Staci si vypocut Planety

Holstovi dediči Zimmera dokonca žalovali za jeho hudbu k Gladiátorovi. Samotný Williams bol žalovaný za ukradnutie tejto skladby do E.T. mimozemšťana https://www.youtube.com/watch?v=LTwUTFmGX1Q čo úprimne nechápem. Nepočujem tam nič. To už skôr toho Dvořáka a jeho Dumky Trio. https://www.youtube.com/watch?v=EbuDPcVK-J4

Holsta jsem ve všech těch výčtech taky četl, ale neznám ho tolik, proto ho neuvádím. Já vím že to tu nikdo nezmínil, zatím, protože obecné to tak asi vnímá dost lidí bohužel.

Kdybyste si tu chtěli pustit o čem Doug píše. *;)* [url=https://youtu.be/xeKIsQV8x40]Link[/url] [url=https://youtu.be/8q4X2vDRfRk]Link[/url] [url=https://youtu.be/AcZ2OY5-TeM]Link[/url]

Zimmer by jistě považoval za úražku, kdyby nezazněl i Holst. ;) O plagiátorství tu pochopitelně nikdo nemluvil; to je obecně u umění dost problematický koncept.

Já mám pocit, že to říkal Vladimír Franz, jak každý druhý soundtrack vychází z Wagnera a ono to platí dost i o Dvořákovi. Zrovna Hvězdné Války jsou důkazem obojího. :) Jinak by bylo dost hloupé v tom hledat plagiátorství...

Tak Williams sa presadil uz v Ako ukradnut venusu (titulkoch je este ako Johnny*:D*). Ale tu jeho kariera stupla uplne na vrchol a spravila z neho zijucu legendu. A rok 77 to dokonal

Nejsem hudební analytik ani historik, takže si to netroufám autoritativně posuzovat. Základ toho argumentu bych nicméně neviděl v pouhých tónech, nýbrž v celkové kompozici toho nástupu (který je u Ravela vzdálenější než u Dvořáka). Je to desítky let trvající diskuze a upřímně nevím, zda se k ní někdy vyjádřil sám Williams. Ačkoli však jen málokdo zpochybňuje mnohovrstevnatost, originalitu a estetickou hodnotu celé jeho partitury ČELISTÍ (včetně pasáže, na kterou odkazujete a která je vynikající), se samotným nástupem toho motivu žraločího útoku je to holt komplikované. Podstatné ostatně je, že ve filmu funguje naprosto skvěle - a jestli jej Williams opravdu ukradl, jsem za sebe rád, že tak učinil. Jak rád říkával Picasso: "Good artists copy, great artists steal." :) Jinak teda Williams zrovna Novosvětskou poslouchal velmi pozorně - neb mnohé její pasáže najdeme variované i ve STAR WARS. PS: Váhal bych s tak jednoznačným prohlášením, že až ČELISTI představovaly začátek jeho kariéry. Pamatuji-li se dobře, vydobyl si respekt - i nominace na významné ceny - už za několik katastrofických filmů; tuším DOBRODRUŽSTVÍ POSEIDONU, ZEMĚTŘESENÍ a SKLENĚNÉ PEKLO. Ale jak píšu, nejsem hudební historik.

to je dokonalý track

Tá Williamsova téma sú len dva tóny, ktoré sa dajú nájsť všade. Napríklad aj na začiatku tohoto kusu https://www.youtube.com/watch?v=YDk2RUaoEJQ Hudba má mnoho iných momentov, ktoré mám rád, asi najobľúbenejší je tu https://youtu.be/8EJp0ISn0_M?t=109 Čeľuste neuveriteľne katapultovali Williamsovu kariéru. Do tej doby bol považovaný za zdatného jazzmana, remeselníka na poli hudobnej adaptácie cudzích prác. 

Fantastický špeciál chlapi. Najviac sa mi páčilo, že všetky tie príhody z natáčania rozprávate tak zapálene jak keby ste boli pri nich. *;)*

Na tu scenu som robil strihovy rozbor. A urcite bol ten koncept vymysleny na placi. Tie stieracky funguju dokonale. 

