Ten Spider-Man *:o**:+*

Super. Hot. Super. Hot. Je naprosto geniální záležitost. Jako bonus jsem to hrál i ve VR a byť jsem celkově VR hrál sotva pár hodin, tak Superhot jednoznačně vede v zážitku (v podstatě Neo simulátor)*:+*.

Ok, budu znít strašně negativně, těch 7-8/10 bych tomu ale furt dal. Prakticky všechno mi přišlo o level horší. Příběh mi vůbec nesedl, nelíbilo se mi, jak se to vyvíjelo, nelíbilo se mi, jak se proměnila dynamika otce se synem, nelíbily se mi motivace záporáka (ačkoliv jeho ztvárnění bylo super), v zásadě i ty představy o Ragnaroku jsem měl trochu jiné. Exploring, hádanky i side questy mi přišly repetitivnější, vůbec mě nebavilo se vracet tak jako v první hře, a kromě [spoiler]želvy[/spoiler] mi snad z ničeho v tomhle aspektu nespadla brada - opět ve srovnání s konstantním údivem z věcí v jedničce.  Chyběl mi tam gameplay "wow" moment jako objevení čepelí v jedničce (říkám jednička, ale víme), naopak veškeré hraní za Atrea pro mě bylo nesmírně rušivý a musel jsem se fakt přemlouvat k tomu, abych pokračoval, jak strašně mě to za něj nebavilo. Nevadilo mi, že se střídali sidekickové, ale třeba [spoiler]záchrana vlka[/spoiler], což byl spolu s celým intrem pro mě asi nejsilnější moment celé hry, proti zážitkům s ostatními působila hrozně osamoceně. Což mě vrací k tomu druhému odstavci, přišlo mi, že Kratos a Atreus spolu strávili hrozně málo času a ten jejich vztah se přes ty všechny mini konflikty a zvraty nikam zásadně neposunul. Teď trochu spoiler: [spoiler]Během hry se za Atrea dozvíš, že budeš nějak zabíjet otce, nebo že otec zemře, ale buď si to už nepamatuju, nebo jsem to nějak přehlídl - tam nic takového nebylo. Mně tam hrozně chybělo nějaké drama a napětí související s naplněním těch předzvěstí, které Atreus objevoval. Stane se to? Nestane? Kdo za to bude moct? Vlastně i od toho Odina jsem čekal daleko silnější manipulování s Atreem. Jenže tam nic takového nebylo.  [/spoiler] Imho ten potenciál pro další zdrcující story tam byl a oni místo toho zvolili spíš cestu obyčejného trochu masivnějšího sequelu, kde je všeho víc, ale zároveň je to všechno míň vzácný, míň úderný, míň "speciální".  Ale třeba jsem jen nevděčnej bastard. *:D* Nicméně od Jedi Survivor dostávám naopak přesně to, co popisuju, je to epický jako kráva, hratelnost je ještě o level vychytanější, přibylo strašně moc customizace a ten příběh se ubírá směrem, který sice staví na první hře, ale zároveň jde novým nečekaným směrem.

Já GoW 2 ještě nehrál a ani nechci odpovídat za do_Oda, ale čistě z trailerů apod. ta hra vyloženě křičí "větší nerovná se lepší" a vyloženě čekám, že po až komorní jedničce mě dvojka taky spíš zklame. Ne že bych čekal špatnou hru, to ani v nejmenším, ale že spíš nezopakují určité kouzlo, které jednička nezpochybnitelně měla. Může to být ale jen feeling marketingové kampaně.

Tak mě baví "hrát si" na obojí. *:D* Spíš řeším, že mi Survivor zatím dává vše, co bych si od takovýho sequelu přál, zatímco u Ragnaroku mám s odstupem v hlavě jen tu pachuť zklamání, což je ale asi logický, protože tu první hru mám tak strašně vysoko, že to prostě nešlo nikdy trumfnout. Asi.