Za posledni dva dny jsem se podival na 2 Alfredovy filmy (Okno do Dvora a Vertigo), oba byly vynikajici zazitky, ale Vertigo me zasahlo o dost vice, ten obrat v pulce jsem ze zacatku vubec necekal a i konecne gradace byla skvela, stejne jako hudba. Zaslouzene V.I.M. btw: Zatímco u Okna do dvora jsem dodnes nepochopil, v čem spočívá jeho unikum, u Veriga mě strhly již úvodní psychedelické titulky Saula Basse a těžká zvuková tonáž od Hitchcockova dvorního skladatele Bernarda Herrmana. - asi "u Veriga" chybi v textu pismeno "t" ;-)
reagovat
|