Užíváním této stránky souhlasíte s všeobecnými podmínkami.
Tato stránka používá cookies.

Diskuze k článku Ad Astra: Recenze

příspěvky 81 - 100 Napsat příspěvek
reaguje na: SteKi
Miestnost bola zvukotesna, spravu prenasali pomocou 'secure laser beam..?', elektronika sa da manipulovat, asi tak sa to da chapat, preto papier, nie tablet. Mozno je to v knihe vysvetlene.
730305
Miestnost bola zvukotesna, spravu prenasali pomocou 'secure laser beam..?', elektronika sa da manipulovat, asi tak sa to da chapat, preto papier, nie tablet. Mozno je to v knihe vysvetlene.
730244
2 0
reagovat
reaguje na: KARLOS
Ačkoliv to tam sám nevidim, tak chápu a dává mi to smysl :+
730304
Ačkoliv to tam sám nevidim, tak chápu a dává mi to smysl *:+*
730303
2 0
reagovat
Zkusím to říct jinak - mě absolutně nevadí, že se tam řeší "introspekce jednoho astronauta, k čemuž si klade pár otázek o náboženství, rodičovství a ceně objevování vesmíru" a nevadí mi, že se to zkouší spojovat v malé míře s blockbusterem.
Mě vadí, jakým způsobem to dělá a že je přesvědčený, respektive filmaři, že to poselství, co přináší, má cenu přednášet zkrz tuhle látku. Navíc studeně jako psí čumák, aby na konci mohli přilepit cukrkandl a celé podané velmi teatrálně.
Když to vemu z jiného úhlu - v Gravitaci máme jistým způsobem podobné téma - vyrovnání se se ztrátou dítěte, nalezení odvahy a vybičování sama sebe. Jenže tyhle témata, byť jsou pro příběh nesmírně důležité, jsou předkládány pokud možno neteatrálně, obyčejně.
Znova říkám, určitě se nedivím, že se to někomu moc líbí. Myslím, že si názor obhájili víc než dobře. Mě spíš vadí, že opozice (dood :D) si neodpustí "lidi citlivější empatičtější nátury si to tam prostě najdou spíš, než borci co vyrazí na akční sci-fi s cool Pittem, protože mají rádi filmy ve vesmíru". Já rozhodně na "cool sci-fi z vesmíru s Pittem" nešel. Po reakcích jsem spíš čekal přinejmenším Interstellar 2.0, což se jen těžko dá napasovat na výše načrtlou škatulku.
730303
Zkusím to říct jinak - mě absolutně nevadí, že se tam řeší "introspekce jednoho astronauta, k čemuž si klade pár otázek o náboženství, rodičovství a ceně objevování vesmíru" a nevadí mi, že se to zkouší spojovat v malé míře s blockbusterem. Mě vadí, jakým způsobem to dělá a že je přesvědčený, respektive filmaři, že to poselství, co přináší, má cenu přednášet zkrz tuhle látku. Navíc studeně jako psí čumák, aby na konci mohli přilepit cukrkandl a celé podané velmi teatrálně. Když to vemu z jiného úhlu - v Gravitaci máme jistým způsobem podobné téma - vyrovnání se se ztrátou dítěte, nalezení odvahy a vybičování sama sebe. Jenže tyhle témata, byť jsou pro příběh nesmírně důležité, jsou předkládány pokud možno neteatrálně, obyčejně. Znova říkám, určitě se nedivím, že se to někomu moc líbí. Myslím, že si názor obhájili víc než dobře. Mě spíš vadí, že opozice (dood *:D*) si neodpustí "lidi citlivější empatičtější nátury si to tam prostě najdou spíš, než borci co vyrazí na akční sci-fi s cool Pittem, protože mají rádi filmy ve vesmíru". Já rozhodně na "cool sci-fi z vesmíru s Pittem" nešel. Po reakcích jsem spíš čekal přinejmenším Interstellar 2.0, což se jen těžko dá napasovat na výše načrtlou škatulku.
8 0
reagují: do_Od, Phil cze
reagovat
Mě hrozně baví názor, že tím, že je ten film v podstatě introspekce jednoho astronauta, k čemuž si klade pár otázek o náboženství, rodičovství a ceně objevování vesmíru, tak je automaticky nabubřelej, tváří se důležitě a dělá ze sebe novou Vesmírnou odyseu. Myslím, že z toho nikdo nedělá myšlenkově převratnou záležitost, která by změnila scifi na příštích padesát let. Naopak mám dojem, že většina spokojenejch diváků si stojí (kromě parádního Pitta a audiovizuálu) hlavně za tou osobní rovinou, která k nim promluvila. Jasně, logický nesmysly se daj snadno shodit vždycky, ale faktem zůstává, podobně jako třeba u Inception, že pokud člověk fakt porozumí těm postavám, tak se jakýkoliv ostatní neduhy stanou vedlejšíma. Za sebe musím říct, že jsem byl celou dobu maximálně napjatej, ta chladnost a odtažitost mi naznačovala, že se může stát víceméně cokoliv, přičemž ta úzkost a lidská malost tváří v tvář cestování až na kraj sluneční soustavy tu byla vystižená podobně skvěle jako v Interstellaru.

