A chtěl bych ještě říct, že ty pravidla světa mě tady bavily výrazně víc než u Inception. Ten moment, kdy film konečně vstoupí do hrátek s časem naplno a "prostě to funguje" byl pro mě mocný.

Já se zeptám, Civale, k tomu závěru..."na film roku bych to tentokrát neviděl"...samozřejmě se přesvědčíme až na začátku příštího roku, jak to nakonec dopadlo. Ale čistě technicky, vzhledem k letošní "nabídce" - je to jen takový slovní obrat (jakože to teda tentokrát není absolutní pecka), nebo máš nějaké letošní kandidáty, kteří by mohli TeneT pokořit?
Já si to totiž nedokážu pořádně představit, ať dělám, co dělám.
BTW CSFD v tom má jasno. Letos vede "V síti".
EDIT: Aha už jsem se k tomu probral...Gentlemani, ok!

Film je nádhernou přehlídkou scénáristických nápadů. Nolan dovádí svoje hrátky s časem na úroveň, která se zdá být nedotknutelná. 
Snaze udržet tento dějový kolos pod kontrolou se všemi jeho zákonitostmi podřizuje vše. Protagonista prochází dějem s ledovou přesností, lokace střídá lokaci, a postavy se předhánějí v tom, která z nich bude schopná říct co nejvíce informací v co nejkratším čase. Ve filmu se toho stane opravdu hodně, po skončení se mi nechtělo věřit, že trval "pouze" dvě a půl hodiny. 
Rychlé přechody mezi scénami, zajímavá pravidla světa, záměrně mystifikující postavy a spousta (na Nolana velice vydařené) akce znamenají, že se člověk u filmu nenudí. Vždy je na co se dívat (krásné lokace, praktické triky, dlouhé nohy Debicki) a vždy je o čem přemýšlet.
Bohužel, zběsilé tempo nedává prostor na to, aby člověk vstřebal vše co mu bylo právě řečeno. Je rychle vysvětleno, co se bude dít, a už honem honem jsme uprostřed akce, kde se ohýbají fyzikální zákony, věci se dějí dopředu, pozpátku a vzhůru nohama. Několikrát jsem se přistihl, že ve snaze pochopit "jak", jsem vůbec nevěděl "proč". Motivace postav jsou buď vágní, těžko uchopitelné nebo hodně na neohrabaně vystavěné. Akce se pak stává pouhou přehlídkou triků, fyzických výkonů a scénáristických parádiček. Hlubší zapojení diváka do děje tu chybí.
Ten pocit neustálého bombardování akcí, informacemi a divnými, až robotickými dialogy ve mě místy vyvolával dost nepříjemné pocity, až jsem uvažoval o předčasném odchodu z kina. A myslím, že jsem nebyl sám. Naštěstí hlavní postavy se po celou dobu tváří, že věcem rozumí a že vždy mají plán, takže jsem se mohl uvolnit a prostě sledovat, jak to borci vyřeší.

Po shlédnutí filmu jsem odcházel s dojmem, že to určitě stálo spoustu usilí, spoustu peněz a že bych nikdy nebyl schopen něco podobného vymyslet. Ale zároveň mám dojem, že to šlo až příliš za moje schopnosti vnímání. Že je vše krásně promazané a matematicky promyšlené, ale že jako člověka mě to příliš neoslovilo. Možná to bude lepší při dalších shlédnutích, ale v tuhle chvíli Tenet znovu vidět netoužím. Možná, že když vynaložím víc času a energie, tak vše ve filmu pochopím. Možná, že do sebe všechno krásně matematicky zapadne a já se budu moct opájet pocitem, že jsem to dokázal. Otázka jestli by nebylo jednodušší si prostě vyluštit sudoku, a já sudoku moc nemusím.

Inception on steroids. Film, který je tak ambiciózní, že ho stojí za to vidět i když místy selhává. 6/10

4/10 za děj, postavy, akci, dialogy a příběh
+1 za vizuální stránku
+1 za "nepochopil jsem to, takže to musí bejt dobrý"
+2 za jméno režíséra

A máme krásných zklamaných 8/10.