Trošku bych to přirovnal k „Trháku“, akorát tohle je opravdu sled dada scének, proložených písničkami a velmi častým bouráním čtvrté stěny. Máme tu trio pánů ve smokingu v doprovodu s divadelní nápovědou, Milanem Lasicou, kteří se nám pokusí vyprávět příběh (za běhu ho budou domýšlet a upravovat). A takový příběh, vše dobré začíná svatbou. Kdo? Tak třeba děd, bude se ženit (jenže vzápětí u svatby před orlojem vidíte, že dědu klepne, takže musí hledat někoho jiného). Nakonec dají dohromady hodináře a řeznici (Sobota a Kozderková)
- „Óóó, vy jste tak originální!“, řekne žena muži, když udělá jedno gesto. Následuje střih na Lasicu se scénářem, jak ucedí: „Originální není, měl to ve scénáři!“
Vlastně trochu vachrlatější příměr - pamatuje si na první minuty „Muže na Měsíci“ se závěrečnými titulkami? Tak přesně tohle dostanete, akorát na cca 80 minutách. Trio ve smokingu se v úvodu shodne, že takový příběh by měl mít řád, takže nejprve úvodní titulky. Dostanete intro od Švankmajera a pak scény typu „prutem jsme omylem chytali rybu a ve Vltavě jsme chytli špunt a jo, okolo Karlova mostu, vše se vypustí“. Nebo když nevěsta vypráví, jak si splnila sen, postavila si jachtu, ráda by s ní na vodu, ale „neprojde skrz vrata“. A vy rázem vidíte skutečnou jachtu uprostřed pavlače, jejíž stěžeň aspoň slouží ostatním obyvatelům činžáku, protože z něj vede x šnůr s prádlem. Protože je na přídi u malůvky i nápis MYŠKA, napadne je oprášit legendu o Krysaři a myšku vylákat hrou na flétnu. Takže se tam objeví Felix Slováček a hraje, hraje a ... nic.
„No jo, krysaři už nejsou, co bývali!“.
Minimálně jako zajímavost, že i něco takového tady vzniklo stojí za povšimnutí
Hodinářova svatební cesta korálovým mořem
reagují:
Vault_13
|
reagovat
|