Brucovi bylo způsobeno trauma smrtí rodičů, které zároveň přihlížel.
Trauma v dětství doslova mění a přepisuje strukturu mozku a lidé, kteří si něčím takovým projdou, mají zvýšenou citlivost vůči silnějším a negativním emocím. K tomu se ale dostaneme později.
Do jeho života se dostáváme v době, kdy je už vyzrálý a kdy si prošel dalšími kritickými a traumatickými situacemi v životě. Například smrtí přítele a kolegy, který byl mladší a který k němu pravděpodobně vzhlížel. Pro kterého byl pravděpodobně otcovskou figurou, respektive mentorem. A je možné, že si jeho smrt vyčítá, jelikož má jeho torso jako upomínku. Jako takový totem, který je akcelerátorem hněvu. A stejné emoce cítí, když se podívá na svůj oblek. On nevidí kostým, ale všechna zvěrstva, kterými si musel v té kápi za celou dobu projít. Všechno to násilí, bolest, zneužívání a všechna ta temná lidská zákoutí, u kterých byl svědkem.
Bruce se bez rodičů fixuje na nejbližší možné subjekty, které je mohou substituovat - Alfred, Robin, Jack O'Dwyer (rodinný přítel, který znal jeho rodiče a tudíž je přímým pojítkem s otcem).
Scéna s ním má samozřejmě i symbolický význam, my jsme tu ale pro Bruceovu psyché.
Bruce nezažil jen ztrátu rodičů a přátel, ale také narušení důvěry viz "20 years in Gotham, Alfred. We both know what promises are worth." Důvěra je základním pojítkem interpersonálních vztahů. Taková ztráta důvěry a většiny blízkých lidí je pro Bruce utrpením a hořkým uvědoměním, že nemůže nic kontrolovat - i přesto, že se snaží: boj se zločinem. Ta kápě je totiž pro něj forma kontroly a moci. Je to manifestace tzv. negativní kompenzace, kdy se Bruce stává soudcem a katem zároveň. On trestá a stigmatizuje. Snaží se napravit bezpráví, respektive napravit minulost.
Čímž se dostáváme k dekompenzaci, nebo-li k porušení kompenzace. Tohle samozřejmě nejde vést donekonečna a až se objeví ten správný pomyslný spouštěč, Bruce přestane mít kontrolu nad svým egem (už i tak slabou kontrolu). Z Bruce se stává katatymní osoba. Člověk, jenž ztrácí racionální nadhled a reaguje emocemi. Pro Bruce je svět dichotomní - zlý / dobrý. Nejsou žádné odstíny viz "If there is a one percent chance he is our enemy, we have to take it as an absolute certainty." Což se dá považovat i za projev kognitivní distorze, kdy Bruce diskvalifikuje pozitivní dopad Clarkových jednání a zkresleně si je vykládá. Tím pomyslným spouštěčem je samozřejmě Clark. Bytost, která má nadlidskou sílu a odolnost. Bytost, která je schopna změnit, co se jí zamane. Schválně jsem vybral tuhle momentku, jelikož je také symbolikou a metaforou (Clark si nese kříž). A tak je Clark symbolem moci, síly, změny, božské entity, kontroly atd. .... a to je pro Bruce utrpení.
Tady se na chvíli zastavím, protože Bruce i Lex mají stejnou motivaci. Respektive se jejich motivace kříží. Lexova psychodynamika je bohužel ještě smutnější, ale zase kratší. Jen bych rád uvedl, že tady s Luthorem sdílí jádro. Zkráceně: Clark je tím samým mučivým stavem, jelikož představuje čistotu a ochranu. Kdežto Lex zažil bití a zneužívání jako dítě od otcovské figury, jež ho měla chránit, pečovat a milovat. Nikdo nezasáhl, když ho otec mlátil, ale Clark si může jen tak zachraňovat "bezbranná koťátka" ze stromu. Lex má - narozdíl od Bruce - poruchu osobnosti (pokud mi dovolíte přejít hranici filmového konstruktu) a tam už je to, bohužel, složitější. Ačkoliv jsou takto rozdílní, oba chtějí to samé - zničit Clarka. Protože on představuje nebezpečí. Ne pro lidi. Ne pro planetu. Ale exponuje jejich traumata - všechnu tu bolest, kterou tak pilně potlačovali. Jako třeba Bruce, který se vyhýbá Wayne Manor, jež nechce opravit, čímž se vyhýbá i svému uzdravujícímu procesu. Clark je pro ně zrcadlem, protože jim generuje ohrožující pocity a hlubokou bezcennost (Bruce nemá moc zachránit své blízké; Lex byl ponižován otcem).
