Na novych fotkach je [spoiler]Colin[/spoiler] [spoiler]Firth[/spoiler]

Abych to tedy nějak uzavřel, děkuji ještě jednou za všechny návrhy - vedle obvyklých podezřelých tam zaznělo i pár titulů, na které bych si nejspíš nebyl vzpomněl a po nichž se určitě porozhlédnu!  Zároveň jste mi také ovšem do jisté míry potvrdili mé podezření, že se z tohoto období jen těžko hledají filmy, jež by onu dobu nějak názorně přímo reflektovaly a vystihovaly - z pochopitelných důvodů... V tomto směru si patrně budu muset vypomoci nějakým nedávnějším počinem. Jde mi v zásadě asi hlavně o to, lehce poopravit stávající manželčin pohled na normalizační éru, utvářený pohříchu primárně seriálem Vyprávěj...  (za což, prosím pěkně, zodpovědnost nepřijímám, jelikož tento opus, věřte nebo ne, měla v oblibě dříve, než jsme se vůbec poznali (a ano, uvědomuji si tu nehoráznou kliku, díky níž jsem narazil na dost možná jedinou britskou fanynku této ságy...)) Pro ty, co mi navrhovali doplnění předchozího seznamu, dodám (kromě díků) snad jen tolik, že tento byl jednak omezen tím, co už jsme viděli dříve, a jednak nevznikal primárně ve snaze stvořit nějaký ultimátní přehled, ale spíše začlenit pár mých oblíbených kousků, které jsem chtěl pustit, do nějakého snad alespoň trochu logického rámce. Sdílel jsem ho tu především v naději, že z něj bude patrný ten (nesporně zjednodušený) kulturně-historický narativ, který jsem se snažil prezentovat (od prvo- a druhorepublikových společenských komedií přes kolektivismus let padesátých a postupné uvolňování v dekádě následující až ke světově proslulé nové vlně) a který se mi právě v tom bezčasí let sedmdesátých a osmdesátých poněkud rozplizává a vytrácí... [b]The Joker[/b]: Setkání v červenci už kdysi proběhlo - z nějakého důvodu jsem to ani já předtím neviděl a shodli jsme na tom, že jde o film poměrně bizarní z vícero důvodů, nejen kvůli té angličtině, nad kterou, ano, může být zvláště dnes trochu těžké se nepousmát...  [b]fabec[/b]: Dík za zájem, nevylučuji, že bych se příležitostně o některé zajímavější dojmy podělil, ale asi spíše s mírou - vyloženě svůj deníček tu z toho přece jen dělat nehodlám, jakkoliv jste, bando, de facto mou jedinou "sociální sítí" - myslím, že tato "wall of text" teď zase na chvíli postačí...

Mádl se po svých "skromných začátcích" pouští do větší a ambicióznější látky, a i tentokrát se mi trefil do vkusu. Nejdřív ale ta negativa. Trochu mi vadil Vodochodský v hlavní roli, těžko říct, jestli je to kvůli poměru se zbytkem obsazení, který je prakticky bezchybný(hlavně Majer si pro sebe krade prakticky každou scénu, ve které je), a proto mi přišel trochu nepřesvědčivý, ale naštěstí má docela dobře napsanou postavu, a ke konci už jsem to zas tak nevnímal. A do jisté míry mi vadí i to, že Mádl jakoby se obával opustit tu klasickou škatulku českého historického filmu, a sice se jí snaží natahovat jak to jde, ale zkrátka nikdy nezařadí o obrátku navíc, což beru jako jediné výraznější mínus. Ale v rámci zbytku nemám moc co si stěžovat. Líbilo se mi ztvárnění práce novinářů. Líbila se mi kamera. Velice se mi líbila celá sekce okolo 21.srpna, je správně napínavá, emotivní, a výtečně nastříhaná a natočená. Možná bych ocenil trochu užší záběr, ale chápu, že tvůrci se skrz Rozhlas snažili přiblížit srpnové události z trochu jiného úhlu, a myslím si, že se jim to celkem povedlo. Mádl tedy po svém (za mě velmi povedeném debutu) a (za mě o trochu méně povedeném) druhém filmu opět zabrouzdává do vod kvality, a vyplatí se sledovat, jestli zase šáhne po něčem "větším", nebo to zase "zmenší". [b]8/10[/b]

A nebo něco tak šíleně experimentálního, ale dokonalého, co se jen tak nevidí [url=https://www.csfd.cz/film/5999-happy-end/recenze/]Happy End[/url]

*:+*

Když jsme u těch dramat tak bych doplnil ještě film Přoč?

