Pre mna osobne film roku

Jeden z filmů, které nikdy nezapomenu.

v obchodě?

Tak jsem to dneska viděl a jsem z toho úplně nadšený a těžko hledám slova, jak tento film popsat. Něco tak skvělého už jsem hodně hodně dlouho neviděl a je to jeden z nejlepších filmů poslední doby Skvělé herecké výkony, nádherná hudba, některé dojemné momenty a smutný konec, který si ani nezasloužil. Dávám 9/10

náádherný film plny mnoha myslenek, urcite nejlepsi film sunshine, co jsem videl v kine, uzasna kamera a hirschuv vykon, sympaticke postavy, krasna premyslejici hudba atd atd....film me naprosto emotivne dostal, hlavne ke konci a musim rict, ze jeste furt nad nim premyslim a docela se mi zacinaji nektere myslenky silne zaryvat pod kuzi proste neni co dodat 10/10

OK, to bychom asi diskutovali ještě dlouho.

Nic jako "skutečné" štěstí neexistuje, stejně jako neexistuje "skutečný" smysl života. Ale už se začínáme motat v kruhu, takže tím bych svoji část debaty uzavřel. :)

Em, budiž, jsem tedy také nátlak společnosti. Samozřejmě takové malé radosti si člověk může vychutnat, i kdyby byl jediný na celé Zeměkouli, ale pokud by tvořily jediné štěstí v životě, tak je to spíš náhražka "opravdového" štěstí.

"Souhlasím s tím, že reklama a média ti vnutí ledacos, ale pochybuju, že ti někdo hučí do hlavy to, že žít sám je smutné, na to většinou přijde člověk sám."

Právě teď to děláš. :) Ale abychom se vrátili zpátky k té větě z filmu... řekněme, že je někdo úplně sám a něco mu udělá radost- uvidí něco pěkného, něco se mu podaří- a v ten okamžik bude šťastný. Je to štěstí falešné jenom proto, že nemá nikoho, s kým by se o něj podělil? A co když někdo bude mít většinu života vyplněn takovými okamžiky? Štěstí je tam, kde si ho najdeš. :)

Samozřejmě teď už se o tom bavíme obecně, bez spojitosti s filmem.

stčko: neřekl bych, že jen trochu.

To teda nevím, kde jsi k tomu přišel. Souhlasím s tím, že reklama a média ti vnutí ledacos, ale pochybuju, že ti někdo hučí do hlavy to, že žít sám je smutné, na to většinou přijde člověk sám. A žít sám nemyslím žít bez ženy, nebobydlet sám, tím myslím žít bez kamarádů, rodiny, prostě bez nikoho.

to neni zadnej tlak spolecnosti. to je zakladni socialni potreba. a film to jako tlak spolecnosti ani neprezentuje. naopak hl.hrdina se prave takovejm vecem vyhyba. ted znis trochu jak asocial ;)

Měl by rád sebe. A třeba svůj topinkovač. Mně spíš přijde smutné, že spousta lidí podléhá tomu neustálému nátlaku společnosti ve stylu "nemůžeš být šťastný, když..." (jsi sám, nemáš děti, nemáš 20 orgasmů týdně atd...).

no ja treba rad nikoho nemam. ale ze bych mel zit sam, si predstavit rozhodne nedovedu.

Nedokážu si představit člověka, který by žil dlouhodobě sám a byl by šťastný. Copak ty si dokážeš představit život bez lidí, které máš rád? Člověk, který byl byl šťastný sám by vlastně neměl nikoho rád a to je dost smutná představa.

No asi tak, prostě mu bylo jasné, že je sice moc fajn žít sám v divočině, ale bez ostatních lidí to jaksi prostě není ono.

Ne. Základní lidská potřeba je být šťastný (a i v tomhle se určitě najdou výjimky). To, jak tomu člověk dojde, je ryze individuální a podmiňovat obecně štěstí něčím je hovadina. A nevěřím tomu, že to Penn prostřednictvím McCandlesse nedeklamoval jako něco obecně platného.

On jen vystih základní lidskou potřebu, předávat šťastné momenty dál, samozřejmě, že můžeš být šťastný sám, ale jakmile se máš o to štěstí šanci s někým podělit, tak je to o moc příjemnější (za předpokladu, že jsi normální člověk, který nebyl pokřiven sobeckými, pyšnými choutkami a podobnými věcmi)
Samozřejmě se to neaplikuje na šťastný případ najití tisícikoruny na chodníku, to je opravdu lepší být sám