A tak Bruce padá hlouběji do svého stínu za pomoci Luthorových "machiavelistických" intrik, které jsou spletité. Takového člověka jen tak nepřivedete k rozumu.
Čímž se dostáváme k finálnímu konfliktu.
Bruce použije kryptonit a oslabí Clarka na "křehčí" úroveň, přičemž mu oznamuje: "You're not brave. Men are brave." Tady se dostáváme k projektivní identifikaci. Vnitřní konflikty, které nejsme schopni vyřešit, případně identifikovat, můžeme promítnout na jiné lidi. Clark se stává zranitelným a křehkým. Dostal se na úroveň nás ostatních, kteří trpíme, cítíme bolest a musíme dennodenně bojovat s krutým světem (viz předešlý text Bruceovy psyché), a proto jsme ti, kteří jsou doopravdy stateční, kteří se musí překonávat. Jelikož přesně tohle dělal Bruce celý svůj život. Tohle se týká i několika monologů, které vede ke Clarkovi, když s ním mlátí o stěny a mluví o svých rodičích.
Jakmile leží Clark před Brucem zranitelný, nemohoucí a smrtelný, tak si Bruce promítá smrt svých rodičů a veškerého utrpení, jež zažil. Protože on je přece oběť a před ním leží a krvácí ten nepřemožitelný objekt moci, který skolil. Protože tam leží další objekt, který má vyřešit jeho vnitřní konflikt. A čím mocnější a neporazitelnější se ten objekt jeví, tím více uvolňující pocit bude Bruce cítit. Jelikož sebepoškozování je jako další droga - postupem času musíte zvyšovat dávky.
Clark v poslední chvíli myslí na svou matku, což je pochopitelné. Co je ale zajímavé, že ji osloví křestním jménem "Martha". Termín zrcadlení má více významů a jedním z nich je i zrcadlení v rámci konverzace, kdy můžeme asimilovat gesta, intonaci a případně slova. Clark slyšel toto jméno několikrát za sebou a v kritické situaci, která ho zastihla absolutně nepřipraveného, tudíž se to jméno do jeho mysli vpilo jako tuž do papíru.
Clark tedy vyslovuje ono jméno z posledních sil.
Bruce nepřipravený na něco tak osobního - stejně jako byl Clark - slyší něco, co je ale u něj spjato s posledním dechem jeho otce Thomasem Waynem.
Bruce je vyveden z míry a nechápe souvislosti. Nerozumí situaci a je zmatený. On je přece ta oběť v rámci projekce a ta nelidská entita nemůže nahrazovat otcovskou figuru, neřkuli znát jméno jeho matky. Ta entita je přece ohrožující, neosobní, nelidská. Tak proč řekla to jméno?!
A zde přichází kouzelná věta. Není to kouzelné slovo "Martha", ale kouzelná věta z úst Lois: "It's his mother's name."
V té chvíli si Bruce promítá scénu smrti svých rodičů znovu. Ale on už není obětí. Už není tím bezbranným chlapcem.
Je útočníkem.
A v rámci projekce se Clark stává obětí s Lois po boku.
Tento katarzní moment s ním rezonuje natolik, že se z odlidštěné nepřirozené entity (Clark) stává lidská bytost, která má také matku. Bruce v tomto momentě odhazuje kryptonitové kopí (kopí osudu -> Ježíš –> Clark, který si nese kříž) a začíná jeho cesta uzdravení, sebereflexe a pokání.
To Be Continued ... on Zack Snyder's Justice League.
P.S.: Vynechal jsem abúzus alkoholu, promiskuitu, depresi, rezignaci na budoucnost (rodina-> vinný sklep).
reaguje na:
Barv666
779648
Brucovi bylo způsobeno trauma smrtí rodičů, které zároveň [url=https://i.ytimg.com/vi/pb-9As7YzwY/maxresdefault.jpg]přihlížel[/url].
