Skoro jsem si poplakal. Z toho, jak se to povedlo krásně zakončit, bych tomu teď nejradši napálil 9/10 a nazval to hrou roku. Jak už jsem psal předtím, v jednu chvíli se zakončí příběhovej setup a hra se celkem rozjede a posledních pár hodin už je plyn na podlaze a je to sprint do finishe. Množí se momenty, který jsou epický nebo dokážou skutečně zasáhnout a mají emocionální dopad. Všechny myšlenky, motivy a charakterový oblouky jsou krásně dotažený...
ALE
objektivně mě vlastně většinu času pořádně nebavilo to hrát, a to protože právě hratelnost je na Ragnaroku imho ten nejslabší článek. K titulkům jsem se dostal cca po 30 hodinách a čím byla hra delší, tím víc mě obtěžovalo další lezení, další pomalý plížení se podél zdi nebo prolejzání tunelu. Stejně tak bojování s další hromadou random nepřátel začne být brzo otrava (ke konci jsem snižoval obtížnost, jsem loser) a jediná věc, co to dokázala spasit byly boss fighty se zajímavějšíma mechanikama.
Často jsem se přistihl, že jsem si říkal, že by tomu příběhu slušelo jiný médium - vzhledem ke svoji délce a rozpracování myšlenek ideálně kniha, v tom případě bychom ale přišli o další silný stránky; o skvělou animaci a práci herců nebo o hudbu. Na hru je tam ale "hraní" poměrně málo.
Ragnarok - finito dojmy
reagovat
|