo se mi do toho: k filmům si poslední dobou chodím takřka výhradně odpočinout a téma srebrenického masakru slibovalo poněkud jiný zážitek...*8)* Mé nejhorší obavy se však do značné míry nenaplnily, neboť tento snímek zpracovává toto téma z nejzávažnějších až obdivuhodně zdrženlivým způsobem, kdy se například zcela vyhýbá prvoplánovému dojení emocí pomocí drastických scén explicitního násilí (a že by v tomto ohledu bylo o čem točit - stránku z Wikipedie s výpověďmi očitých svědků jsem dočíst nedokázal...!*:-*).  Místo toho je převládajícím dojmem z většiny filmu spíš jistý zmatek, kdy Aida pořád někde pobíhá, aniž by bylo zřejmé, co vlastně komu hrozí, a to, že ve vzduchu visí něco velmi, velmi nepěkného, ví divák hlavně díky svým znalostem historie. Násilí jakožto takové pak téměř úplně chybí a když už k němu přece jen dojde, děje se tak víceméně mimo záběr a s děsivou samozřejmostí/lhostejností - jestli takový přístup není náhodou nakonec působivější než případná krvavá doslovnost, nechť posoudí každý sám... Každopádně děkuji RingManovi za výzvu - jsem určitě rád, že jsem film viděl, přičemž sám bych si ho téměř jistě nikdy nepustil. Zároveň si tedy moc nedokážu představit, že bych se k němu v dohledné době vrátil (možná s dětmi, nejdřív tak za patnáct let...). Pokud váháte, zda se na tento film podívat nebo ne, pak rozhodně hlasuji pro ano, jinak jsem s doporučováním spíše opatrný, i u vědomí toho, že nebýt Výzvy, asi jen těžko by mě byl někdo přesvědčil, ať tomu dám šanci. Ale byla by to bývala moje škoda... [b] Východní přísliby (2007) [/b] Nejen ve srovnání s Aidou vlastně tak trochu pohádka, byť tady tedy, možná trochu paradoxně, kamera před explicitním násilím nikam neuhýbá, protože pochopitelně Cronenberg... *8)* Jinak jde v rámci možností o vcelku originální příběh, svižně odvyprávěný, bezchybně zahraný a hezky nasnímaný.*:+* Pravda, po skončení jsem se přistihl při úvahách, zda popisuje prostředí ruské mafie v Londýně se stejnou realističností jako mechanismy adopce tamtéž, ale takhle by člověk mohl napadnout asi téměř každý film, kdyby chtěl - a já nechci... Odpustím mu i to snad až lehce podpásové páčení emocí a napětí především z diváků-rodičů v samém finále - v rámci filmové logiky smysl dává a kýženou gradaci to dodává měrou vrchovatou.*:+* Hroubkovi dík za příležitost k odmáznutí jednoho letitého dluhu, na které jsem jinak nijak nespěchal, a ke kterému bych se tudíž nejspíš jen tak nebyl dokopal...*:)*

Jihokorejskej únosovej tragithriller s naprosto geniálním, místy až shakespearovským scénářem. Režisér a scénárista v jedné osobě hraje s divákem důmyslnou hru. Nic se tady nedá předvídat, dvě hodiny jsem bez hnutí čekal co ještě přijde. Malinko to jenom sráží herecké výkony některých vedlejších postav a příšerně generická hudba jak z nějakýho českýho seriálu, ale i tak se to řadí ke špici toho, co jsem v poslední době viděl. Děkuji Ravenousovi a doporučuji všem.

Zrovna z toho herce, co hral tu děsivou postavu z Akty X (Toombs myslim) je dnes něco jako Bohuš Matúš, takže se z něj nakonec stala ta reálná hrozba, které se bojíš. Tomu říkám zvrat jak od Shye.

Mimo ty zprávy *:D**:D**:D*? V dětství mě děsilo ledacos, ale jakmile se z těch vlkodlaků a zombíků stali namaskovaní herci (cca devět deset?), pak z hororů vlastně moc věcí ne. Neměl sem ale jako děcko rád Aktu X jeden ten televizák (těch několik dílů daných dohromady s jedním případem) s tím pojídačem jater, co se do baráků dostával odpadníma trubkama a olizoval si ruce, když uklízel mrtvé kočky. To brnkalo na řadu blbých receptorů *;)**:D*. Dnes se "bojím", respektive mi přijde děsivý takový Mindhunter, třeba. Na příšerky nevěřim a sice můžu klidně fandit hrdinům, aby bubáka porazili, ale reálně se o ně nebojím. A když umřou, tak prostě umřou - je to film *:D*. Zato když vidím, že se nějaké reálné monstrum, co klidně může bydlet ob barák, chystá zprznit a zabít malou holku, co může být klidně moje neteř... Hele, vím, že je to trošku klišé, ale to mi strach fakt nahání...*?)*

No ale na to zásadní jsem se nezeptal.  Pokud tohle vše je ok, tak co považuješ ty za děsivý film? Ale žádné Jak se krotí revizoři nebo jak se to jmenovalo *:D*