Trauma v dětství doslova mění a přepisuje strukturu mozku a lidé, kteří si něčím takovým projdou, mají zvýšenou citlivost vůči silnějším a negativním emocím. K tomu se ale dostaneme později.
Do jeho života se dostáváme v době, kdy je už vyzrálý a kdy si prošel dalšími kritickými a traumatickými situacemi v životě. Například smrtí [url=https://img.cinemablend.com/quill/b/9/f/c/6/a/b9fc6a41f34b61baf762780660e40c17757f13ce.jpg]přítele a kolegy[/url], který byl mladší a který k němu pravděpodobně vzhlížel. Pro kterého byl pravděpodobně otcovskou figurou, respektive mentorem. A je možné, že si jeho smrt vyčítá, jelikož má jeho torso jako upomínku. Jako takový totem, který je akcelerátorem hněvu. A stejné emoce cítí, když se podívá na svůj oblek. On nevidí kostým, ale všechna zvěrstva, kterými si musel v té kápi za celou dobu projít. [url=https://media.comicbook.com/2020/03/ben-affleck-explains-why-he-left-batman-role-1209980.jpeg?auto=webp&width=696&height=390&crop=696:390,smart]Všechno to násilí, bolest, zneužívání a všechna ta temná lidská zákoutí, u kterých byl svědkem.[/url]
Bruce se bez rodičů fixuje na nejbližší možné subjekty, které je mohou substituovat - Alfred, Robin, [url=https://i.ibb.co/hFvjC1c/Sn-mek-obrazovky-2021-02-06-v-0-23-12.png]Jack O'Dwyer[/url] (rodinný přítel, který znal jeho rodiče a tudíž je přímým pojítkem s otcem).
Scéna s ním má samozřejmě i symbolický význam, my jsme tu ale pro Bruceovu psyché.
Bruce nezažil jen ztrátu rodičů a přátel, ale také narušení důvěry viz [url=http://itsalltherage.com/wp-content/uploads/2016/03/brice.jpg]"20 years in Gotham, Alfred. We both know what promises are worth."[/url] Důvěra je základním pojítkem interpersonálních vztahů. Taková ztráta důvěry a většiny blízkých lidí je pro Bruce utrpením a hořkým uvědoměním, že nemůže nic kontrolovat - i přesto, že se snaží: boj se zločinem. Ta kápě je totiž pro něj forma kontroly a moci. Je to manifestace tzv. negativní kompenzace, kdy se Bruce stává soudcem a katem zároveň. [url=http://cdn3-www.superherohype.com/assets/uploads/gallery/bvs-trailer-2-screenshots/batman-v-superman-trailer-021.jpg]On trestá a stigmatizuje. [/url]Snaží se napravit bezpráví, respektive napravit minulost.
Čímž se dostáváme k dekompenzaci, nebo-li k porušení kompenzace. Tohle samozřejmě nejde vést donekonečna a až se objeví ten správný pomyslný spouštěč, Bruce přestane mít kontrolu nad svým egem (už i tak slabou kontrolu). Z Bruce se stává katatymní osoba. Člověk, jenž ztrácí racionální nadhled a reaguje emocemi. Pro Bruce je svět dichotomní - zlý / dobrý. Nejsou žádné odstíny viz [url=https://49.media.tumblr.com/c52631ef453e7258528912b8829c07b5/tumblr_o1y0n4CHZP1ry8rcwo1_400.gif]"If there is a one percent chance he is our enemy, we have to take it as an absolute certainty."[/url] Což se dá považovat i za projev kognitivní distorze, kdy Bruce diskvalifikuje pozitivní dopad Clarkových jednání a zkresleně si je vykládá. Tím pomyslným spouštěčem je samozřejmě Clark. Bytost, která má nadlidskou sílu a odolnost. Bytost, která je schopna změnit, co se jí [url=https://static1.comicvine.com/uploads/original/11121/111211851/5120277-9454522640-batma.jpg]zamane[/url]. Schválně jsem vybral tuhle momentku, jelikož je také symbolikou a metaforou (Clark si nese kříž). A tak je Clark symbolem moci, síly, změny, božské entity, kontroly atd. .... a to je pro Bruce utrpení.