Fakt nemám dojem, že by si to hrálo na "vyšší umění" a mrzí mě, že to v tom lidi viděj. A shazovat na to svojí nespokojenost mi přijde stejně laciný, jako když druhá strana doporučuje těm zklamanejm zůstat u Marvelovek a Star Wars.
730301
Mě hrozně baví názor, že tím, že je ten film v podstatě introspekce jednoho astronauta, k čemuž si klade pár otázek o náboženství, rodičovství a ceně objevování vesmíru, tak je automaticky nabubřelej, tváří se důležitě a dělá ze sebe novou Vesmírnou odyseu. Myslím, že z toho nikdo nedělá myšlenkově převratnou záležitost, která by změnila scifi na příštích padesát let. Naopak mám dojem, že většina spokojenejch diváků si stojí (kromě parádního Pitta a audiovizuálu) hlavně za tou osobní rovinou, která k nim promluvila. Jasně, logický nesmysly se daj snadno shodit vždycky, ale faktem zůstává, podobně jako třeba u Inception, že pokud člověk fakt porozumí těm postavám, tak se jakýkoliv ostatní neduhy stanou vedlejšíma. Za sebe musím říct, že jsem byl celou dobu maximálně napjatej, ta chladnost a odtažitost mi naznačovala, že se může stát víceméně cokoliv, přičemž ta úzkost a lidská malost tváří v tvář cestování až na kraj sluneční soustavy tu byla vystižená podobně skvěle jako v Interstellaru. Fakt nemám dojem, že by si to hrálo na "vyšší umění" a mrzí mě, že to v tom lidi viděj. A shazovat na to svojí nespokojenost mi přijde stejně laciný, jako když druhá strana doporučuje těm zklamanejm zůstat u Marvelovek a Star Wars.
8 -2
reagovat
reaguje na: KARLOS

obsahuje menší spoilery, ale nechci je zakrývat

Ne, normálně s tebou ve spoustě věcech, co takhle hezky rozepíšeš, souhlasím, ale tentokrát fakt nemůžu. Pro mě se ten film třeba tak vůbec netvářil, nešel jsem na to s žádným očekáváním filmu desetiletí ani jsem z něj takové ambice nikdy necítil, od začátku jsem viděl Pittovu postavu jako utrápeného astronauta, co před svými emocemi utekl až do vesmíru, jemuž pak děj nabídne šanci se postavit svému největšímu strachu, najít a konfrontovat svýho tátu. Ta mise je pak prokládaná nějakýma drobnýma akčníma sekvencema, kdy se ta postava ještě víc dokresluje, je tam plno vnitřních monologů, ale eventuálně to musí dospět k tomu střetu. Tím to celé vyvrcholí, Pitt si z toho následně vezme poučení, který na něj celou dobu čekalo doma na Zemi (v tom je ten největší paradox a osobně pro mě nejbolestivější část celýho filmu) a přichází konec. Jednoduchý a zatraceně účinný, doslovnost vůbec nevadí, naopak je to téma tak silný a provedení tak bezchybný, že si to ten film může dovolit. Jestli to je nedostatkem empatie nebo ne říct popravdě nedokážu, ale troufám si tvrdit, že lidi citlivější empatičtější nátury si to tam prostě najdou spíš, než borci co vyrazí na akční sci-fi s cool Pittem, protože mají rádi filmy ve vesmíru. Jasně, že takoví u toho pak budou usínat. ;)

