Z Windstrucku me bolela hlava, bylo to na muj vkus moc preplacane a prvoplanove. A to Jun Ji-hyun a hudbu z toho filmu neskutecne zeru. Zato na Classic nemuzu rict po dvou zhlednutich temer krive slovo, i kdyz za dokonale melodrama bych to rozhodne nepovazoval. Dokonala neni ani MSG, ale ten film mi od prvniho zhlednuti natolik prirostl k srdci, ze pod ultimatni hodnoceni nikdy nepujdu. Az sezenu DC verzi, ktera nebude jen v regionu 3, udelam projekci ve Filmparku, i kdybych si mel to petikilo zacalovat sam.

Videl jsem Classic, to se mi libilo jeste, ale Windstruck již byl pro mne jedním krokem do pekla (kdyby to byla netypicka buddy movie ona drsná policajtka, on neschopný chlapík jak se to profilovalo na zacatku, tak super, ale vitr? vitr????) ... A konečná naražka na sassy girl... grrrrr... Jak sassy girl miluju, tak kazdym dalsim shlednutym filmem u me Kwak klesá

Konec byl super.

Díky, takže si musím sehnat tu originální :)

Hal: zajímavé zhodnocení.
Ad dotaz- DC.

Po velice příjemném My Sassy Girl jsem od Jae-young Kwaka čekal další romantický film, který na rozdíl od naprosté většiny ostatních v tomto žánru opravdu má duši a láska je v něm přítomná nejenom v názvu a propagačních materiálech... ale našel jsem jen další průměrnou romanci o dvou zamilovaných trojúhelnících. Příběh o nešťastně zamilované dívce která si čte v deníku své matky o lásce velmi podobné té svojí je místy docela jímavý a s několika velmi pěknými scénami, ale nemá šanci oporavdu chytit za srdce někoho kdo chce víc než jen číst vzletné fráze v dopisech láskou oblouzněných lidí - protože ty jsou k vidění i v telenovelách. Kromě toho je většina postav ve filmu zoufale nesympatická a zejména nejlepší kamarádky obou hlavních hrdinek bych nejradši vzal lopatou po hlavě (což ovšem na druhou stranu možná je záměr autora).
Nejvíc mě ale dostal závěr - už posledních 20 minut je hodně mimo, ale úplný konec je jedním z nejvíc WTF momentů jaké jsem kdy viděl a už jen kvůli němu bych další stavění Classic na roveň My Sassy Girl bral jako urážku (své, relativně nízké, hodnocení MSG ale budu muset nejspíš brzy přehodnotit, resp. se na ni znovu podívat - myslím na ten film víc než by bylo na "jen nadprůměrnou romantiku" zdrávo). 5/10


Chtěl bych se zeptat místních MSG znalců - ve které verzi (normální nebo DC) je scéna s vojákem? Někde tvrdí že v jedné, jinde zase že v druhé...

Teď sice nemám možnost si to nějak ověřit, ale napadl mě další důvod, proč mám s asijskými filmy problém. Normálně je ve filmech spousta úvozujících a panoramatických záběrů, které mají za úkol diváka do toho prostředí dostat. Nevybavuju si, že bych něco podobného v těhle asijských filmech viděl, tam se stříhá rovnou na postavy...

Charlotte: já to taky dokážu překonat (při dobré konstelaci hvězd a slunečních skvrn ), ale potřebuju alespoň nějaký záchytný bod, což je u těch asijských romantických filmů dost problém, protože je tam jinak úplně všechno.

rcorp: v tom případě se nedivím, proč máš problém s většinou romancí a romantických komedií- potřebuješ být s tím vztahem vnitřně srozuměn-já to většinou dokážu překonat. Zkus ještě Il Mare. pokud ani to nezkousneš, jsi ztracen a pusť si znovu Enchanted. Ta se alespoň nebere vážně

Mě se to podání jejich vztahu vyloženě příčí, takže už jsem klesnul na 2/10 a rozhodně už to v životě nechci vidět. Na rozdíl od Leopardí ženy, kde jsem měl problém hlavně s tempem a napodruhé bych už se mohl chytat. :)

rcorp: My Sassy Girl je mým nejmilejším jihokorejským filmem a jediná má výhrada se váže na scénu s vojákem, která je pouze v Director´s Cut, ale oceňuji, že se nebojíš přesně a tvrdě pojmenovat, co ti vadilo, i když jde o klasiku žánru. Po prvních pěti minutách jsem to koneckonců hodlala znechuceně vypnout, ale pak jsem se nějak naladila. Ta poetika je samozřejmě dost specifická, ale v tomhle případě mi kupodivu nevadilo, že se vzorcem jejich vztahu také nejsem vůbec kompatibilní. Navíc já mám asi pět filmů, absolutních nových klasik, které z duše nesnáším. A věř mi, z hlediska reakce okolí mnohem skandálnější než tvá averze k MSG. Stejně mě víc mrzí ta Leopardí žena.

Evidentně ne. Ale Sympathy for Lady Vengeance bylo super, takže radši zaměřím svoji pozornost ohledně asijské kinematografie tímhle směrem. :)

rcorp: Pro tebe evidentne korejske romantiky nejsou. No, uz jsem par takovych lidi potkal

btw. Takove filmy by stalo za to videt v HD kine.

Cival: :)
Prostě mi vztah psychicky narušená holka+bezpáteřní loser, který se sebou nechá jednat jako s hadrem nepřipadá romantický. Fakt by mě zajímalo, jestli by se u toho všichni tak rozplývali kdyby ty role byly prohozený. Ať se snažim jak chci, tak tam prostě vidím analogii k "sice mě bije, ale já ho miluju a když s ním vydržím a budu se dost snažit, tak se určitě změní k lepšímu." Akorát tady na rozdíl od reality se (nejspíš) na konci filmu mávnutím kouzelného proutku opravdu změní. Nemyslim si, že by tohle bylo ideální poselství. Každopádně mi jsou obě ty postavy silně nesympatický. Nepřišlo mi to vtipný, místama jsem měl pocit, jako bych se koukal na korejskou, "romantickou" variaci Zahulíme, uvidíme, kde se ty jednotlivý složky navzájem beznadějně ubíjejí. Celkově na mě ten film působil dost nesoudržným dojmem a byl zbytečně dlouhý.

Abusive relationship at its best. Vzhledem k tomu, že tohle nám autor předpokládám nechtěl ukázat, tak zůstanu u toho, že jsem MSG vzal za špatný konec. I tak je ale pro mne Dívka druhou nejnesympatičtější filmovou postavou (první je postava Rachel Weisz v Podobě věcí/Sexuální rekonstrukci). Plus stejně jako v The Classic otravný soundtrack. A jako bonus kyblík patosu na závěr.
4/10