Tady se na chvíli zastavím, protože Bruce i Lex mají stejnou motivaci. Respektive se jejich motivace kříží. Lexova psychodynamika je bohužel ještě smutnější, ale zase kratší. Jen bych rád uvedl, že tady s Luthorem sdílí jádro. Zkráceně: Clark je tím samým mučivým stavem, jelikož představuje čistotu a ochranu. Kdežto Lex zažil bití a zneužívání jako dítě od otcovské figury, jež ho měla chránit, pečovat a milovat. Nikdo nezasáhl, když ho otec mlátil, ale Clark si může jen tak [url=https://img.wattpad.com/fb3430af2c06309d9d0455322456342cb57a1856/68747470733a2f2f73332e616d617a6f6e6177732e636f6d2f776174747061642d6d656469612d736572766963652f53746f7279496d6167652f393068696c656330732d304561773d3d2d3335393332303333302e313461366164623162323562303638663836313534313134363236342e676966?s=fit&w=720&h=720]zachraňovat "bezbranná koťátka" ze stromu.[/url] Lex má - narozdíl od Bruce - poruchu osobnosti (pokud mi dovolíte přejít hranici filmového konstruktu) a tam už je to, bohužel, složitější. Ačkoliv jsou takto rozdílní, oba chtějí to samé - zničit Clarka. Protože on představuje nebezpečí. Ne pro lidi. Ne pro planetu. Ale exponuje jejich traumata - všechnu tu bolest, kterou tak pilně potlačovali. Jako třeba Bruce, který se vyhýbá [url=https://oyster.ignimgs.com/wordpress/stg.ign.com/2018/04/wayne-manor1.jpg]Wayne Manor[/url], jež nechce opravit, čímž se vyhýbá i svému uzdravujícímu procesu. Clark je pro ně zrcadlem, protože jim generuje ohrožující pocity a hlubokou bezcennost (Bruce nemá moc zachránit své blízké; Lex byl ponižován otcem).
A tak Bruce padá hlouběji do svého stínu za pomoci Luthorových "[url=https://qph.fs.quoracdn.net/main-qimg-5f13f3a7f4ad6c468e1f619df32f0658.webp]machiavelistických[/url]" intrik, které jsou [url=https://m.media-amazon.com/images/M/MV5BYWNkOTdiMzctZjQwZC00NTFlLWE1OGItYjcyY2MyYTFmYWQzXkEyXkFqcGdeQXVyMjI3NzE4MTM@._V1_.jpg]spletité[/url]. Takového člověka jen tak [url=https://pbs.twimg.com/media/CjZ9V4lW0AEFNON.jpg]nepřivedete k rozumu[/url].
Čímž se dostáváme k finálnímu konfliktu.
Bruce použije kryptonit a oslabí Clarka na "křehčí" úroveň, přičemž mu oznamuje: [url=https://pbs.twimg.com/media/DWBErb0V4AALLPm.jpg]"You're not brave. Men are brave."[/url] Tady se dostáváme k projektivní identifikaci. Vnitřní konflikty, které nejsme schopni vyřešit, případně identifikovat, můžeme promítnout na jiné lidi. Clark se stává zranitelným a křehkým. Dostal se na úroveň nás ostatních, kteří trpíme, cítíme bolest a musíme dennodenně bojovat s krutým světem (viz předešlý text Bruceovy psyché), a proto jsme ti, kteří jsou doopravdy stateční, kteří se musí překonávat. Jelikož přesně tohle dělal Bruce celý svůj život. Tohle se týká i několika monologů, které vede ke Clarkovi, když s ním mlátí o stěny a mluví o svých rodičích.
Jakmile leží Clark před Brucem zranitelný, nemohoucí a smrtelný, tak si Bruce promítá smrt svých rodičů a veškerého utrpení, jež zažil. Protože on je přece [url=https://i.ibb.co/DM8z8Q8/Sn-mek-obrazovky-2021-02-06-v-0-43-22.png]oběť[/url] a před ním leží a krvácí ten [url=https://cosmicbook.news/images/batman-superman-fight.jpg]nepřemožitelný objekt[/url] moci, který [url=https://external-preview.redd.it/LXUTgI5DHf30jlbRq2r8R6rRCmrDg8M9Nc_yJpVzVgA.jpg?auto=webp&s=6b53633a170dc3100ea761b41a92487226850df8]skolil[/url]. Protože tam leží další objekt, který má vyřešit jeho vnitřní konflikt. A čím [url=https://www.meme-arsenal.com/memes/0f58cbeaeec5686454434c739450d4be.jpg]mocnější a neporazitelnější [/url]se ten objekt jeví, tím více uvolňující pocit bude Bruce cítit. Jelikož sebepoškozování je jako další droga - postupem času musíte zvyšovat dávky.
