Ritchie & Statham mi dneska udělali velkou radost. To byla jízda. *:+* On jede poslední roky fakt na plný koule!

Viděl jsem to kdysi v TV a docela mě to bavilo. Ale znovu bych si to sám od sebe nepustil.

Žhavý výstřely jsem viděl, ještě když jsem byl (pre)puberťák a spolu s Bláznivou střelou položily právě základ mý nenávisti k tomuhle komediálnímu žánru *8)*. Asi je to tím, že v tý době jsem měl příliš rád předlohy, než abych docenil, že si z toho někdo dělá srandu. A pak to ve mně nějak už zůstalo - prostě okopírovat scénu ze slavnýho filmu a nacpat ji ptákovinama... já nevim. To ten Galaxy Quest měl v podstatě vážnou, i když úplně absurdní rovinu... Hluboce se omlouvám každýmu, komu jsem tím zkazil den *:D*

Ten film miluju bez ohledu na kritické přijetí. 

Když mi bylo tak 12 let tak jsem to měl docela rád, stejně jako G. I. Jane. Ale teď už se na to bojím podívat *:D*

Tak Ridley konečně kompletní, kdy po hodně letech, kdy jsem tyto filmy naposledny viděl kdysi na malé 4:3 CRT TV s českým dabingem, jsem si je znova připomenul už v HD a v originále na 65" TV. Nezbývá, než se těšit na Napoleona. [b] Black Rain (1989)[/b] Michael Douglas s totálně ´80 účesem jede do Japonska řvát na Japonce a chovat se jak americký buran, ale přitom pomáhat dopanout člena Yakuzy :D Krotí ho mladý Andy Garcia, kterého čeká nepříjemné [spoiler]setkání s katanou. [/spoiler]Ridley má vizuál v oku, a tak díky názvu zde převládá černá paleta odstínů v křiklavém kontrastu neonů v Tokyu. Zabaví, ale nenadchne. 6/10 [b]Thelma & Luise (1991)[/b] Skvělý roadtrip movie, který jsem teď docenil mnohem více, než jako teenager. Geena Davis a Susan Sarandon tu podávají skvělé výkony a vyznění filmu ohledně ženské emancipace, stejně jako legendární konec zanechají velký dojem. 9/10 [b]1492: Conquest of Paradise (1992)[/b] Pokud nepočítám spíše skromnější prvotinu The Duellists, tak vlastně Ridleyho první historický velkofilm, kterých po Gladiátorovi dodal ještě plno. Známý především hudbou od Vangelise.  Má to kvality, ale na opakované dívání to plyne až moc pomalu. 7/10 [b]White Squall (1996)[/b] Jeff Bridges dobrý, chemie klučičího kolektivu taky. Jen až na závěrečnou bílou smršť se tam toho moc neděje. 6/10 [b]G.I. Jane (1997)[/b] Pokud si pomatuju, tak to schytávalo celkem hate ve své době, ale dostal jsem opět solidní film na večer, kdy hlavně musím smeknout před Demi Moore a její odhodlání pro roli dát se do takové fyzické kondice. Viggo Mortensen s úlysným knírkem jí dává zabrat a ani jsem si nepomatoval, že tam hraje. Viděl jsem to ještě před Pánem Prstenů, tak to byl ještě pro mne "no name" herec. Další na řadě je Spielberg, kdy mám ještě pár restů a pár se podívat znovu po hodně letech. Hlavně 80. léta, kdy měl Indyho, ale prokládal to dneska spíše zapadlýma kouskama jako The Color Purple, Empire of the Sun nebo Always.

*:+**:+*

Počkej, první Airplane! nebo oba díly Hot Shots jako nic, jo? *:o*

Co si jen pamatuju, chovám ve svým srdci velkej odpor k parodiím. Veškerým těm Austinům Powersům, Nielsenovkám, [whatever] Movie... se vyhýbám jak čert kříži a o jediný dvě výjimky se před pár lety postarala manželka (Hot Fuzz), no a teď HAL. Tak teda pěkně děkuju *:D*, ale od toho je tam ta "výzva", že jo? *:+* Ze začátku jsem docela trpěl a někde u prvního průletu minovým polem jsem to odložil na jindy. K návratu jsem se musel vyloženě nutit, ale z nějakýho záhadnýho důvodu se ten film během těch pěti dnů podivuhodně vyzdvihl a postupně jsem docenil takový to pohádkový téma fantazie uvedený v realitu, totálně bizarní a zároveň vyloženě roztomilý Thermiány (včetně jedný vypečený romance) a mimojiný i to, jak ten čtvrt století starej film dodnes výrazně trikově nezestárl. Stálo mě to docela dost úsilí, ale nakonec byl můj dojem veskrze pozitivní, což je rozhodně víc, než v co jsem se odvažoval doufat. Tož díky, HALe *:D**:+* [spoiler] A já mám v rubrice "vycházení z komfortní zóny" křížek napsanej opravdu hodně tlustou fixou *:D* [/spoiler] [spoiler]A další parodii nejdřív zase za pět let![/spoiler]

Alien na VHS a Elm street na Pro7

Ralph Macchio a Jackie Chan si spolu zahrají v novém Karate Kidovi*:+*

Kamarádka má dneska narozeniny, tak si mohla vybrat film. Viděl jsem to asi po 15-17 letech. Je to hezky natočené, má to parádní scény a dialogy, někteří herci jsou výborný, a po výtvarné stránce to vypadá dobře. Ale je to jen obyčejná romantika. Fakt nedokážu pochopit (Harvey a Bob, lobovali kde mohli), jak to mohlo porazit Ryana, který je řemeslně a filmařsky někde úplně jinde. Je to film, co neurazí, přesto nejde o něm říci že je filmařsky zásadní. [b]7,5/10[/b]

