Dal sem si na Disney+ dokument o záchraně kluků uvězněnejch v thajské jeskyni. Věděl sem, že to lidi chválí, ale nic moc sem od toho nečekal. No a přímej zásah, přátelé :) Myslel sem si, že emocionální vrchol přijde, když je po nějaké době konečně objeví živé a do světa se rozlétnou první záběry. Ani prd, první hoďka bylo teprve zahřívací kolo. Emocionální kolotoč přijde v poslední půl hodině, když člověk ani nedejchá, byť ví, že to dopadne dobře. Stejně je ale zpocenej a má pocit, že to prostě nejde a je to v prdeli... No a pak, když z něj opadne napětí, který si ani nepředstavoval, že nějakej dokument může probudit, tak se dočká hořké tečky [spoiler](tatínek)[/spoiler], která už ho úplně rozseká. V případě těch potapěčů fakt nevím, kdy sem naposledy někde viděl takový neskutečný fajery s koulema z oceli. Jestli jste to ještě neviděli, tak se na to mrkněte :)