Clark v poslední chvíli myslí na svou matku, což je pochopitelné. Co je ale zajímavé, že ji osloví křestním jménem "Martha". Termín zrcadlení má více významů a jedním z nich je i zrcadlení v rámci konverzace, kdy můžeme asimilovat gesta, intonaci a případně [url=https://i.ibb.co/qC15MPp/Sn-mek-obrazovky-2021-02-05-v-23-36-17.png]slova[/url]. Clark slyšel toto jméno několikrát za sebou a v kritické situaci, která ho zastihla absolutně nepřipraveného, tudíž se to jméno do jeho mysli vpilo jako tuž do papíru.
Clark tedy vyslovuje ono jméno z posledních sil.
Bruce nepřipravený na něco tak osobního - stejně jako byl Clark - slyší něco, co je ale u něj spjato s posledním dechem jeho otce [url=https://i.ibb.co/4jz5PmR/Sn-mek-obrazovky-2021-02-05-v-23-47-27.png]Thomasem Waynem[/url].
Bruce je vyveden z míry a nechápe souvislosti. Nerozumí situaci a je zmatený. On je přece ta oběť v rámci projekce a ta nelidská entita nemůže nahrazovat otcovskou figuru, neřkuli znát jméno jeho matky. Ta entita je přece ohrožující, neosobní, [url=https://external-preview.redd.it/LXUTgI5DHf30jlbRq2r8R6rRCmrDg8M9Nc_yJpVzVgA.jpg?auto=webp&s=6b53633a170dc3100ea761b41a92487226850df8]nelidská[/url]. [url=https://media.tenor.com/images/e290b360c6e6a97859a50f3dc0c0ca8f/tenor.png]Tak proč řekla to jméno?![/url]
A zde přichází kouzelná věta. Není to kouzelné slovo "Martha", ale kouzelná věta z úst Lois: [url=https://2.bp.blogspot.com/-RwZqBWqi09A/XKAvk2r393I/AAAAAAAABDo/Kj0J4hRBgoI1Irf9j82PPZqkatAb0aqsACLcBGAs/s1600/Screenshot%2B%2528819%2529.png]"It's his mother's name."[/url]
V té chvíli si Bruce promítá scénu smrti svých rodičů znovu. Ale on už není obětí. Už není tím bezbranným chlapcem.
[url=https://www.scifimoviezone.com/imagecomichero/bvs071.jpg]Je útočníkem. [/url]
A v rámci projekce se Clark stává obětí s Lois po boku.
Tento katarzní moment s ním rezonuje natolik, že se z odlidštěné nepřirozené entity (Clark) stává lidská bytost, která má také matku. Bruce v tomto momentě odhazuje kryptonitové kopí (kopí osudu -> Ježíš –> Clark, který si nese kříž) a začíná jeho cesta uzdravení, sebereflexe a pokání.
To Be Continued ... on Zack Snyder's Justice League.
P.S.: Vynechal jsem [url=https://static0.srcdn.com/wordpress/wp-content/uploads/2018/04/Bruce-Wayne-in-Batman-v-Superman.jpg?q=50&fit=crop&w=740&h=370]abúzus alkoholu, promiskuitu, depresi, rezignaci na budoucnost (rodina-> vinný sklep).[/url]
779520
|
reagovat
|
každopádně to nic nemění na mimoznosti jeho komentáře.
Neříkám, že to není pravda (ale nemyslím si, že by byla), jen nevím, jak si na to přišla. 
beztak mě udivují kolik maniaku a schizofrenní vlastně obdivujeme pro jejich filmy ale když pak člověk čte výčet těch události a způsobů jak toho dokonalého díla docílili…mno chápu ze už s nima nechtěli leckdy točit …někdy i na dosmrti😜