Tak zrovna Joker je fakt vděčné a tvárné téma a dalo se s ním doslova vyhrát. Když už si v jedničce vzali inspiraci z Taxi Drivera, tak ve dvojce to mohli pojmout, jak už jsem zmínil, od Babylonu, přes Natural Born Killers, až po třeba Requiem for a Dream (drogy by nechali a přidali k tomu chorou mysl), kdyby tedy chtěli "rezonovat".
Kdyby chtěli hrát naopak hodně na jistotu, tak mohli zvolit třeba New York, New York. Stačilo se na Spotify podívat na aktuálně nejhranější poprockové klasiky z 70s a 80s, plácnout je do tragické romantické story dvou "umělců" za vězeňskými zdmi a měli by vystaráno (viz jaký buzz chytla taneční scéna na schodech v jedničce s Glitterem na pozadí).
Zarážející je ale fakt, že se v průběhu vzniku filmu neozval Philipsovi někdo z WB, že "takhle tedy ne, přátelé" a nedal mu na výběr - buď vyhodit songy z 30s až 60s a nahradit je tím, co se dnes poslouchá z 70s a 80s, nebo srazit rozpočet na polovinu a stopáž pod dvě hodiny. Protože výsledek není dostatečně art, aby oslovil intelektuálnější část publika (rovná se reputace a ceny), ani dostatečně popcorn, aby oslovil "nenáročný" zbytek divácké obce (rovná se tržby).
Stran samotného Phillipse se podívej třeba na záchodového humoristu Farrellyho. Tipoval bys ho před rokem 2018, že si s nějakým filmem někdy dojde pro Oscara? Stačilo mu jen správně namíchat ty správné ingredience (crowd-pleaser story a téma šité akademii na míru) a bylo hotovo.
reaguje na:
HellFire
reagovat
|