Jsem asi veskrze konzervativní, minulý čas, třetí osoba.
Ale před pár lety jsem četl třebas "Zatím dobrý" o Mašínech od Jana Nováka a ten byl myslím psanej v přítomným čase a bylo to taky super.

Vyloženou slabost mám ale pro epistolární formát, čili "román v dopisech", nebo různých novinových výstřižcích a různý kombinace tutoho. Vhodnej příklad je třeba Dracula, nebo do určitý míry Kingova Carrie. To se mi líbí hodně.

Co zkouším experimentovat s psaním jen tak pro zábavu, tak:
- minulý čas moc nepoužívám. Spíš jedu přítomný čas. Byl mi doporučován minulý čas. Ale mě přijde, že když je to v přítomném čase, tak je to jako by se to odehrávalo živě. 
- zkoušel jsem vyprávění z třetí osoby, má to své kouzlo. V první osobě dle mě líp vyjádříš pocity postavy a její myšlenky, a věci, které by nevyřknula. Takže spíš v první osobě.
- nejsem si jistý, co je myšleno tou perspektivou (jako vyprávění života více osob najednou a přeskakování mezi nimi?)

Jinak zkoušel jsem vyprávět bez použití dialogů, jde to, je to těžké, ale není to ono (ztrácí se tím dost možností).

Minulej čas, třetí osoba a perspektiva více osob, mám rád rozmáchlé díla. Ale samozřejmě, ve finále je mi to jedno, důležité je, jak dobré vyprávění to je. Jak kvalitní prózu/dialogy autor umí psát, ať už z pohledu první, třetí a ať už za použití jakékoliv perspektivy. 

Taková technická...
U románové, nebo i povídkové beletrie preferujete jakou formu vyprávění a co považujete za jednodušší na realizaci:
Přítomný, či minulý čas?
První, nebo třetí osobu?
Perspektiva jedné, nebo více osob?

Pravej terminátor, na kole po Praze 

Jeden taťka dobihal cílový úsek se sportovním kočárkem s prckem a jeden tym se tam jmenoval "rodiče na útěku" 
Pěkné malé příběhy se tam odehrávaly.

To je sice taky super hezké, ale nepoměřujeme si tu, ne? Dle mě každý přijemně prožitý den je skvělý. 

Já nechci srážet Liftyho perfektní výkon. 

Ale pánové, není lepší pocit než si 2x denně na Garminech odkliknout 5km procházku s kočárkem a celou dobu se dívat na nadšebou princeznu s největšíma očima na světě, co je celou cestu může nechat na korunách stromů.

Tak to je vražda na kolena uff 

To jsem si taky myslel a dostal jsem takový sebeh po tom nejhorsim kopci, po kamenné a nerovné stezce, ze jsem si málem odvaril kolena, jak jsem musel brzdit, abych se nerozsekal

Kopce lze brát i pozitivně. Sice vyšlapat či vyjet kopec je makačka, ale pak sjezd dolů je za odměnu a odpočineš si. Na rovině musíš furt jen makat a když ti fučí větr no tak to je fakt o vůli. 

No právě! 

To jsme všichni, ne?

Jestli nenávidíš kopce a toto je po nich, tak budeš ten s tím prázdným výrazem 

Posílám pozdrav ze zavodu, proto jsem tady celý víkend neotravoval.
Nenávidím kopce a tohle bylo jen o nich
Závod organizačně nic moc, ale to je na delší vyprávění. 
Který z nich jsem já, vi jen Andy a ti, kteří mě stalkuji na FCB
Teď si jdu za odměnu přečíst všechny komentáře tady.
Běda, jestli jste řešili jen politiku a Ztracené.

Hodinu a půl dlouhý koncert, který dokazuje, že je Abel o level jinde, než ostatní pop stars současnosti (minimálně pro mě). Audiovizuální porno a to nové album už nedočkavě vyhlížím
link

V poslednich rozhovorech je porad sharp. Nevim, jak mu slouzi fyzicke zdravi, ale schopen cestovat po svete je. Ja jsem porad optimisticky - do 2 let tu bude TWoW a pak uz jen do 5 let A Dream of Spring