P. S. že tam jsou "nesmysly" typu "takhle by to v reálu nikdy nefungovalo" nepopírám, jen si jich nevšímám a neřeším je, nejsou pro mě v ten moment důležitý
730299
Ne, normálně s tebou ve spoustě věcech, co takhle hezky rozepíšeš, souhlasím, ale tentokrát fakt nemůžu. Pro mě se ten film třeba tak vůbec netvářil, nešel jsem na to s žádným očekáváním filmu desetiletí ani jsem z něj takové ambice nikdy necítil, od začátku jsem viděl Pittovu postavu jako utrápeného astronauta, co před svými emocemi utekl až do vesmíru, jemuž pak děj nabídne šanci se postavit svému největšímu strachu, najít a konfrontovat svýho tátu. Ta mise je pak prokládaná nějakýma drobnýma akčníma sekvencema, kdy se ta postava ještě víc dokresluje, je tam plno vnitřních monologů, ale eventuálně to musí dospět k tomu střetu. Tím to celé vyvrcholí, Pitt si z toho následně vezme poučení, který na něj celou dobu čekalo doma na Zemi (v tom je ten největší paradox a osobně pro mě nejbolestivější část celýho filmu) a přichází konec. Jednoduchý a zatraceně účinný, doslovnost vůbec nevadí, naopak je to téma tak silný a provedení tak bezchybný, že si to ten film může dovolit. Jestli to je nedostatkem empatie nebo ne říct popravdě nedokážu, ale troufám si tvrdit, že lidi citlivější empatičtější nátury si to tam prostě najdou spíš, než borci co vyrazí na akční sci-fi s cool Pittem, protože mají rádi filmy ve vesmíru. Jasně, že takoví u toho pak budou usínat. *;)* P. S. že tam jsou "nesmysly" typu "takhle by to v reálu nikdy nefungovalo" nepopírám, jen si jich nevšímám a neřeším je, nejsou pro mě v ten moment důležitý
obsahuje menší spoilery, ale nechci je zakrývat
730291
11 -2
reagovat
reaguje na: KARLOS
Oki, beru Tvůj pohled a jen dodávám, že jsem snad ničí jiné hledisko neshazovala (na popkorn jsem nikoho neposílala určitě :D). Jen jsem se snažila vysvětlit, co mě na tom filmu tak zasáhlo a že nesmysly považuji za součást každého sci-fi filmu a záleží na tom, jak to na každého zapůsobí (a jestli to přebije to NĚCO).  Btw. jsem fakt přesvědčená, že u tohoto žánru více než u kteréhokoli jiného nelze natočit film, aby někdo nebrblal. Já třeba u Ad astry ještě kvituju zobrazení vztahu Roye a jeho ex z prvních dvou třetin, kde mi ten milostný vztah přišel jako skvělé funkční vodítko k pochopení Royovy postavy. Naopak např. u Arrivalu a Interstellaru se tam vždy najednou vedle hrdinky ke konci objevil nějaký chlapík (nebo začalo něco, co mělo asi evokovat milostné pnutí), jen aby se vysvětlilo, kdo teda bude otcem toho dítěte (dětí), které budou mít. A to mi vždy přišlo dost na sílu. 

