Tohle je můj úplně nejvíc nejoblíbenější film. Nechápu jak může někoho nudit. Je v něm víc napětí a emocí než ve většině filmů, které se tu probírají.

Tento film zboznuje moja matka, ale ja som pri nom dokazal vydrzat len par minut a trpel som jak svina.

Je suis desoleé.
Ještě jednou oficiálně: ani jeden z V.I.M filmů, které mě uspávájí, NEPSAL Shushika.

Viděla jsem to před pár lety na gymplu (ve svém temném Dogma-Fellini apod. období,určitě nejsem sama,kdo si tím prošel, doufám:-)) a rýhu ve mně zanechala hlavně ta věčnost trvající čtyři dny... a hluboké manželské kořeny vytrhne jako bezvýznamný polní plevel věta : This kind of certainty comes but once in a lifetime.

Meryl a Clint byli zázračně komplementární a ocenila jsem, že manžel nebyl karikaturou a la " násilnický alkoholik, který manželku do náručí krásného cizince postrkuje svou nesnesitelností." Scéna v autě...darmo mluvit. Ale UMÍM si vybavit i dramatičtější filmové momenty...:-)

Fluke: k tomu spánku: to se stává, dvě místní V.I.M. by mi posloužily lépe a rychleji než rohypnol...

já naopak tenhle film můžu.. mám slabost pro ten typ filmů, ve kterých si láska dere cestu skrze různá protivenství (ups,vážně jsem to napsal ? )

Tenhle snímek nemám rád:)..vždycky mě donutil usnout.

Podpis pod Civala. Jak je celá linie s potomky hlavní hrdinky otravná, tak Eastwood se Streepovou válí, ona scéna v autě mě málem zničila.

To je fakt... usíná se u nich furt stejně dobře. (PS: pche, takový laciný vtip!)

Taky mám pocit, že je to hrozná nuda. Ale vždycky mi vrtalo hlavou, proč byli ty mosty vlastně zastřešený.

Kdysi dávno jsem to nedokoukal. Trpěl jsem jak zvíře.