Od dob práce v gastru jsem vlastně začal mít averzi k čemukoliv, co má popisek, cenovku, a pracovní deformací neaktuální špatnou fotku výrobku, protože jsem si samovolně začal pamatovat i ty přepočty, ceny a vysypat z rukávu všechny super letní příchutě super hustého sirupu Jupí od Kofoly ... ne, žádnou to neoslní, ale v tý hlavě to máte Takže je ten pohled hodně pokroucenej, ale dřív to bylo Tesco, teď Lidl a přikláním se k vyhýbání se Penny. Nicméně, skoro celej život mám tu potřebu sám si dávat věci do košíku atd., ale poslední dobou ty mraveniště moc nedávám, při míjení regálů mi naskakujou libovolný scénky z „Úsvitu mrtvých“ a zatim jsem tedy k online nákupu přilnul jen v DMku. Nicméně, postupně se sunu k tomu, co popisoval Andy v rámci online nakupování. Ale zatim, zatim je mi nejsympatičtější ten Lidl, byť je to velmi často spíš taková rozdrobená bojůvka pro tohle sem, pro tohle tam.
reagovat
|