A jinak Ad astru jsem nikdy nevnímala jako velkolepou vesmírnou odyseu, ale spíše jako intimní zobrazení osamělosti umocněné všeobjímajícím vesmírem.  
730298
Oki, beru Tvůj pohled a jen dodávám, že jsem snad ničí jiné hledisko neshazovala (na popkorn jsem nikoho neposílala určitě *:D*). Jen jsem se snažila vysvětlit, co mě na tom filmu tak zasáhlo a že nesmysly považuji za součást každého sci-fi filmu a záleží na tom, jak to na každého zapůsobí (a jestli to přebije to NĚCO).  Btw. jsem fakt přesvědčená, že u tohoto žánru více než u kteréhokoli jiného nelze natočit film, aby někdo nebrblal. Já třeba u Ad astry ještě kvituju zobrazení vztahu Roye a jeho ex z prvních dvou třetin, kde mi ten milostný vztah přišel jako skvělé funkční vodítko k pochopení Royovy postavy. Naopak např. u Arrivalu a Interstellaru se tam vždy najednou vedle hrdinky ke konci objevil nějaký chlapík (nebo začalo něco, co mělo asi evokovat milostné pnutí), jen aby se vysvětlilo, kdo teda bude otcem toho dítěte (dětí), které budou mít. A to mi vždy přišlo dost na sílu.  A jinak Ad astru jsem nikdy nevnímala jako velkolepou vesmírnou odyseu, ale spíše jako intimní zobrazení osamělosti umocněné všeobjímajícím vesmírem.  
730291
6 -1
reagovat
reaguje na: SteKi
A mně je zas strašně líto, že to tam spousta lidí nevidí ;).
730297
A mně je zas strašně líto, že to tam spousta lidí nevidí *;)*.
730267
6 -2
reagovat
reaguje na: KARLOS
:+
730295
*:+*
730291
2 -1
reagovat
reaguje na: KARLOS
Díky, podepisuju :+
730292
Díky, podepisuju *:+*
730291
2 -1
reagovat
Freya; dood: Tohle není o empatii, nesouznění a nepochopení postav a příběhu. Tohle je přesně o tom, co SteKi naťuknul - ten film se snaží a tváří jako veledůležitý milník s přesahem filmu desetiletí, ale podráží si nohy právě těmi nesmysly, které jde u konkurence přehlédnout s přimhouřenýma očima, protože se nepasují do dovodobé Vesmírné odysey a pokorně se ty negativa snaží maskovat. Tady jsou exponovány v plném světle, ale tvůrci jasně dávají na vědomí, že ty všudypřítomné chyby nehodlají nijak řešit, protože přece točí "vyšší umění".
Jenže ta banalita příběhu, nikterak neobjevně zpracovaná, se v našich očích jaksi zamaskovat nepodařilo. Když tam pronáší blábol za blábolem starý generál a jeho motivace jsou všeho všudy nula nula nic, ještě se nad tím dalo mávnout rukou.
Ale pokud na konci celou pasáž se setkáním s tatíkem pro jistotu několikrát utlučou nesmysly jako že se začnou přetahovat vedle prstence Neptunu a nakonec předloží Pittovo rozřešení úplně nejkýčovitějším způsobem, pak ten film nejde brát v našich jinak, než jako nabubřelou hloupost.
Uznávám, že to řadu diváků zasáhnout dokáže, proč ne. Ale jestli mi argumentují jen tím, že je to jiný druh filmu, než sem čekal a příště ať jdu na popkorn, pak Prvého člověka mám na 9/10*, to jen k dlouhým, jen lehce akčním vesmírným dramatům.
730291
Freya; dood: Tohle není o empatii, nesouznění a nepochopení postav a příběhu. Tohle je přesně o tom, co SteKi naťuknul - ten film se snaží a tváří jako veledůležitý milník s přesahem filmu desetiletí, ale podráží si nohy právě těmi nesmysly, které jde u konkurence přehlédnout s přimhouřenýma očima, protože se nepasují do dovodobé Vesmírné odysey a pokorně se ty negativa snaží maskovat. Tady jsou exponovány v plném světle, ale tvůrci jasně dávají na vědomí, že ty všudypřítomné chyby nehodlají nijak řešit, protože přece točí "vyšší umění". Jenže ta banalita příběhu, nikterak neobjevně zpracovaná, se v našich očích jaksi zamaskovat nepodařilo. Když tam pronáší blábol za blábolem starý generál a jeho motivace jsou všeho všudy nula nula nic, ještě se nad tím dalo mávnout rukou. Ale pokud na konci celou pasáž se setkáním s tatíkem pro jistotu několikrát utlučou nesmysly jako že se začnou přetahovat vedle prstence Neptunu a nakonec předloží Pittovo rozřešení úplně nejkýčovitějším způsobem, pak ten film nejde brát v našich jinak, než jako nabubřelou hloupost. Uznávám, že to řadu diváků zasáhnout dokáže, proč ne. Ale jestli mi argumentují jen tím, že je to jiný druh filmu, než sem čekal a příště ať jdu na popkorn, pak Prvého člověka mám na 9/10*, to jen k dlouhým, jen lehce akčním vesmírným dramatům.
10 -4
reagují: do_Od, Freya, gaboo, belasis
reagovat
Nikdy se mi ješte nestalo abych v kině usínal (ani u pohádek) ale tady jsem už v půlce nemohl, vůbec jsem se do toho filmu nedokazal vcítit..Už mi jen chybělo jen že miluje svouji matku a proto nenávidí svého otce a bylo by to vše..
730271
Nikdy se mi ješte nestalo abych v kině usínal (ani u pohádek) ale tady jsem už v půlce nemohl, vůbec jsem se do toho filmu nedokazal vcítit..Už mi jen chybělo jen že miluje svouji matku a proto nenávidí svého otce a bylo by to vše..
2 -2
reagovat
reaguje na: Freya
Máš pravdu. A úprimne ti závidím, že tam to "niečo" vidis. 
730267
Máš pravdu. A úprimne ti závidím, že tam to "niečo" vidis. 
730263
2 0
reagují: Freya
reagovat
reaguje na: Freya
Tak nás svět umírá doopravdy. V blízké budoucnosti pocítíme následky velmi podobně jako ve filmu. Myslím, že 3h stopáž už nebylo nutné obohacovat o tuto informaci.

