Nejsem znalec Shakespearova díla a už vůbec nemám nakoukané všechny jeho adaptace, ale pokud mám odpovědět na položenou otázku, musím jistojistě označit Kurzelova vizuálně a emocionálně podmanivého Macbetha. Kromě toho, že je ten film hereckým koncertem všech zúčastněných, přijde mi dodnes jako nedoceněné dílo, přitom to ve své době dokázalo zarezonovat jistě nejen mnou. *:+*

To je tak krásná otázka *:+* [url=https://www.youtube.com/watch?v=A-yZNMWFqvM]a hle zde odpověď[/url] nejen adaptace ale nejlepší řeč před bitvou a pro pozorné se v záběru mihne i mladičký Christian Bale: [i]Francouzi postavili šedesát tisíc ozbrojenců. To je pět na jednoho. Navíc, mají čerstvé síly. To je děsivá převaha. Kdyby tady bylo aspoň deset tisíc mužů z Anglie, kteří zrovna dneska nemají co na práci. Kdopak pronesl to přání? Můj bratranec Westmoreland? Ne, můj drahý bratranče. Když máme zemřít, je nás dost, abychom pro vlast znamenali ztrátu. A jestli přežijem, tím větší, slávu si pro budoucnost zasloužíme. Pro všechno na světě, nepřej si ani o jednoho víc. Raději ti, rozhlašuji ve vojsku, Westmorelande, že každý komu se nechce bojovat právě dnes může odejít. Dáme mu průvodní list a naplníme měšec penězi. Nechceme zemřít vedle těch, kdo bojí se že padnou spolu s námi. Dnes slavíme den svatého Krišpína. Ten kdo dnešek přežije a vrátí se zdráv domů zatrne pokaždé, když uslyší o tomto svátku a povstane na počest Krišpína. Kdo pozná tento den a dožije se stáří ten vždycky v předvečer sezve své sousedy a řekne: "zítra máme svátek svatého Krišpína." Pak vyhrne si rukáv a jizvy ukáže "ty rány to jsou památky na den svatého Krišpína." Stařec zapomíná, i kdyby všechno vypadlo mu z hlavy, nezapomene na ten den a na vše výborné co vykonal. Ani na jména, jenž znít mu budou známě, domácky... Král Jindřich, Bedford a Exeter, Warwick a Talbot, Salisbury a Gloucester... při plné číši všechno ožije a bude žít dál. Ty příběhy bude ten muž vyprávět synům. A den svatého Krišpína až do skonání věků, už bude navždy provázet naše jména z láskou, my také budeme s láskou vzpomínat. Jen málo, málo je nás těch šťastných, jsme jako rodní bratři. Kdo po mém boku prolijí svou krev, budou vždy mými bratry Byť rodu nejprostšího, v tom dnu se stanou vznešenými. Zatím co lord, který si hoví v Anglii bude se proklínat, že právě dnes tu chyběl a jeho mužnost bude jenom plíšek dokud žít bude ten, kdo tu dnes bojoval v  ten slavný svátek Svatého Krišpína![/i]