Před více než deseti lety natočil David Fincher film Se7en a pro spoustu lidí, včetně mě, se stal filmařským bohem. Teď se opět vrací k tématu sériového vraha a pro jistotu rovnou toho nejznámějšího - Zodiaca (kterým se prý inspiroval už u Sedmi). Látka, se kterou pracuje, je ale přes stejný tematický rámec naprosto odlišná a hlavně nevybíhá z mantinelů vytyčených souslovím "podle skutečné události", takže se tentokrát nekoná depresivní studie lidské duše a jejích hříchů, tento film má mnohem blíže ke klasické detektivce. Režisérská genialita je něm přitom jasně patrná od prvního záběru, dokonale prokresleného retro prostředí a hlavně od prvních vražd - ty jsou totiž neuvěřitelně sugestivní a i když jsem přesně věděl co se stane, stejně se mi pokaždé na chvíli zastavil dech a němě jsem sledoval jak si vrah pohrává se svými oběťmi i s lovci kteří mu jsou na stopě. Ta stopa je ale velmi nezřetelná a lovci často tápou.... a stejně tak jsem bohužel často tápal i já jako divák, ztrácel se mezi spousto jmen hrdinů i podezřelých a protichůdných důkazů. Větší část filmu jsem netušil kdo je vlastně hlavní postava, jestli novinář, policista nebo karikaturista který přitom v první polovině filmu skoro nedostane prostor. Hlavní postavou by mohl být i samotný vrah, ale na to je až příliš tajemný a jeho myšlená charakteristika se neustále mění mezi zhmotnělým zlem, inteligentním loutkařem, lhářem, bláznem a třeba i obyčejným člověkem aby nakonec skončila někde úplně jinde. Prokreslení osobností a jejich vývoj je u všech těchto postav výborné, ale ztotožnit jsem se nedokázal s žádnou (a stejně jako u filmu Good Shepherd tomu moc nepomáhají ani masky, všechny postavy totiž vypadají v průběhu desítek let pořád stejně). Film také trpí přílišnou délkou a nedokáže udržet tempo a atmosféru nastolenou v úvodu intenzivními vraždami a seznamováním s postavami, a přechází v úmorné a marné hledání podezřelých a přeskakování mezi alespoň trochu zajímavými událostmi v průbehu celého desetiletí. Poslední třetina je naproti tomu velmi dobrá, v ústředním dění se ocitá jen jediná postava s jedinou dějovou linkou a rychle spěje do závěru který měl být možná katarzní, ale vyznívá spíš do ztracena.
Finální zhodnocení filmu je tak pro mě velmi těžké, i přes vizuální dokonalost a několik brilantních scén jsem pořád zůstal jen divákem sedícím v pohodlné sedačce a ne součástí filmu jako v jiných Fincherových filmech, kdy jsem drcený napětím a bez dechu hltal každou další vteřinu. Hlavní problém je podle mě v samotném tématu, tento reálný příběh je jednoduše příliš rozvleklý a bez působivých momentů aby se dal převést na opravdu silný film. Režisér je původní události až příliš věrný, neupravuje ji pro potřeby filmového média a nepřidává do ní žádné myšlenky navíc, což je podle mě dost velká škoda, mohl vzniknout další z jeho geniálních snímků, takto je to "jen" dokonale natočený záznam skutečné události. 9/10
35258
Před více než deseti lety natočil David Fincher film Se7en a pro spoustu lidí, včetně mě, se stal filmařským bohem. Teď se opět vrací k tématu sériového vraha a pro jistotu rovnou toho nejznámějšího - Zodiaca (kterým se prý inspiroval už u Sedmi). Látka, se kterou pracuje, je ale přes stejný tematický rámec naprosto odlišná a hlavně nevybíhá z mantinelů vytyčených souslovím "podle skutečné události", takže se tentokrát nekoná depresivní studie lidské duše a jejích hříchů, tento film má mnohem blíže ke klasické detektivce. Režisérská genialita je něm přitom jasně patrná od prvního záběru, dokonale prokresleného retro prostředí a hlavně od prvních vražd - ty jsou totiž neuvěřitelně sugestivní a i když jsem přesně věděl co se stane, stejně se mi pokaždé na chvíli zastavil dech a němě jsem sledoval jak si vrah pohrává se svými oběťmi i s lovci kteří mu jsou na stopě. Ta stopa je ale velmi nezřetelná a lovci často tápou.... a stejně tak jsem bohužel často tápal i já jako divák, ztrácel se mezi spousto jmen hrdinů i podezřelých a protichůdných důkazů. Větší část filmu jsem netušil kdo je vlastně hlavní postava, jestli novinář, policista nebo karikaturista který přitom v první polovině filmu skoro nedostane prostor. Hlavní postavou by mohl být i samotný vrah, ale na to je až příliš tajemný a jeho myšlená charakteristika se neustále mění mezi zhmotnělým zlem, inteligentním loutkařem, lhářem, bláznem a třeba i obyčejným člověkem aby nakonec skončila někde úplně jinde. Prokreslení osobností a jejich vývoj je u všech těchto postav výborné, ale ztotožnit jsem se nedokázal s žádnou (a stejně jako u filmu Good Shepherd tomu moc nepomáhají ani masky, všechny postavy totiž vypadají v průběhu desítek let pořád stejně). Film také trpí přílišnou délkou a nedokáže udržet tempo a atmosféru nastolenou v úvodu intenzivními vraždami a seznamováním s postavami, a přechází v úmorné a marné hledání podezřelých a přeskakování mezi alespoň trochu zajímavými událostmi v průbehu celého desetiletí. Poslední třetina je naproti tomu velmi dobrá, v ústředním dění se ocitá jen jediná postava s jedinou dějovou linkou a rychle spěje do závěru který měl být možná katarzní, ale vyznívá spíš do ztracena.
Finální zhodnocení filmu je tak pro mě velmi těžké, i přes vizuální dokonalost a několik brilantních scén jsem pořád zůstal jen divákem sedícím v pohodlné sedačce a ne součástí filmu jako v jiných Fincherových filmech, kdy jsem drcený napětím a bez dechu hltal každou další vteřinu. Hlavní problém je podle mě v samotném tématu, tento reálný příběh je jednoduše příliš rozvleklý a bez působivých momentů aby se dal převést na opravdu silný film. Režisér je původní události až příliš věrný, neupravuje ji pro potřeby filmového média a nepřidává do ní žádné myšlenky navíc, což je podle mě dost velká škoda, mohl vzniknout další z jeho geniálních snímků, takto je to "jen" dokonale natočený záznam skutečné události. 9/10
|
reagovat
|
Shame on Palace
