Přemýšlím  v jakém románu, nebo filmu, nebo [url=https://www.youtube.com/watch?v=vSHa371gDxc]hře[/url] byla věrně představena taktika legií a napadá mne jen úvod v románu [url=https://www.databazeknih.cz/knihy/claudius-ja-claudius-38387]Já Claudius[/url] s komentářem, jinak velmi skeptického, hlavního hrdiny, že to byla jedna z mála chvil, kdy byl hrdý na Řím. A jaká, že to byla taktika? Přirozeně ta se v historii měnila, tedy se podívám na dobu Markomanských válek, kdy legie byly již profesionální armádou a je dobou ve které se odehrává Gladiátor. Klíčovým taktickým prvkem byla [url=http://hidejosi.kinosita.sweb.cz/legie.jpg][b]otevřená[/b], nebo[b] sevřená[/b][/url] soustava. V sevřené soustavě (s rozestupem legionářů méně jek jeden metr) byla legie po kohortách (cca 500 mužů, v reálu po přihlédnutím k bojovým ztrátám atd 200-300) rozestavěna šachovnicově [i]Triplex Acies[/i]. [b]V tomto tvaru se však nebojovalo,[/b] ale vojsko se tak rozestavovalo do požadované formace: 4 kohorty včele 3 a 3 ve druhém a třetím sledu. [b]V boji se legionáři v kohortě více rozestoupili, kdy vzdálenost mezi legionáři byla cca dvojnásobná a utvořil se tak ucelený šik - řada(!)[/b] kdy díky tomu v bitvě mohla Římská armáda uplatňovat svoji klíčovou taktiku. Na povel, po jedné, nebo dvou řadách rotovali řady kohorty, tedy i po dobu dlouhotrvající bitvy vždy v kontaktní řadě stáli čerství legionáři. V případě nutnosti se tímto způsobem vyměnili kohorty mezi první až třetí linií. Díky otevřené soustavě mohl legionář i užít a vrhnout pilum (které pro efektivní vrch vyžadovalo jistý prostor), kdy jeho účinek poskytl požadovaný čas pro kritický moment vystřídání se! Závěr: V šachovnicové formaci se po Sullově  a Máriově reformě již nebojovalo, ale pouze přesouvalo. Je zajímavé, že i Pan Kulhánek ve své historické práci "Římské války" toto [b]vůbec nezmiňuje[/b] (otevřená - sevřená soustava) a mylně trvá na chybné představě vycházející z doby manipulární legie.