Původně jsem Vaškovi do chatu začal vypisovat pár analytických poznámek k tomu, proč je ten film úžasný i z hlediska historie stylu, ale nakonec jich bylo tolik, že je s jeho svolením hodím sem. Někteří je přeskočíte, pro jiné to může být z jiného úhlu pohledu pojatý doplněk k tomu, co říkali Vašek s Matějem: Mimochodem, stylisticky je ten film mnohem zajímavější než jen kvůli slavnému užití techniky dolly zoom (ten "vertigo shot", v češtině asi prostě jízda s transfokací), která vlastně slouží hlavně k vyvrcholení střihově dost komplexní sekvence. Ta scéna na pláži, kdy Brody předpokládá, že by mohl žralok zaútočit, ale stejně podlehl politickému tlaku, je totiž skvěle pojatá jako subjektivní: série pohledů Brodyho a toho, co vidí. Nebudu analyzovat, jak je přesně vystavěná, ale podstatné je, že je natočená na hrozně dlouhá skla, což zplošťuje obraz a vede pozornost jen ke konkrétnímu plánu. V několika záběrech dokonce Spielberg s Butlerem použili bifokální skla, takže každá půlka rámu je zaostřená na jinou vzdálenost a posiluje se napětí mezi tím, kdo sedí před Brodym a zablokovává mu výhled - a tím, co on i my chceme vidět, tj. dění u pobřeží. Díky těm dlouhým sklům je pak celá scéna mnohem kompaktnější a napínavější, na čemž se podílí hlavně střih: Ten je totiž mnohokrát zamaskován přechodem někoho před kamerou v popředí, což působí hrozně hladce a zvyšuje napětí, protože jako bychom viděli zároveň Brodyho i jeho pohled + do toho motiv se zmizelým psem, o němž Brody neví, ale my víme, že žralok už je tam. (Výbornou analýzu vyprávění téhle scény lze najít v knížce od Warrena Bucklanda DIRECTED BY STEVEN SPIELBERG.) To rozhodně není něco, co by zpětně zachraňovala Fieldsová, protože to zjevně bylo s tímhle konceptem točeno. Zajímavé  je i to, že druhá půlka filmu od vyplutí na žraloka je výrazně rychleji stříhaná než první půlka, ačkoli v první půlce je mnohem víc postav, scén a linií dění. (Konkrétně je v první půlce filmu průměrná délka na záběr 8,4 vteřiny, zatímco v druhé 5,9 vteřiny. To je výrazný rozdíl v rytmu.) Na ČELISTECH je nicméně - bez ohledu na Fieldsovou - fascinujících především několik fakt hrozně precizních dlouhých záběrů, z nichž zmíním dva: Jeden je dlouhý záběr je na trajektu, kam přijdou politici i s lékařem přesvědčit Brodyho, ať pláže rozhodně nezavírá. Je celá natočená ze statické pozice kamery, zatímco figury se postupně v pásmech přibližují ke kameře, jak se dialog stává napjatějších a apelativnějším - a postupně jich ubývá, takže se nakonec v relativním detailu baví jen Brody a starosta. Koncepčně to pak varioval Cuarón do nejlepšího záběru třetího Pottera, kde Weasley Potterovi vysvětluje, co je zač Black - a postupně i s kamerou couvají v pásmech, až to vyvrcholí nečekaným nájezdem kamery na Pottera: "A proč bych měl hledat někoho, kdo mě chce zabít?" Druhý podle mě geniální záběr ČELISTÍ je dlouhatánský dialog u billboardu, což je velmi složitě komponovaný záběr, kde se kamera přesouvá ve výšce a ti tři pánové (Brody, Hooper a starosta) se přesouvají před kamerou na horizontální ose (že se mění jejich pořadí toho, jak vedle sebe stojí), tak i v té vertikální (přecházejí do hloubky a zase se vrací). Přemýšlím, že o těchto dvou záběrech napíšu časem článek na blog. :) Jinak řečeno, fascinující, jak z toho chaosu - který velmi přehledně popisujete - vzešel tak precizní film a množství filmařských nápadů, které dost možná vyplynuly právě z náhlých omezení. Ale on Spielberg nebyl žádný začátečník a to experimentování nebylo náhodné, protože hodně experimentoval už jako televizní režisér, pár dost svérázných postupů práce se skly, s inscenováním a s úhly je vidět ve VRAŽDĚ PODLE KNIHY či v NĚCO ZLÉHO, v DUELU měl zase dlouhatánský záběr v motorestu; ale experimentoval hlavně v těch jeho televizních epizodách seriálů, které se žel nedají sehnat a viděl jsem jen pár sekvencí (nemluvě o vysloveně avantgardním AMBLINU). Je zvláštní, jak velmi brzy od těchto stylistických her ustoupil a do popředí postavil primárně vyprávění příběhů. Ostatně i v těch ČELISTECH si toho zpravidla nikdo nevšimne. Ale nikdy s tím opravdu nepřestal, viz třeba převrácenou zvukovou perspektivu v JURSKÉM PARKU u výběhu velociraptorů - a komplexní dlouhé záběry obecně, kterých u něj najdeme spousty. Je ostatně jedním z nejpomaleji stříhaných blockbusterových režisérů vůbec; většina jeho filmů má pět a mnohem víc vteřin průměrně na záběr, což je strašně moc, když si vezmeme, že norma bez ohledu na žánr je kolem tří vteřin (nikdy u celovečeráků neklesl pod 3,5, spousta jich má 6-8 průměrně na záběr). Vlastně bych řekl, že ačkoli [url=http://douglaskokes.blogspot.com/2013/04/vypravenijp.html]miluju JURSKÝ PARK[/url] a spoustu jeho stylově experimentálnějších filmů z posledních dvaceti let, filmařsky jsou ČELISTI pořád jeho možná vůbec nejlepší film. A zdaleka nejen díky střihu od Fieldsové, protože většina toho, čím jsou zajímavé, spočívá v metodách komponování do hloubky prostoru a v rozhodnutích o tom, co kdy a proč bude ostré a co ne. Fieldsová zřejmě měla větší vliv na druhou půlku filmu na moři, ale právě ta první jasně ukazuje, že Spielberg ani tehdy nikým zachraňovat nepotřeboval. (Je každopádně zajímavé, že Fieldsovou - s níž dělal i SUGERLANDSKÝ EXPRES - po ČELISTECH poslal k... ehm... vodě a začal spolupracovat s Michaelem Kahnem, s nímž dělá dodnes a nikdo po těch skoro padesáti letech nedokáže oddělit, kde končí práce jednoho a začíná práce druhého.) Každopádně ještě jednou moc díky za inspirativní povídání - a já jdu zase analyzovat filmy, které opravdu analyzovat mám. :) PS: Těch několik prvních tónů Williamsových ČELISTÍ má dost možná původ v začátku čtvrté věty Novosvětské od Antonína Dvořáka (obecně jedna ze soundtrackově asi "nejvykrádanějších" partitur). :)