Nolan si nechal nadčasovost díla ve své nedoslovné předpovědi. Lepší než - polovina lidstva vyhynula útokem zákeřných opic.
730266
Tak nás svět umírá doopravdy. V blízké budoucnosti pocítíme následky velmi podobně jako ve filmu. Myslím, že 3h stopáž už nebylo nutné obohacovat o tuto informaci. Nolan si nechal nadčasovost díla ve své nedoslovné předpovědi. Lepší než - polovina lidstva vyhynula útokem zákeřných opic.
730263
2 -1
reagovat
reaguje na: SteKi
No, já myslím, že ten film hezky komplexně ukazuje, jak se na na člověku podepisují vztahy s rodiči, pokud jsou narušené. A rozhodně nešlo jen o tu ztrátu. Myslím, že celý film probleskují vodítka k tomu, abychom pochopili, jak strašně moc ten vztah s otcem Roye ovlivnil a v negativním formoval, a že ten vztah nebyl v pořádku ani před otcovým odletem k Neptunu. K téhle rovině prostě nemám nejmenší výhradu.

Co se týče "nesmyslů", ty nalézám v každé sci-fi - v Interstellaru mi například vadilo, že ani náznakem nebylo vysvětleno, proč je na tom ten náš svět tak tragicky, mnohá rozhodnutí samotných hrdinů i celý závěr, v Arrival zase výsledná pointa i to že Amy napříč časovými rovinami nestárne. A někomu to zase přijde v pohodě a fajn. Přijde mi, že něco, co se dá v tomto směru vytknout, je v každém sc-fi filmu a záleží na tom, jestli tam spatříme to NĚCO, kvůli čemu přimhouříme oči, nebo nikoli. Já si to u Ad astra našla. 
730263
No, já myslím, že ten film hezky komplexně ukazuje, jak se na na člověku podepisují vztahy s rodiči, pokud jsou narušené. A rozhodně nešlo jen o tu ztrátu. Myslím, že celý film probleskují vodítka k tomu, abychom pochopili, jak strašně moc ten vztah s otcem Roye ovlivnil a v negativním formoval, a že ten vztah nebyl v pořádku ani před otcovým odletem k Neptunu. K téhle rovině prostě nemám nejmenší výhradu. Co se týče "nesmyslů", ty nalézám v každé sci-fi - v Interstellaru mi například vadilo, že ani náznakem nebylo vysvětleno, proč je na tom ten náš svět tak tragicky, mnohá rozhodnutí samotných hrdinů i celý závěr, v Arrival zase výsledná pointa i to že Amy napříč časovými rovinami nestárne. A někomu to zase přijde v pohodě a fajn. Přijde mi, že něco, co se dá v tomto směru vytknout, je v každém sc-fi filmu a záleží na tom, jestli tam spatříme to NĚCO, kvůli čemu přimhouříme oči, nebo nikoli. Já si to u Ad astra našla. 
730252
7 -2
reagují: SteKi, Cinefil
reagovat
reaguje na: GuidoA.
Hm to je fajn, ale neviem ci jeho otec docenil, že mu prišiel zvukový záznam predpripraveného textu nejakým úradníkom ktorý čítal jeho syn z papiera
730262
Hm to je fajn, ale neviem ci[spoiler] jeho otec docenil, že mu prišiel zvukový záznam predpripraveného textu nejakým úradníkom ktorý čítal jeho syn z papiera[/spoiler]
730258
0 0
reagovat
reaguje na: SteKi
ve filmu her si taky posilali papirove liebesbriefy :)
730258
ve filmu her si taky posilali papirove liebesbriefy *:)*
730244
1 -1
reagují: SteKi
reagovat

