Ona nahlédla té rodinně takzvaně pod prsty a to bohužel nikdy v obdobné situaci nekončí dobře. K tomu se na sklonku života obklopila řekněme levicověji orientovanými přáteli, jimiž byla doslova poblouzněná a krátce před smrtí si zažádala o turistické vízum do Sovětského svazu, kam chtěla frnknout z té Ameriky, jíž personifikovaně obviňovala ze všeho špatného v životě. A to v Hooverově éře, kdy se FBI zaměřovala a pronásledovala domněle levicově smýšlející umělce jako Sinatra, Chaplin či její ex-manžel Arthur Miller. A když symbol, jakým Monroe byla, ještě propojíme s Kennedyovými... Ostatně spisy FBI o Marilyn z onoho období zveřejněné na základě zákona o přístupu k informacím i díky zredigovaně začerněným pasážím naznačují mnohé o její smrti...

Dobré.

de Armas nepůsobí v hlavní roli nikterak rušivě, čehož jsem se tak trošku obával, ona se prostě do role té exaltované hvězdy přitahující pozornost hodí jako málokdo a i výsledný materiál působí silně. Zdá se tedy, že bych nemusel být zklamán a docela se i těším.