Eggersův další projekt mi zvyšuje tep link

ani 12 opic?

Pro Kvíka, po druhém zhlédnutí i shlédnutí, film roku 2019. Pokud Vás prvně Maják mírně oslní, kdy tápete, na podruhé si oči přivyknou a jednotlivé barvy z Majáku se sladí do funkčnějšího celku s porozuměním, že Maják není jen pouhým hereckým koncertem, kdy Pattinson je PAN HEREC a Dafoe sám NEPTUN, ale naplněním a přeformulováním Nietzseho citátu: Diváš-li se do Světla, Světlo se nakonec dívá do Tebe, to vše v překladu od Natálie Nádassy, který sám o sobě je výjimečnou hodnotou, viz ukázka:

...Bůh tě zatrať! Ať tě sám Neptun k zemi srazí, Winslowe! Slyš! Slyš, Tritone, slyš! Tam dolů, volám našeho otce, vládce oceánů, povstaň z hlubin, tak hrozný ve své zuřivosti, z černých vln lemovaných slanou pěnou, abys zacpal tato mladá ústa štiplavým slizem, zadusil je, pohltil každý orgán dokud nezmodrá a nenafoukne se, nenaplní jeho břich slanou vodou a ani hlásku už nevydá. Jedině on, ve své koruně z mušlí, se slizkým ocasem a kouřícím vousem, přijmi kožešinu jeho, ruku ploutevnatou, korálem lemovaný trojzubec jenž vřeští rykem víly smrti v bouři, razí si cestu jícnem tvým pukneš jak plný měchýř, nic víc, než zatracený krve vak, nezbude nic harpyjím, duším námořníkům utonulým ke klovnutí, chňapnutí, ke krmi, pozřen budeš, spolykán, vodami bez konce, vodami hrozivého pána, zapomenut lidmi, zapomenut časem, zapomenut Bohem, Ďáblem, dokonce i mořem, neb každá věc či součást Winslowa, ba i škrabot duše tvé, již není Winslowem, neb je mořem samotným...