Občas se mi to zdánlivě pletlo s „Mexickou jízdou“, ale o ději jsem nevěděl nic, jen si pamatuju [url=https://resizing.flixster.com/-XZAfHZM39UwaGJIFWKAE8fS0ak=/v3/t/assets/p28962_v_v8_ad.jpg]Paz Vegu[/url] z plakátu. Když to začalo a sledujeme hádku páru po telefonu, říkám si, že jsem asi nevybral nejlíp. Trávit dvě hodiny u domácí Itálie s dvojicí, co už si moc nerozumí - to zmáknou i beze mě. Dobré na tom ale je, že co teď napíšu, to je i není pravdou. On je depresemi trpící spisovatel nekonečně datlující svůj druhý román. Ona servírka a to jejich kouzlo? Už je fuč, moc si jí nevšímá, zahleděný do psaní, až jednoho dne prostě zmizí. To jsme ale na pár minutách, kdy servírka Lucía zdrhá posléze taky, kamsi na ostrov, od všeho pryč  a ... já skoro utekl taky. Ostrov může být fajn, ale je to v takovém kontrastním přepalu, že sotva vidíte oblohu a ještě než zaremcám, jak je to asi umělecký záměr, ale tuhle hloubavou melancholii teď spíš nedám, tak mě ten film TAKHLE klepne přes prsty. Ne snad erotikou, která tu je a vůbec není prvoplánová (jak kluci níž píšou o cz kouscích z posledních let, tam jsou tyhle scény šílený, kdežto tady vůbec nepůsobí na sílu a křečovitě). Ale unáhlil jsem se, zdání klame a tam, kde Vám třeba obsah na čsfd vyžvaní za mě až škoda příliš, tam bych to stopl. Protože si film začne skákat v několika časových rovinách, propletá se tu život postav nejen živých, ale i z toho jeho románu, vrstva za vrstvou. Není to sci-fi, ti lidé jsou naprosto obyčejní a film to melancholicko romantické klubko postupně rozplete. Jen se na to chce naladit (ne, že by tam byly pětiminutové statické záběry na zadumanou Paz Vegu, ale nikam moc nespěchá). 4/5 *:+*

Ja bohuzel v poslednich par letech videl hodne ceskych sracek a tohle byl fakt nadprumer. Nejlepsi komedie za poslednich 15 let je samozrejme Polski film *8)*

Přání k narozeninám - já to náhodou taky teďka viděl a nevim, ubral bych z Tvého hodnocení tak 3-4 hvězdy. Ty současné české rodinné/komediální a romcom filmy bych popsal asi jako...generické. Jo, je tam nějaká kamera, občas se povede zajímavý záběr, herci se tam hýbou, občas i něco zahrají, hudba zní, vody hučí, bory šumí, ale druhý den si nepamatuju nic a vidět to znovu taky nemám chuť. Pro zajímavost jsem si dal po hodně dlouhé době, kdy jsem se tomu celkem cíleně vyhýbal (protože nazpaměť), Vesničku, tu naši krásnou, střediskovou. A překvapilo mě po letech, jak jednoduchý ten příběh vlastně je, ale jak mistrně je to sepsáno a zrežírováno. Každé slovo má smysl, herci hrajou, vše šlape, vše klape. Budu znít jako starý dědek, ale ti herci tehdy ani nemuseli mluvit, hodí pohled a ten má větší váhu než x vět vyřčených nějakou postavou v Přání k narozeninám. Občas to zachraňoval Dušek, ale i tomu někdy úplně nevyšel timing a některé hlášky úplně zapadly, nepovedly se. Plesl hrál toho idiota bravurně, ale tam mi ta postava zase přišla občas až moc přitažená za vlasy, trošku tam propadla z jiného filmu. Pokud je to nadprůměrný kousek, tak jsme na tom teď dost špatně. Čest výjimkám. dodatek: A hudba byla taky taková generická, dávkovaná s Troškovskou citlivostí.

