Na Villeneuveovo filmy jsem si musel zvyknout, protože jsou jiné, než ostatní produkce v podobných žánrech. Rád zkouší jiná témata, avšak ve svém vlastním stylu. Mezi hollywoodskými filmaři je to pořád ještě "neokoukaný nováček", ale přijde mi, že už začíná spadat do kolonky režisérů, jejichž styl je pro ně specifický a osobitý.
U Arrival už od začátku víme, že nálada filmu bude potemnělá, depresivní a vážná, usuzujeme vyloženě ze ztmaveného filtru, mrazivé hudby, hrající na pozadí skoro po celou dobu stopáže a jako utvrzení pochmurného tónu je nám zpočátku servírovaná srdceryvná pasáž, která třeba mne osobně zaskočila rovnou a jaksi opravdu mi zdepresivněla náladu. Oceňuji a vítám, že chaos, který byl ve světě vyvolán nebyl znázorněn bleskurychlými střihy, zmatenou kamerou a do uší bušící hlasitou hudbou, ale sledovali jsme veškeré dění z pohledu vědců, veškeré dění z pozice civilistů nám bylo totiž prezentováno skrze média.
Film se nese v pomalém tempu, kamera je statická a jakékoliv záběry za pohybu jsou stabilní a na oko líbivé. Síla filtru mohla být o malinko menší, ale chápu, že zde hrála svojí roli. Musím se přiznat, že tady jsem se více soustředil na technickou stránku filmu, namísto hereckých výkonů, ale nikdo mě vyloženě nesral a všichni hráli adekvátně dobře. Celý průběh filmu je natolik hladký, precizně ukočírovaný, že bych dokázal uvěřit, že takhle to jednou bude vypadat, až se setkáme s mimozemskou rasou.
Chtělo by si to dát opáčko Spielbergovo Close Encounters of the Third Kind. A navíc je mi teď i jasný, z jakého filmu si vzal Kojima inspiraci pro svou hru Death Stranding.
Arrival
791620
Na Villeneuveovo filmy jsem si musel zvyknout, protože jsou jiné, než ostatní produkce v podobných žánrech. Rád zkouší jiná témata, avšak ve svém vlastním stylu. Mezi hollywoodskými filmaři je to pořád ještě "neokoukaný nováček", ale přijde mi, že už začíná spadat do kolonky režisérů, jejichž styl je pro ně specifický a osobitý.
U Arrival už od začátku víme, že nálada filmu bude potemnělá, depresivní a vážná, usuzujeme vyloženě ze ztmaveného filtru, mrazivé hudby, hrající na pozadí skoro po celou dobu stopáže a jako utvrzení pochmurného tónu je nám zpočátku servírovaná srdceryvná pasáž, která třeba mne osobně zaskočila rovnou a jaksi opravdu mi zdepresivněla náladu. Oceňuji a vítám, že chaos, který byl ve světě vyvolán nebyl znázorněn bleskurychlými střihy, zmatenou kamerou a do uší bušící hlasitou hudbou, ale sledovali jsme veškeré dění z pohledu vědců, veškeré dění z pozice civilistů nám bylo totiž prezentováno skrze média.
Film se nese v pomalém tempu, kamera je statická a jakékoliv záběry za pohybu jsou stabilní a na oko líbivé. Síla filtru mohla být o malinko menší, ale chápu, že zde hrála svojí roli. Musím se přiznat, že tady jsem se více soustředil na technickou stránku filmu, namísto hereckých výkonů, ale nikdo mě vyloženě nesral a všichni hráli adekvátně dobře. Celý průběh filmu je natolik hladký, precizně ukočírovaný, že bych dokázal uvěřit, že takhle to jednou bude vypadat, až se setkáme s mimozemskou rasou.
Chtělo by si to dát opáčko Spielbergovo Close Encounters of the Third Kind. A navíc je mi teď i jasný, z jakého filmu si vzal Kojima inspiraci pro svou hru Death Stranding.
Arrival
|
reagovat
|
