Láhev Chardonnay, čerstvě načnutá krabička Petrušek, čisté slipy a člověk je ready znovu něco napsat k hororovým zážitkům, které ho potkali za poslední týdny. Na tomhle místě se chci omluvit PetaBlackovi, protože jsem mu ještě nebyl schopen odpovědět na jeho ultradlouhý, 2x přečtený post doporučující velmi lákavě znějící horory. Snad se k tomu brzo dostanu. Ale té fanouškovské posty je prostě hrozně moc, a kdybych měl odepisovat všem členům svojí rozrůstající se fanbáze, tak nedělám nic jiného. (Ano, musíte si se mnou sednout do hospody, abych tu nemusel psát, že tady fakt patří velký smajlík) Takže koukejte vyběhnout za barák, pohlédnout na děsivě se tvářící vrby a duby, doběhnout nazpátek, nazout si boty, vyběhnout zpět, bafnout na cigána a dát se pomalu do čtení. Snad to bude tentokrát výživné...
Dead Silence (2007)
Véééélikánskej rest, kterej sem někde v hlavě nosil, ale škrtl sem ho až předevčírem. A paráda. Jak tak koukám na ty průměrný hodnocení na CSFD, tak mám pocit, že sem viděl úplně jinej film. Ano, Ryan Kwanten je hrozný dřevo a právě on ten film kazí, co může. Ale v tomhle snímku můžeme jasně vidět esenci "Wanismu". Děsivé neživé věci, lekačky dávající si na čas, zrcadla v nějaké formě a děs děs děs. A o čem to je? Znáte ty "loutky", které používají břichomluvci a mluví jejich prostřednictvím? O tom to je. Kwantenovi se stane tragédie, je z ní podezřelej, a tak logicky jede navštívit starého otce do zapadákova. S detektivem v patách...
Ježíši jak já tohle miluju. Wana uctívám, to možná víte. Všechny ty jeho děsivé propriety na mě tedy fungovali naprosto výborně. Ale tady se k tomu přidala pointa, která mě zase po delší době naprosto dostala. Jak my sme rozmazlení. Všechno už sme viděli. Ale tohle je tak geniální a přitom jasný, že to prostě stojí za to. Jak se to na konci začne rozplétat, tak si řeknete: "O čem to ten Ted sakra mluvil, normální pointa". Jenomže normální pointa se převrátí v ten jeden opravdu nečekanej šok, po kterým máte chut zatleskat. Ale neuděláte to, protože někdo by mohl ze sklepa zatleskat nazpátek...
9/10
Noroi (2005)
S pověstí Japonského Blair Witch se ke mně dostal tenhle found footage hororek, který měl kombinovat to nejlepší z nalezených videozáznámů a japonských duchařských shockerů. No, nejsem zklamanej, ale nadšenej taky ne. Hlavní hrdina začne natáčet dokument o neštěstích, která jsou podivně provázaná. Pomalu začíná rozplétat ne příliš originální pavučinu a vy se (upřímně) docela nudíte. Pak se naštestí odjede na japonský venkov (miluju venkov v hororech) a závěrečný akt je naprosto výborný. Ta scéna s nočním viděním ve mne bude strašit hodně dlouho. Lepší průměr a já říkám Sedm čili sedm neštěstí..
7/10
Dying Breed (2008)
Oj, tohle bylo dobré. Parta Australanů se vydá něco hledat na Tasmanii.Viděli jste Deliverance? Tak to ste doma. Cestou necestou dojedou do té nejzapadlejší vesničky na konci světa, kde lidi zanedbávají péči o chrup víc jak já, souloží s příbuznými víc jak já (Whaaat?
) a vůbec si tam v krčmě dát pivo je víc o hubu jako chlastat s Daviesem a pospíchat na metro. (Tato věta byla dodána až teď). Velmi slušné a nepříjemné gore, velmi dlouhý rozjezd, velmi nádherná a znepokojivá příroda. A to já rád. Ano, druhá půlka se překlopí v předvídatelný slasher, ale proč ne. Funguje to, je to natočeno s nápadem a smrti bývají fakt nechutné. Za tohle palec nahoru (stydím se, že si ty dvě slova půjčuju tak často) a doporučení pro všechny8/10
A ty tři dneska stačí. Pokud to někdo přečetl, napiště, doporučujte a vězte, že i když neodpovím stejně rozvitě, tak sem si to pozorně přečetl. Na tomto místě znovu zdravím PetuBlacka :D Čus.



