Kdo pil, zemřel. Kdo nepil, taky. 
Kdo ale zároveň chodí na Moviezone, tomu se umřít nechce. 

Já jsem se nějak snažil rozvést diskuzi a hned na úvod před svůj subjektivní pocit, jsem uvedl, že se nechci nikoho dotknout. Na což ty jsi reagoval, tak jak reagoval, takže si příště napočítej do deseti a pak začni něco psát. Někdy (často) se chováš jako malej jarda 

V mem okoli je taky spousta alkoholiku, nekteri to priznaji a je jim to jedno nekteri nepriznaji a zastitujou se za kdyz daj sichy unor tak to neni tak strasne. Kazdopadne chodit skoro kazdy den do hospody, nebo stahnout skoro kazdy den flasku (byt ve dvou) u nekterych neni problem. Ja si treba pivo sam domu nekoupim, kdyz ho doma mam, je to bud zbytek z nejake oslavy, nebo jsem ho dostal. V kredenci mam tvrdy chlast tak za 30 tisic a nez by to ubyvalo tak to spis pribyva a to si treba jednou za tyden vecer nejaky ten 30 rumcajz dam. Takze chlastam jen kdyz je akce, coz je pres leto skoro porad a pres zimu si s zenou jednou za tyden to vinko otevrem, vetsinou nedopijem ani celou lahev. Takze ja to sve beru jako spolecenske piti v mnozstvi vice nez malem s tim ze sem se z chlastu v zivote nepoblil, nepocural ani nepodelal, takze asi dobry.

Nikoliv příteli (v překladu to myslím spis jako ty idiote). Ty jsi jako první zareagoval tak, že každý kdo se stal abstinentem, musí za sebou mít těžký alkoholismus. Navíc jsi evidentně nepochopil, že tolik nejde o množství...

Vidíš, a přesně takto to stačilo napsat na úplném začátku, než ty tvoje typický povýšenecký hemzy o elementárních znalostech 

To souhlasím, tak než se to naučíš, tak nereaguj tak jak jsi zareagoval. 

Každý abstinent se k tomu opravdu nedostal přes těžký alkoholismus a i pití ne zas tolik je problém, i když si to nikdo nechce připustit.

Nenapsal jsi nic konkrétního, číst myšlenky ti neumím a ani asi nechci uďo 

Hele, mě by lidi těžko definovali jako nějakého notorického alkoholika. Jen jsem se rozhodl, že s tím prostě skoncuju. A je mi blbý napsat, že souhlasím s Tonyho příspěvkem pode mnou. 

To jsem napsal ? Jestli myslíš, že abstinuje jenom člověk, který měl problém s těžkým alkoholismem, tak nemůžeš být víc mimo. 

S kamarády chodím do hospody běžně a nemám problém s tím, že si někdo dá nějaké to pivo. Nevadí mi to. Naštěstí na mě nikdo nevyvíjí nějaký tlak, abych pil taky. Buď si dám nealko nebo kofolu a je to úplně v pohodě. Ale o existenci toho tlaku, že pít se musí, protože parta, samozřejmě vím. Musí to být pro vás hodně nepříjemné. 

Tenhle tlak na to aby někdo pil nějak nechápu, nesetkávám se s tím. No tedy aspoň ve své obvyklé sociální bublině, teď jsem na Moravě a tady by to bylo asi divnější. 
Ale taky piju - když je s kým a příležitost, pak to jde přirozeně. Typicky hudební festivaly, na různých party se taky vyskytuju často, zato jít jen tak sednout na několik piv do hospody bývá dost vyjmečné. 

Nenutili by mě (nebo aspoň nepřenutili), ale nějaké kecy by k tomu měli a asi by jim trvalo, než by je to přestalo bavit. Tohle by bohužel platilo i u rodinných příslušníku, ne jenom kámošů Ale já zas tak moc nepiju, doma vůbec, do hospody chodím sporadicky, takže jenom na akcích a naštěstí se umím v pití docela kontrolovat.

Skoro všichni moji kamarádi, známí nebo kolegové jsou v podstatě alkoholici, protože se jen těší až se budou moct jít ožrat. Je to trochu děsivé, ale nemám právo je za to soudit. 

Já nikdy vlastně oproti ostatním nepil. Ale u nás chlastali oba rodiče, takže já k tomu mám vlastně dost odpor, no... Až poslední dva tři roky se to začalo tak trochu "normalizovat"... 
Dvakrát třikrát za rok si dám nějakou whiskey, a když je chuť, tak třeba na dovolené nějaký pivo...
A naštěstí nikdy mi to na obtíž nebylo. 
Vsichni kolem si tak nějak zvykli, kromě tchyně. Ta mi furt cpe nějaký vína na svátky, dny otců, výročí a narozeniny... 

Moje bublina taky relativně chlastá, tedy teď se začaly nějak rodit děti, tak se přestal být čas, ale nikdy by je nenapadlo mě do alkoholu nějak nutit, na to mám asi štěstí. Nicméně taxikáře dělám docela často, ještě když já vůl dost často jezdím dodávkou s mnoha sedadly 

Na to se vždycky ptám lidí, co provozujou suché měsíce

Já bych se bez alkoholu taky kompletně obešel, akorát v mojí sociální bublině by mě všichni považovali za exota a ještě k tomu bych musel věčně dělat taxikáře. Takže radši piju.

Mám to úplně stejně a vytáčí mě prakticky každá reklama na nějaký alkáč. Jako Česko jsme alkoholovou zemí, jezdí k nám studenti ze skandinávských zemí, kde je alkohol pro ně prakicky nedostupný, a pak ta Praha taky podle toho vypadá. Alkohol je v Česku tolerovaná droga, je příčinou smrtelných dopravních nehod, politici tady podporují daňové osvobození tzv. tichého vína, čemuž já říkám podpora alkoholismu za veřejné peníze. Jsem na to alergický, což u mě taky dřív nebývalo. Chlastá se všude a je to děsný. 

Prvotní myšlenkou na abstinenci byla předloňská Filmovka, kde u Hvězdy hrála improvizovaná cimbálovka. Potkal jsem tam pěkný zajíčky a chtěl jsem jim dokázat, že my v Čechách taky umíme pít. Vypil jsem jim skoro polovinu vodky či slivovice. Sice jsem to ředil colou, ale nic to nepomohlo, do konce Filmovky jsem z toho měl příšernou kocovinu. 

Bydlím sám, což byl důvod, proč jsem si někdy koupil flašku vína a zapíjel jsem ten fakt, že bydlím sám. Tu flašku jsem byl schopný vypít během dvou tří hodin. To už jsem si uvědomil, že mám vážný problém, který prostě musím nějak řešit. A to byl důvod, proč jsem se v listopadu rozhodl s alkoholem skoncovat a zůstat výhradně u nealkoholických variant typu Birell nebo Rychlé špunty. 

Nedávno jsem měl sraz s akordeonovým orchestrem k 60. výročí vzniku. Hraju tam 25 let, prožil jsem tam toho hodně. Při sledování starých fotek jsem si uvědomil, že skoro na každé fotce držím v ruce skleničku s pivem nebo vínem. To jsem si předtím vůbec neuvědomil a strašně mě to trklo do očí. To už jsem abstinoval a tyhle staré fotky, kde držím nějaký alkáč, mi potvrdil, že rozhodnutí nepít alkáč bylo správné a moje nejlepší. 

Hodně mi to pomohlo, lépe se mi spí, neprobouzím se s kocovinou a jsem schopný být plně vnímavý k okolí. Je skvělé být osvobozený od alkoholu. Ten mi vůbec nechybí a jsem díky tomu šťastnější.