Rutinér Chaves po průměrném spin-offu La Llorona a průměrném třetím Conjuringu znovu vrací úder a protože se spin-offem to nevyšlo a se sequelem hlavní série taky ne, nezbylo mu nic jiného, než to zkusit se sequelem spin-offu. A nepřekvapivě to dopadlo úplně stejně, tj. všechny neduhy z minula (a předminula) jsou k vidění i zde.   Vítězná sestava se nemění, takže osvědčená šablona příběhových propriet z předchozích filmů (tj. všeho s mírou) je použita i tentokrát. O nějakém koncentrovaném napětí, natož strachu, nemůže být ani řeč (na to jsou strašidelné segmenty ve filmu příliš krátké a vyskytují se v příliš malém množství), na opravdu nervy drásající scénu tady může divák rovnou zapomenout (hlavní bubák se po většinu času [spoiler]nechává zastupovat svými kolegy, aby se v plné kráse ukázal až na samotném konci, ve kterém toho také moc děsuplného nepředvede[/spoiler]), pár fádních lekaček je přítomno jen, aby se neřeklo, na konec je přilepená krátká (nicneříkající) potitulkovka [spoiler]s hlavními hvězdami série Wilsonem a Farmigou[/spoiler], aby se cílovka nalákala na další sequel/prequel/spin-off a je to hotovo. Alespoň, že lehce nudná "dojemně sbližovací" dějová linka mezi [spoiler]školačkou a školníkem/zahradníkem/inkubátorem démonických sil*:D*[/spoiler] je v závěru zakončena [spoiler]akční naháněčkou ve věži[/spoiler] a na Farmigu v hlavní roli je pořád spolehnutí.   Bylo by záhodno se do budoucna stran téhle franšízy znovu zaměřit na kvalitu (první a druhý Conjuring) a nikoliv na kvantitu (všechno ostatní), ale rozpočty jsou chytře drženy na uzdě a tržby jsou kupodivu stále respektu hodné, takže světlo na konci tunelu (návrat Wana na režijní stoličku) nadále není v dohledu.

První sestra se má odehrávat v roce 1952, kdy Valak posednul Maurice a potitulkovka toho filmu, kdy Warrenovi pouští jeho exorcismus se potom odehrává v roce 1971 (a je to scéna z prvního V zajetí démonů, kdy to původně byl nějaký random chlap, ale oni tam retconovali Maurice), ale kdy se odehrál samotný exorcismus tam řečeno není. Sestra II se potom odehrává v roce 1956 a hlavní děj s tím nesouvisí nijak a naopak tu scénu vlastně dost nabourá, aby se k tý scéně zase vrátila tentokrát už regulerní potitulkovka.

Hodnocení někde mezi 5 a 6 je podle mě přesné. Já bych hlavně teda podotknul, že by se ten film dal nazvat hrozně promarněná příležitost. Chaves atmosféru vykouzit opravdu neumí (což už v rámci série dokázal hned 2x) a v tomhle jediná opravdu dobrá scéna je už v traileru (sestra Irene a časopisy). Velká škoda, že se to nezaměřilo na postavy a jejich vývoj. To že jde o Valaka se vlastně sestra Irene dozví okamžitě a to jak zdrhnul jen o scénu později - kdyby tohle musela odhalovat postupně s tím k čemu se možná bude muset odhodlat, aby Valaka zastavila, bylo by to mnohem lepší, takhle nic pak jedna věta jak pro blbečky a nazdar. A takhle je to se vším. Něco se hodí před diváka a pak se k tomu vrátí v tom momentě, kdy se musí tahle informace zúročit - místo aby to filmu budoval postupně. Místo toho ale musíme mít hned 3 scény toho, že jedna holka v internátní škole je svině (jakoby 1 nestačila). Co ale musím ocenit je, že vysvětlili co je vlastně Valak zač a hlavně že má nějakou motivaci. Vůbec si nepamatuju jestli nějakému démonovi někdy motivaci dali nebo to bylo vždycky ve stylu je zlej protože je zlej. Samozřejmě pořád je jeho největší nepřítel stejný jako všech démonů - dveře. Ruku v ruce s tím se mi líbí jak naznačili možné propojení sestry Irene a Lorraine Warrenové a proč se na Warrenovi Valak zaměřil V zajetí démonů 2.

Popravdě, The Conjuring universum nemám úplně najaté, ale mohl by mi někdo osvětlil, jak do sebe časové zapadá „potitulková“ scéna z prvního dílu skrz druhý díl? Díky