Haunt (2019) - krátká protirecenze
Na úvod bych rád poděkoval za tipy, jako obvykle mě pár snímků zaujalo. Asi nejvíc jsem se po Tedově hypu těšil právě na film Haunt,kvalitních slasherů je poslední dobou jako šafránu - o to víc jsem byl tímto počinem zklamán. Kouká se na to hezky, herci se snaží, zvukař se též činil, gore okamžiky mají šťávu, filmové řemeslo tu evidentně štáb ovládal - až na to, že je to neskutečný průměr. Celá šaráda má asi hodinu čtyřicet, což by bylo ok, kdyby se cestou k "The end" nevytratil spád a invence...Přiznám se, že jsem ve 3/4 filmu usnul, a to u slasheru většinou nepředstavuje zrovna dobrou reklamu. Dokoukal jsem tu bídu poctivě ihned po vlastní exhumaci, ale výsledný dojem to moc nevylepšilo. 5/10 a jsem rád, že přítelkyně usnula dříve, než jsem nachystal domácí projekci. Jde o takovou verzi Saw pro chudé (myšleno Saw, kdy ještě za něco tahle série stála).
|
reagovat
|
Jinak Expres hrůzy, Chata a Nicota jsou naprosté žánrové pecky, které rozhodně stojí za zhlédnutí. A když už je v článku zmíněná Nenávist, tak mi to nedá a musím zmínit Nicolase Pesceho, jehož poslední americký remake tohoto japonského kultu sice nestojí za nic, ale díky němu jsem objevil skrytý poklad v podobě jeho předchozích děl, divácky nepříjemných filmů Piercing a The Eyes of My Mother, jež tímto všem vřele doporučuji 