Pozerám, že nový [url=https://www.youtube.com/watch?v=UQOcl-avqIg]teaser[/url] tu stále nie je nahodený. Dnes už vyšiel aj [url=https://www.youtube.com/watch?v=EAr0zoB2x4Y]Featurette [/url]

V rámci pláče jsem vlastně teď o víkendu byl u prvního děsu až k pláči někoho cizího. Na poslední chvíli jsem stihl Gigera v Hluboký a tam nebylo po celou výstavu ticho. Cosi jako ambientní dunění tam místy slyšíte. No a do toho se začal ozývat smích malýho dítěte. Po chvilce mi došlo, že to je fakt nějaký dítě, co se blíží. Ve světelně tmavší části výstavy jedna z prvních věcí, co člověk viděl, byly [url=https://cdnb.artstation.com/p/assets/images/images/044/215/739/large/raphael-jean-hr-giger-color.jpg?1639410639]miminka [/url]a v ten moment se spustil strašněj dětskej křik. A pak zase zblble, když jsem slyšel zvuky ambientu a nesrozumitelný šeptání, koukám, čtu popisky a řikám si, super, to má atmosféru ... ale samozřejmě, že to byla ta máma, co se snažila dítě nějakou říkankou utišit. Každopádně, až prcek povyroste, tohle mu asi v hlavě utkví.

[b]Věc[/b], v asi 12, do té doby jsem asi neviděl jediný - no byl u nás za komoušů nějaký pro děti dostupný opravdový horor? On ani tenhle moc dostupný nebyl, bylo to po cca 23, ale byli jsme se ségrou sami doma - a byl to sakra mazec a láska k hrůze ve filmu mi zůstala *:+*

Na chate mi prarodiče pouštěli pravidelně Robocopa z VHS se simultálním dabingem, byl to můj dětský hrdina a tu brutalitu jsem ani nijak nevnímal. Zato Critters, které jsem viděl v 5 nebo 6 letech si pomatuji, že jsem nemohl usnout a bál jsem se, že na mě vyskočí z pod postele, nebo z poza temného závěsu, který byl naproti.

První R setkání bylo u traileru na Mlčení jehňátek v letňáku před Sám doma. Rozbrečel jsem se na celé kolo a Kevina v kině nikdy neviděl, protože máma mě musela jít utěšovat do kempu. Vyhli jsme se ale kulce do hlavy, v půlce představení se vrátil zbytek rodiny, protože blil z nějaké tamní speciality. Takže doktoru Lecterovi děkuju alespoň za něco. První celé eRko byly Čelisti, ale tam sem si musel zakrýt při "hlavě" poctivě oči, mohlo to být tak o rok dva později, následky to nenechalo žádné (ehm). Na kazetě sem pak narazil na nějaký soft eroťák natočený z telky, ale "ty nahaté lidi v obyváku a kuchyni" jsem přetočil na Pomádu, kterou sem chtěl potřetí vidět. Dost mě děsilo Jacksonovo hudební Ghost. To sem nemohl zahlédnout ani záblesk. Pak jsem prošel kolem telky, kde si brácha pouštěl making of a od začátku viděl, jak na Jacksona plácají tunu makeupu. Výsledek byl ten, že ještě téhož dne jsem ten kraťas viděl celý a od té doby mě jakákoliv příšerka ve filmu nevyleká, ani nevyděsí. Vetřelce sem viděl ve třinácti, to už následky nezanechávalo. Hvězdnou pěchotu sem viděl na Nově ještě v devadesátkách a ty cákance krve jsem přehlížel ve prospěch digitálních obřích brouků. Na trhání končetin jsem byl trénovaný od Spielberga, kde i Ztracený svět člověky porcuje (doslova) na záběr. Jak jsem už několikrát říkal, táta byl a stále je v některých věcech dost progresivní a koukali jsme ve třinácti na Rayena. Ne kvůli jatkám, ale aby mladé a bezbranné duše pochopily, co je to válka a opravdové násilí.

Neviem či T2 je možné v 7 rokoch považovať za neprípustný film, ale videl som ho v predajni elektroniky v Metre vo Viedni ešte v 90. rokoch takmer celý, zatiaľ čo rodičia nakupovali, rozumel som hovno, ale "hasta la vista baby" si odvtedy pamätám dokonale 

V 7-8 jsem viděl opening Vřískotu a asi měsíc na to kus Vymítače ďábla, a asi tři dny jsem potom nespal...

Asi první Predátor v 5, kde jsem si v x pasážích na povel měl zakrejvat oči. Freddy třeba oproti tomu neprošel vůbec, to jsme pak ve škole lepili z dojmů, kdo jakou scénu stihl vidět, než ho rodiče zahnali a až v 11 jsem prvně viděl čtvrtej díl. Nejdůležitější bylo Evil Dead 2 v 8 (to ne, že by mi doma pustili, to jsem se hrabal v kazetách a tajně si to pustil). A určitou stopu zanechal v období 5-6 Burton. Když mi děda říkal o spletitym bludišti kanálů pod městem, věřil jsem, že tam někde běhá DeVito se svou tučňáčí bandou. A bál jsem se Walkena *:D* A jak zmiňujete SP, tehdy v tištěných tv programech, když ho prvně Nova uvedla, byla tam nevinná fotka „nějakejch kluků na zastávce ve sněhu“. Ještě jsem se divil, proč pohádku dávají v noci a chtěl to nahrát na kazetu. Druhej den po škole si jen pamatuju, jak máma volá z kuchyně, že si nemám pouštět tu kazetu, že to vůbec žádná pohádka neni. Ale už bylo pozdě, už jsem se tlemil u obřího satelitu trčícího z prdele, no :)