Já si myslím, že to podvratné je, rozhodně na svou dobu. Vůbec bych nepodceňoval to vyobrazení Ježíše a apoštolů jako bandy hipíků - když budu zjednodušovat a generalizovat, tak ten film v podstatě říká tehdejší střední a starší generaci věřících konzervativců, že jejich idol a vzor morálky by pravděpodobně nesympatizoval s nimi, nýbrž s těmi "zfetovanými vlasatci", proti nimž se oni vymezují.

Věc druhá je celé pojetí postavy Jidáše, ta relativizace - najednou to není dokonale zlý padouch, synonymum pro zradu a špatnost, který svého spasitele doslova prodal za třicet stříbrných. Je mnohem lidštější, Ježíše má upřímně rád, jen je nejstřízlivější z nich ze všech, na rozdíl od ostatních Ježíšovi nežere úplně každý slovo a bojí se o něj. O třicet mincí mu fakt nešlo.

Barvu pleti představitele Jidáše bych z pohledu významu pro podvratnost toho díla dal až teprve za to, co zmiňuji výše.

Dovolím si odpovědět za Rimsyho:

Jsou to jen jména, která zvažoval režisér. U většiny se to pravděpodobně ani nedostalo k fázi oslovení. Jinak s Lennonem souhlas, to by ty vokály musely být napsané úplně jinak...

"...casting notes Jewison scribbled on a piece of Beverly Hills Hotel stationery reveal a list of actual superstars he was considering for the
part, including Mick Jagger, John Lennon, Paul McCartney, Barry Gibb,
Ian Gillan, and Robert Plant. "

Zdroj: link

Můj nejoblíbenější muzikál vůbec

Chtěl bych ještě připomenout studiovou verzi hudby, která vyšla jen jako album (1970) ještě před muzikálem (1971) a filmem (1973), protože Webber a Rice nejdříve nemohli sehnat peníze na muzikál. To se podařilo až po úspěchu alba. Na desce part Ježíše fantasticky zpívá Ian Gillan z Deep Purple, který se pak už právě kvůli kapele nechtěl upsat muzikálu nebo filmu. Jedna ukázka za všechny, Gillanova verze skladby Gethsemane: link