Lehčí zklamání. Od konceptu “týpek co má na rukou přivrtaný pistole” bych rozhodně čekal cokoliv, ale ne že to bude skoro polovinu filmu nuda. Konkrétně poslední půlhodina byla téměř bez nápadu a dost úmorná, hlavně z důvodu, že tenhle film má vlastně dost slabou akci (u akčňáku celkem problém) a musí to dohánět vtipem a stylizací. Ten humor mě právě ke konci dost míjel, i když v první polovině to byla spíš jedna ze silnějších stránek. Stylizace bylo obecně možná až moc - když to šlapalo dobře, tak i bez toho, aby kamera lítala sem tam a nebo blikaly různý efekty - každopádně svůj ksicht to rozhodně má. Logiku v tomhle filmu asi nikdo nečeká, takže nemá smysl se v tom moc hrabat, jen je škoda, že je většina dění postavená na tom, že profi zabijáci nemůžou trefit losera v županu. Plus byli určitě herci, ať zrovna dělali jakoukoliv šílenost nebo museli hlásit úplnou debilitu, tak to prodali velmi schopně i s chutí. Radcliffe je  sympaťák a na tuhle ňoumovitou roli to sedlo. Nejlepší na tom byla objevovací část od probuzení s novýma rukama, až po poslední zvrat před dlouhou čistkou. Tam se dařilo vytěžit  ten koncept a nejlíp prodat vtipy. Asi bych dal tak 5/10 a doporučil spíš highlighty na youtubu, ale nijak jsem u toho netrpěl, je to v pohodě. Jen bych chtěl víc a ke konci jsem si říkal, že bych radši znova koukal na Boss Level.

Máš slepičího Tylera Durdena, užívej*:+*

U Blair Witch jsme měli nejlepší možný období, kdy ten film vidět, protože v okolních lesích někdo vytesal fakt velikej obličej do skály (samozřejmě x domněnek, kde se tam vzal) a kousek dál byla z prken ztlučená chatrč uprostřed lesa tak hustýho, že když se došlo doprostřed, k chatrči, nebylo vidět na jeho kraj. Jednou jsme se hecli,  že tam dojdeme v noci a když v tom věku 12-13 přišlo Blair Witch, nikdo ani nepochyboval, že by to nebyla pravda.

13, ale na moji obhajobu jsme bydleli u pole, naproti domu měli les a jsem jedinacek*:D* Podobně to tehdy bylo u Blair Witch. Protože jsem o tom nic nevěděl a moje naivní dvanáctiletá dušička si byla jistá, že je to real...

Jaký cca věk to je? Ptám se upřímně, protože já měl šestnác, nebo sedmnáct a ani tehdy jsem to nevnímal nijak hrůzostrašně. To samé Ti druzí. Jako film fajn, ale jako horor fakt ne. A lekačky považuju za nejlacinější způsob, jak někoho "strašit". Tím nechci spustit shitstorm a ani to nikomu brát. Jen v těch všech Wanovkách vidím spíš "pohádky pro dospělé", kde se umírá. Fakt nechci spouštět hádky o tom, co je a co není strašidelné. Já se bojím u zpráv (*:D**?)**8)*) a po Vetřelcích v kině sem svého času šel o půlnoci dvě hodiny po neosvětlené cylkostezce domů, vyplašil dvě srnky a spodní prádlo bylo naprosto v pořádku *:D**:D**8)**8)**8)*...

Insidious jsem neviděl, ale tahle scéna mi teď vyloženě nahnala husí kůži...to vystavění je teda bravurní

Jo, tu taky z hlavy nedostanu. Znamení bych té TOPce měl taky, protože jsem to viděl přesně v tom věku, kdy to na mě zanechalo nesmazatelnou stopu. Žena tu hrůzu třeba nikdy nepochopí, protože ty scény zná ze Scary Movie 3

Za mě tedy určitě Znamení a rozhodně ne jen to legendární TV vysílání, ale především scéna s Grahamem v kukuřičným poli, nebo ta s rukou ve sklepě. Shyamalan to měl tehdy strašně zmáklý. A v (relativně) poslední době mě opravdu hodně proškolil Flanagan v předposledním dílu The Haunting of Hill House - scéna s hádkou sester v autě. Většinou na lekačky reaguju spíš podrážděně, ale z týhle jsem byl naopak vyloženě nadšenej...když jsem se uklidnil *8)*

Jo, tuhle scénu přesně zmiňuju, obecně jako jedničku Insidious, když se někde nadhodí ne co mě bavilo, ne o čem budu žvanit, že jsem si užíval, jak je to nazvučený, jaký jsou masky atd., ale kdy jsem se fakt bál. Možná jsem to tu dřív někdy psal, v rámci hypu jsem se tehdy nemohl dočkat, až to konečně taky uvidím. Zhasnul jsem, do repráků dal sluchátka a ... na vysvětlení, seděl jsem tehdy v pokoji, kdy jsem měl po pravé straně dveře na chodbu. Když následuje ta scéna, kdy Rose vidí, že někdo chodí po chodbě - střih, vidíme Wilsona, že chrní dole v obýváku, ten to není - střih zpět, do dveří k Rose vtrhne ten hnusák a na vteřinu přesně jsem periférně viděl, že se na chodbě vpravo rozsvítilo. Strhnul jsem škubnutím všechno ze stolu, včetně sluchátek z uší a přitom šel jen někdo v noci na wc. Rozhodl jsem se pokračovat, ale cca v době, kdy se oni přestěhují, už jsem byl z těch všech houslí od Bishary a toho, co se tam děje, v takovym stavu, že jsem i zvažoval, že „to dokoukám další den“. Tak, a když nepočítáme dětství, u máločeho se mi tohle stalo a nakonec bych to první Insidious do takovýhle TOP taky dal. V lepších případech jsem právě nadšenej z provedení a pokud fakt cukám zrakem, musel by tam bejt detail na jehly. Ale jinak, film z roku 2010 a nic moc dalšího si takhle nevybavim.