[b]Kdyby radši hořelo 7/10[/b] -  spíš než Formanem je to ovlivnění severskou tvorbou. Myslím, že ten film předběhl dobu, protože dezoláti jakožto pojem se v době natáčení teprve formovali.... resp. formovali sve pusobeni ve verejnem prostoru (cti na sitich), takze pro dnesniho divaka uz nemuze byt sok, ze nekdo takovy doopravdy existuje, tzn. co se pred 4 lety zdalo jako usmevna fraska je dnes spise psychologickou mirne alegorickou sondou do duse jednoho frustrovaneho vesnicana. Istebnik podal skvely vykon.  [b]Přání k narozeninám 7/10[/b] - na českou komedii nadprůměrný kousek okořeněný dětským dobrodružstvím jaké se už leta netočí. I téma coming-outu je na poměry lokální tvorby a žánru podané relativně citlivě.

U filmů jsem po nich nějak extra nešel, až třeba na „Tenkrát v Hollywoodu“, kterou mám ne schovanou v polici, ale čelně tak, ať jí mám na očích. Nicméně, Carpenterův Halloween se už kdysi objevoval v Premiere jako jeden z těch filmů, co tu nikdy na nosiči nevyšel a měl by. V roce 2024 už je spíš zázrak, že něco vychází a tohle to pravděpodobně nebude. Tak kdyby někdo sháněl, Španělé tomu udělali pěknou [url=https://www.amazon.it/dp/B096YXY91L/ref=pe_24968671_487041031_TE_item]edici [/url]za 17 euro (už dřív jsem v podobnym setu s angl. titulky bral španělské vydání Peckinpahových [url=https://www.amazon.de/-/cs/gp/product/B08BZGFNJR/ref=ppx_yo_dt_b_asin_title_o05_s00?ie=UTF8&psc=1]„Strašáků“[/url]) *:+*

Můžeme se domluvit a kromě Filipa Brouka se na to zeptat všichni. 

[url=https://www.ign.com/articles/blizzard-is-open-to-more-warcraft-movies-but-doesnt-want-to-be-a-filmmaker]Nové zprávy o Warcraftu[/url]

Daniel Day Lewis jako nový Blofeld u Nolana *8)*

Ty kráso. To bych chtěl hned vidět. 

*:)* když jsme u těch aprílů, těch pár vteřin, kdy jsem věřil titulku „Daniel Day Lewis se po sedmi letech vrací v novém filmu Christophera Nolana“, jsem byl nadšenej *:D*

Jojo vždycky všechny překvapí, že ta knížka respektive film není o těch dvou řádcích co nám o tom řekli na základce *:D* Přečti si i knížku, jedna z nejlepších co jsem kdy četl *:+*

Působivé, skvěle natočené a zahrané. Tolik nápadů a výborně natočených scén. Velká paráda. 8/10. 

Už jsem se bál, že je to Apríl, ale opravdu tam je!!! Jdu si jí pustit. *:+*

Pokud někomu unikla nedávno na dafilms, teď je na hbo *:+*

Měl jsem možnost to před pár dny vidět v kině, je to docela solidní záležitost. Stewart si to s O'Brain dává (obrazně i přímo), špinavé prostředí, osmdesátky a Ed Harris jako záporák dělá taky svoje. Trošku to za mě shazuje konec, kde jsem čekal lepší vyústění. Budu držet paní režisérce palce do budoucna.

Jakkoli je Fincherova filmařina stále precisní a Fassbender i další skvělí, celé to stojí na scénáři, který... nejde o to, že ten jednoduchý příběh byl už tolikrát zpracován, jde o to jak. Z úcty k Fincherovi byla snaha najít nějakou interpretaci, která by tomu dávala smysl, která by to vytáhla k jeho dřívějšímu standardu, jenže jedné každé z těch interpretací vždy něco podráží nohy a chtě-nechtě se dostavuje zjištění, že Fincher prostě dobře zfilmoval špatný scénář.