Možná se jen nějak vytrácí ta tvá myšlenka, ale obecně ti nerozumím. HL1 je legendární, protože defacto přišlo s pomalým příběhem ve střílečce (viz 5 min ve vlaku... ), HL2 je legendární právě kvůli fyzice (já teda nevím co si z toho kdo pamatuje, ale mě rozhodně nejvíce utkvěly v paměti ty věci na stropě, co táhly ke stropu naprosto VŠE, ty momenty kdy člověk pomocí reálné fyziky a reálného problem solvingu překonával překážky ve hře, ty hrátky s házením kotoučů z pily apod.... osobně si nijak víc nevybavuji naprosto jakoukoli "přestřelku s combine". HL3 teď přišla s tím, že tu interakci s prostředím posunula zase o kus dál... Ty v tom vidíš, že chlápek chytne kliku až na podruhé. Já v tom vidím, že chlápek chytne kliku random auta na ulici a otevře dveře, podívá se do schránek, nakrmí zvířátko ve skleničce, pokreslí fixem okno či do kýble chytá "facehuggera" a přijde mi to úžasné. Dnešní hry jsou typicky kulisy, drtivá většina prostředí je nezničitelná a možná se sem tam pohne křoví, když přes něj člověk projde. Alyx je vedle toho jasný nástupce interaktivity v HL2 (u které bych taky rád upozornil, že jiné hry tu fyziku rozhodně běžně nemají ani o těch 10+ let později).
A co se týče toho, že je to clunky... sorry, ale pokud někdo umí dělat toto: link tak je to objektivně v pohodě a jinde je chyba v uživateli/setupu.
KARLOS
reagovat
|