Léto roku 1982. ET, Conan, Tron, Šílený Max 2, Věc, Blade Runner, Star Trek II. Všechno vyšlo během pěti měsíců. Kromě Conana vyšlo všechno během letních prázdnin. Takovou kadenci klasik dlouho nikdo nepřekoná.

to, že nedostala N.Watts za Mullholland Drive ani nominaci na plešouna osobně považuji za "vraždu: 

mohli byste zase někdy (samozřejmě až to situace dovolí) zkusit v Aeru Společenstvo? Kino premiéru jsem tehdy nestihl a od té doby se marně snažím přesvědčit Mat na Karláku, aby ho nabídlo.

Vřele děkuji

to byl teda slaby rocnik...

Z tohoto výběru u mě jednoznačně vede Pán prstenů  - Společenstvo prstenu. Krásný svět,.... Naposledy jsem na něm byl v O2 Aréně s orchestrem a byl to skvělý zážitek.

Společenstvo Prstenu...první film, na který jsem šel do kina několikrát.

Jasny, chapu. Cestu jsem si poustel teprve pred par lety spolecne s Mononoke. Mozna kdybych ji videl driv tak by se mi libila.

Cesta do Fantazie je nádherná, ale ze stejného roku je hned vedle ní potřeba zmínit i Herečku tisíciletí od Satoši Kona - obzvlášť pro lidi co mají rádi film naprostá dokonalost.

Cesta do fantazie je unikátní film, a to i v kontextu japonské tvorby. Akorát to chce být naladěn určitým způsobem (dětské vnímání světa), což samozřejmě pro část dospělých představuje problém.

Ale tak silná fantasy trojka - Harry Potter, Společenstvo a Cesta do fantazie, to už se asi nikdy nesejde. Takže ano, byl to úžasný rok.

Svet podle Prota, Training Day nebo Dannyho parťáci by mohli nahradit v tom žebříčku Čistou duši nebo Cestu do fantazie. Ty mi tam moc nesedej 

Kamárád má doma udělaný domácí kino s Dolby Atmos systémem, koukali jsme u něj na tu novou verzi Pána Prstenů (prej 550 Gb). Lidi, ta scéna s Barlogem... No návrat do dětství jak blázen, pro mě naprostá srdcovka

A to ještě Anna je za posledních snad deset let jedno z toho lepšího od něj.

Sakra silný rok, ale na Společenstvo prstenu se (u mě) nechytá nic předtím, ani potom.

A to v ten rok ještě přišlo několik skvělých kousků, když se tak dívám na net. Je pravda, že asi jen jeden byl stejně výrazný, jako těch v článku zmiňovaných 10 a to Amélie z Montmartru. Pak za zmínku stojí roztomilý, psychologický Svět podle Prota, kde jste fakt do poslední chvíle netušili, jestli je mimozemšťan nebo ne a v Česku vznikl Tmavomodrý svět (ač scénáristicky těžce průměrný), který i zahraniční produkce oslovil realističností vzdušných soubojů a výbuch vlaku stál víc, než celý Kolja. Pak ještě lehce nadprůměrný snímek Srdce v Atlantidě, nebo pro ženy tak zásadní Deník Bridget Jonesové. Z thrillerů ještě Training Day a velmi zábavní Dannyho parťáci, kteří vlastně doteď určují podobu některých doslova vykradačských filmů (nebo ne?).

Aha chápu, tak problém bude v tom že Shawshank, Forresta ani Lvího Krále nijak neuctívám 
A Unaveni sluncem a Kdysi byli bojovniky jsem neviděl, a Jackie má určitě i lepší filmy (jednička Drunken Master je lepší než dvojka)... ale Jetovo Fist of Legend rozhodně, to je pecka.

Díky tomu konci jsem měl párkrát těžký spaní