8/10

Výborné! Viac takých filmov! :+
730254
Výborné! Viac takých filmov! *:+*
8/10
4 -3
reagovat
reaguje na: do_Od
No neviem ci toto je ten problém, nakoľko paradoxne človeku s ktorým som na tom bol, relatívne nedávno zomrel otec..... a pri konci chytil menší mikrospanok. Nedostatkom empatie rozhodne netrpím, ale keď mi niekto sucho a nezazivne oznámi, že stratiť rodiča je strašne smutná vec, nezačnem mat automaticky hrču v krku a slzy na krajicku. 
730252
No neviem ci toto je ten problém, nakoľko paradoxne človeku s ktorým som na tom bol, relatívne nedávno zomrel otec..... a pri konci chytil menší mikrospanok. Nedostatkom empatie rozhodne netrpím, ale keď mi niekto sucho a nezazivne oznámi, že stratiť rodiča je strašne smutná vec, nezačnem mat automaticky hrču v krku a slzy na krajicku. 
730251
4 -3
reagují: Freya
reagovat
reaguje na: SteKi
Je to docela jednoduchý. Kdybys někdy zažil nebo cítil to co Pittova postava, tj. ztrátu, odloučení, strach se k někomu přiblížit, se někomu otevřít, ten film by pro tebe byl najednou o něčem jiným. ;)

A vlastně to ani nemusíš zažít. Stačí být natolik empatický, abys těm postavám porozuměl.
730251
Je to docela jednoduchý. Kdybys někdy zažil nebo cítil to co Pittova postava, tj. ztrátu, odloučení, strach se k někomu přiblížit, se někomu otevřít, ten film by pro tebe byl najednou o něčem jiným. *;)* A vlastně to ani nemusíš zažít. Stačí být natolik empatický, abys těm postavám porozuměl.
730244
9 -6
reagují: SteKi
reagovat
reaguje na: SteKi
A to přitom se recenze odkazuje na přílišnou doslovnost. Kde? Ten konec ano, ale zbytek?
730250
A to přitom se recenze odkazuje na přílišnou doslovnost. Kde? [spoiler]Ten konec ano, ale zbytek?[/spoiler]
730248
1 0
reagovat
Komentáře
© copyright 2000 - 2024.
Všechna práva vyhrazena.

Registrace

Nemáte svůj účet? Registrací získáte možnosti:
  1. Komentovat a hodnotit filmy a trailery
  2. Sestavovat si žebříčky oblíbených filmů a trailerů
  3. Soutěžit o filmové i nefilmové ceny
  4. Dostat se na exklusivní filmové projekce a předpremiéry

Zapomenuté heslo

Pokud jste zapomněli vaše heslo nebo vám nedorazil registrační e-mail, vyplňte níže e-mailovou adresu, se kterou jste se zaregistrovali.

Přihlášení

Zapomenuté heslo
Přihlašte se jedním kliknutím přes facebook:

Registrace

Nemáte svůj účet? Registrací získate možnosti:
  1. Komentovat a hodnotit filmy a trailery
  2. Sestavovat si žebříčky oblíbených filmů a trailerů
  3. Vytvářet filmové blogy
  4. Soutěžit o filmové i nefilmové ceny
  5. Dostat se na exklusivní filmové projekce a předpremiéry
registrovat se