[url=https://www.youtube.com/watch?v=Vj373RDjFgg]Trailer[/url] k filmu Memoir of a Snail, který je po 15 letech prvním celovečerním filmem režiséra a tvůrce úžasného stop-motion animáku Mary a Max*:)*

Dík, ty jsme zrovna viděli (a ano, líbily se*:+*), což jsem asi nenapsal úplně jasně, pardon (klidně tyhle dva příspěvky smaž)...

Pokud něco, tak ta tvá reakce mi říká, že ty žánry zmenšuješ jen kvůli tomu, že jsou to žánrové věci. "I mezi nimi jsem se snažil vybírat ty ambicióznější". Já ti nevím, ale pokud někdo doporučuje věci na reprezentaci, tyhle kritéria většinou zahrnuje tak nějak automaticky. A je jedno, zda je ve výsledku film drama, komedie, nebo pohádka. Pokud nic, kvůli té době jsme byli "pohádková velmoc". A to i díky tomu, že tolik talentu dělalo pohádky...

Vřelé díky všem za dosavadní reakce a návrhy (vy ostatní klidně ještě přihazujte)! *:+* Obšírnější odpověď zase večer po ubití potomstva...*;)*

No a proč tam máš tolik reprezentativních kousků z těch dvou žánrů, hmm? Je to stejné, jako říct, že dnešní Hollywood je plně originální, protože je tu Nolan a Kaskadér. Já proti tomu seznamu nic nemám a jak tvůj, tak ostatní jsem pochválil. Jsou ale postaveny na těch dvou žánrech. Proč? Protože jsou to žánrové věci, které ale patří z dané doby k tomu nejlepšímu, nejznámějšímu, nejvýznamnějšímu. Za nejlepšími, nejvýznamnějšími i nejznámějšími věcmi z pravidla stojí nejtalenovanější, nejvalidnější tvůrci. A už vůbec není patrný ten rozdíl mezi tvorbou šedesátek? Pokud jde o to, zda říkám, že se nic jiného netočilo, pak ne, to neříkám. Stejně, jako neříkám, že hollywoodský film dnes automaticky znamená sequel, nebo remake. Že je to ale v daném období typický zástupce není dle mého na diskuzi.

Ano, snažil jsem se tam dát i ty pohádky a komedie, aby to bylo trochu reprezentativní, ale i mezi nimi jsem vybíral ambicióznější kousky. Ať mi nikdo neříká, že si soudruzi na Barrandově přečetli např. scénář k Zítra vstanu a opařím se čajem a okamžitě schválili realizaci. *:))*

Limonádový Joe! *:D**8)*

A dvě třetiny seznamu máš... pohádky a komedie *?)*. Nicméně ano, klišé to konstatování je. Bohužel je pravdě blízké, když srovnáš právě se šedesátkami.

Nesouhlasím. Snažil jsem se do seznamu dávat hlavně dramata, která i dnes v pohodě obstojí a mají co říct dnešnímu publiku. Je to oblíbené klišé, že se za normalizace točily hlavně nezávadné komedie (to i za protektorátu), ale plno tvůrců na vyšší ambice nerezignovalo, i když jim při tvorbě soudruzi často házeli klacky pod nohy. 

Myslim, že by pak byl zajímavý i nějaký sumář jejích reakcí na dané filmy.

Setkani v cervenci... Kvuli tech pokusu o "anglictinu". *?)*

Když koukám na ten seznam, já bych tam přeci jen přihodil ještě toho Spalovače mrtvol (1968) a Happy End (1967) což je vlastně hra s časem na způsob Nolana, jen cca 30 let předtím než Nolan začal točit :).

Na těch listech je krásně vidět, že je to doba po normalizaci... Ne náhodou jsou ty největší pecky před 68mým. Nicméně, ta tebou vztyčená doba znamenala pro naše filmaře jen dvě reálné tvůrčí možnosti - komedie a pohádky a to pánové celkem dobře už pokryli. Přihodil bych tam ještě možná animovaného Švankmajera.