NPH tam ruluje, dával jsem si asi před měsícem oba díly. Co mě ale včera pobavilo v souvislosti s Haroldem a Kumarem: Koukám na Travoltu v Saturday night fever a ta jejich banda tam šla na jídlo do White Castlu a každej si dal čtyři ty malý hambáčky a John je do sebe rval jak Kumar

Jak jinak. A je i ve dvojce. Ma tam ultimatni scenu - prijezd na Bilem Jednorozci

Tak nedávno jsem po dlouhé době viděl Zahulíme, uvidíme a koho tam nevidím... samotného Neila Patricka Harrise

Jestli dobře snášíš scénáře od Kaufmana, tak V kůži Johna Malkoviche

Mám těžké dilema. Dnes večer jsem se chtěl podívat na Prince bez království. Jenže zároveň na Primě dávají V kůži Johna Malkoviche. Oba dva filmy jsem nikdy neviděl. Můžete mi prosím poradit, kterému z nich mám dát přednost? Díky.

Jo, pod Inside I'm Dancing se podepisuju, parádní snímek, jen bych možná z popisu vynechal to označení komediální. Každopádně doporučuju všema deseti...

Inside I'm Dancing vypadá slibně

Vozíčkáře určitě zkusím, dík za tip :o))

Mám báječnou náladu. Tu mi způsobily dva filmy, které jsem si v posledních hodinách pustil. Jel jsem včera večer vlakem do Mariánek. Znáte to - večer, nuda, tma; tak jsem si pustil irský snímeček Inside I'm Dancing - a lépe jsem nemohl udělat. Komediální drama o přátelství dvou vozíčkářů mi udělala takovou radost, že jsem byl asi jediný člověk, kterému nevadila ta děsná výluka ve Stříbře. Ale zpátky k Uvnitř tančím. Výborná hudba, skvělý scénář a hlavně herecké obsazení si zaslouží zvláštní vypíchnutí. Pustil jsem si to hlavně kvůli Jamesi McAvoyovi. Nezklamal. Je úplně geniální a ty hlášky a životní optimismus by rozesmály i naprostého suchara.

Druhý film jsem si pustil dneska ráno a opět to stálo za to. Harold a Maude. Stačí říci jen tato jména a všichni vědí. On je puberťák libující si v absurdních sebevraždách a chozeních po pohřbech, ona má osm křížků na krku a má takovou vitalitu, kterou jí všichni můžou jen a jen závidět. A právě tito dva "podivíni" se dají dohromady. Celé je to lehounce bizarní (v dobrém slova smyslu) s výborným soundtrackem a hlavně s nezapomenutelnou atmosférou, kterou dnes těžko natočíte.

Je-li zde někdo, kdo oba filmy neviděl, určitě si je sežeňte. Rozhodně nebudete litovat. Oba snímky mohu doporučit i jako lék na špatnou náladu.

Právě jsem měl tu čest zhlédnout film Whale Rider a... fuu... no nádhera to byla, opravdu krása... Nádherná hudba, hezký příběh a mladičká Keisha Castle-Hughes podává fakt neskutečný výkon... bylo pár momentů, kdy oko nezůstalo suché... Kdo neviděl, ať na tom urychleně zapracuje :o))

Jsi-li tak slušný, docela se divím, že jsi ten film už dávno nevypnul
Jinak souhlas, je to opravdu zatraceně silná káva. Tak pekelnou nenávist k aktérům jsem u filmu pocítil snad naposledy u Eden Lake. Hm. Zase děti. Divný

HAL: Napadlo, ale tohle (přesněji tu scénu) jsem fakt psychicky nezvládl. Sorry.

Xatrix: Ano, byl to emoční vrchol, ale bylo mi u toho zle. Vydržím hodně, ale tohle na mě bylo moc. Nezvládl jsem to. Se závěrečnou katarzí souhlasím. Dlouhou dobu jsem ze sebe nemohl vysoukat ani slovo. Ale v každém případě hodně silný film.

Spazz: Jsem slušný a nerad se uchyluji k vulgaritám, obzvlášť k těm zbytečným.

Já ten film neviděl, ale tak nějak obecně k podobnému křičení že "tyhle scény už jsou fakt mocinky moc" - to tě nenapadlo že právě díky nim je ten film (i jiné, podobné) tak působivý?

Myslel sem si, že napíšeš tuhle scénu. Ona je samozřejmě děsivá, ale IMHO tam patří coby emoční vrchol toho filmu, kterej má s divákem zamést. Závěrečná katarze pak působí jako zadostiučinění...

stahnul kalhoty a strcil si do ust jeho pyj....... nemuzes to rict normalne? :-D

Xatrix: Vynechal bych tam (nebo přesněji malinko zkrátil) scénu na pláži, když Anders nutí Kaspara, aby Joosepovi stáhnul kalhoty a strčil si do úst jeho pyj. Nezlob se na mě, ale tenhleten okamžik mě dost znechutil.

Co konkrétně bys vynechal? Čistá zvědavost, páč pro mne je tam každá sekvence nenahraditelná a nepostradatelná :)

Tak jsem nakonec dal Klass. Hodně silný film, natočený s mladistvým elánem. Prefektní gradace a závěrečné dějství mě hodně zásáhlo. Přesto bych některé konkrétní momenty vynechal. 9,5/10