Až tak "divný" jako Tenebaumovi to imho není, protože to má přece jenom jasně vymezený příběh se začátkem a koncem, ale tolik ústupků jako Životu pod vodou Anderson taky neudělal. Nejsou tam takový ty totálně šílený scény typu přestřelky u pokru, ale rozhodně to nejede v nějakejch klasickejch kolejích a oproti Životu ubylo "normálních" hlášek. Doufám, že to co jsem právě napsal dává smysl

No, tezka otazka. Me ty filmy zas tak moc odlisny neprijdou. Z jakyho hlediska to myslis?

Asi nejslabší z andersonovského kvarteta, přesto bych si to po skončení nechal klidně pustit ještě jednou. Jako ortodoxní andersonovec bych se totiž mohl znovu a znovu utápět v jeho tolik zvláštní práci s kamerou nebo kulisami a potutelně se usmívat u každé z úžasných zpomalovaček. Scénář netlačí na pilu a nechává tři bratry na cestě za spirituálním poznáním a usmířením se zažívat přesně ty podivné situace, na které jsme zvyklí z Wesových předchozích filmů a na svém místě zůstaly i hlášky, kterým se hurónsky směje jen hrstka populace, spolu s tradičními hudebními kolážemi. Vytkl bych akorát trošku mělčí příběh a absenci nějakého hlavního tahouna příběhu, protože všichni bratři se sice snaží, ale přece jenom Bill Murray je Bill Murray a geniální cameo vynahrazuje jeho absenci jen částečně. Ti, kdo se s některým Andersonovým dílem už střetli tedy přesně ví, co čekat a ač to tentokrát není stoprocentní, pod 9/10 jít nehodlám. P.S. Wesovi "odpůrci" se můžou kinu klidně obloukem vyhnout. Ani u Darjeelingu jim pšenka nepokvete :)

Já to nejvíc zažívám u Rushmore, kterej z toho tria považuju za nejlepší. Třeba Charlotte mi ho hodila na hlavu

gonzo: tak to spíš Tennebaumům... ale tak nějak v závorkách:)

Sakra, jsem tu nějak osamocen, koukám

Ti co se u Života pod vodou nudili u Darjeelingu zdechnou

PEKELNE nudný.