Nejvíc mi v hlavě utkvěl ten „můj“ na základce a díky tomu jsem nějakou dobu nenáviděl Titanic. Ber to tak, že po třech letech si jako v obýváku sednete, a teď vám to konečně pustim. Bylo to v období megafilmů na Nově a zhruba po 10 minutách se máma ptá, jak to vlastně bude dlouhý, večer dávají Titanic :) Obdobně to mám u táty, něco jsem tehdy nahrával online na uzávěrku festivalu, byla noc a jak jsem to viděl x-krát, chtěl jsem to tehdy někomu ještě pustit, měl jsem dojem, že je to příšerný. Táta přišel, sednul, běžel kraťas, po 10 min se zvedl a u dveří povídá: „Ty závěrečný titulky, ty se ti povedly“. A odešel
U táty si pamatuju, že třeba 30 i víc minut trvalo hrabání v dvd, kdy on to tipoval podle obalu a nelíbilo se mu skoro nic, nebo to už viděl. A když začal film, teď logo Universal nebo Foxů, s oblibou říkal: „Ale ... to jsem taky viděl“ Abych mu nekřivdil, časem se to zavedlo spíš jako vtip. Jinak se nevybavuju s čim by mě poslal fakt do háje. V poslední době se nějak našel v Asii, v jihokorejský tvorbě, což je pro mě trochu Nolanovskej twist.
A máma, tam je strašně těžký tipovat. U spousty věcí, kdy bych si myslel, že mě pošle nikam, pokud si je pustí sama, tak kouká. Nenávidí střílení, krev atd. a pak ji najdeš u Expendables. Odmítala třeba od Flanagana Dr. Spánka, ale pak ostatní okřikovala, ať neruší, protože je to napínavý. Naposledy si pamatuju Párty Hárder. V noci slyšíš něco, co už ani neznělo jako smích, ale jako že se někdo dusí. Tak se jdu podívat a rodina kouká na Summer Massacre.
reaguje na:
Disketa1
reagovat
|