Ve stopáži se rozhodně nekroťte, skvělé povídání. Je super vidět podobný kvalitní obsah na českém youtube, jindy musím zabrousit na eng kanály.  Děláte nám radost, díky.

Čelisti jsem viděl poprvý na [b]černobílý[/b] televizi u kamaráda na chalupě a stejně jsem se z toho dostával hodně dlouho :D Ta lekačka s hlavou je fakt vzpomínka na celej život.

Tá historka keď Formanove dvojčatá prišli za ním na Oskarovú ceremóniu a mali si vybrať medzi Preletom nad kukučím hniezdom a Čeľusťami a vybrali si, že si pozrú Čeľuste. Potom večer šli k nejakému kamošovi do bazénu a tam sa báli kúpať tiež. Ja už také niečo ani nechápem. Na mňa ten film nemal taký vplyv...možno pretože neviem plávať a voda ma neláka. *8)*

Chlapi, díky moc! Parádní povídání. Když jsem Čelisti viděl poprvé (jako děcko), celé léto jsem se skoro nekoupal. V rybníku. Na vesnici. Kde byla možná tak jedna žába. Ale  víte co... tu-dum tu-dum- tu-dum... co kdyby náhodou se tam objevil... jak že se jmenoval ten Spielbergův právník? :-)

Díky za práci a věnovaný čas - speciál dle mého gusta *:+**:+*

Skoro mi spadla čelist. Ano, ve stopáži se nekroťte.