Jakože kdyby měl Bond švih jako třeba Kingsman, tak by na něj nikdo nechodil? Neříkám, že mi ta dramatická poloha principielně vadí (v Casinu to bylo podaný skvěle), ale teda myslím, že by lidi dorazili, i kdyby to byl větší odvaz :)

recenze je hezky napsaná, o tom žádná. Imf to rozebral na šroubky a matičky. Akorát mám pocit, že tam příliš zaznívá myšlenka "Bond ve Spectre už není tím starým dobrým Bondem, kterého máme všichni tak rádi". Pro mě osobně jsou starší bondovky nekoukatelné, protože jsou na dnešní dobu přespříliš naivní. Je to jako filmy s Oldřichem Novým - jsou to klasiky patřící do zlatého fondu kinematografie, ale pohled na ně v člověku vzbudí pouze pousmání, jak se kdysi točily filmy, které se nebraly příliš vážně. Na takového Bonda by dneska nikdo nechodil. Proto mi nový Craigův Bond hodně sedí, protože už to není takový ten lázeňský švihák, co všechno řeší s lehkostí a šarmem, ale tvrdý dříč, který nemá nic zadarmo.

Dovolím si poměrně zásadně nesouhlasit. *?)* Poctivě jsem celou recenzi přečetl a zvážil a na mě tedy v žádném případě Spectre (potažmo ani Skyfall, který jsem viděl pár hodin předtím) nepůsobí jako filmy, které by nevěděly, kam směřují. Mendes na mě nepůsobí jako režisér, který by nevěděl, co tím vším chce říct. Naopak, ví to až moc dobře a pod jeho vedením je Bond cíleně tím, kým je, jak ho Imfe v recenzi popisuješ. Hrdinou z masa a kostí, citlivým agentem, který možná na první pohled nic necítí a na jeho cestě se nikdy nezastavuje, ale o to víc pak všechna svá minulá rozhodnutí analyzuje a snaží se někam posunout. Není pravda, že by se na Casino mohlo zapomenout, že všechna ta práce přišla vniveč. Naopak, Casino je stále tím základním pilířem, na kterém se staví dál a dál, aby se té postavě navrátil i nějaký jiný smysl, než jen pouhá karikatura bez emocí, zato s plnou kapsou hraček. Přesně jak píšeš, Bond je teď mnohem Batmanovitější, pro mě také jinými slovy živější, uchopitelnější a co je snad nejdůležitější, konečně člověk něco cítí, když se do té postavy zkusí při filmu vžít. Jinými slovy, Bond jako postava mě teď zajímá podstatně víc, než kdy dřív. A to je hodně velký pokrok v mých očích. Nicméně ano, když teď přejdu k hodnocení jeho zatím poslední štace, rozhodně nemůžu říct, že bych skákal nadšením do stropu. Skyfall mě před lety poprvé přivedl k tomu, že jsem nad Bondem začal i trochu přemýšlet a Spectre v tomhle víceméně pokračuje, nicméně samotný příběh, který stojí na tom, že [spoiler]veškeré předchozí Craigovky spojuje do jednoho rozsáhlého spiknutí, přičemž veškeré to zlé, co se Bondovi kdy přihodilo, hází do rukou Blofelda, jeho nevlastního bratra,[/spoiler] mi přijde mírně vynucený a lehce těžkopádný. Chápu, kam se to vrací a rozumím celkem i tomu, že bez podobného vývoje bychom se do té postavy nemohli tak úplně ponořit, ale přesto cítím, že to šlo poskládat líp. Bez zbytečných scén s M, Q či Moneypenny, kteří jsou v recenzi naopak chváleni. Pokud bych někde krátil, pak tady. Další věc byla honička, která mi přišla lehce bez náboje, jak už zaznělo v prvních dojmech, s tím souhlas a mírné zklamání, protože na tu jsem se z fotek hodně těšil, naopak velké plus v podobě bitky [spoiler]ve vlaku[/spoiler], úvodu z [spoiler]Mexika[/spoiler] a nakonec i finále z [spoiler]Londýna[/spoiler], které se mi dostalo solidně pod kůži a přišlo mi dosti osobní a dosti osudové. Samotný závěr [spoiler]na mostě a následná návštěva Q[/spoiler], už pak byly pouhou třešničkou na jinak výborném dortu. *:+* Takže jo, připomíná mi to případ MoS, kdy jsme zjevně každý vnímali hlavního hrdinu jinak a podle toho následně všichni sledovali trochu jiný film, což se i ve výsledku podepsalo na rozporuplném hodnocení a ještě rozporuplnější diskuzi. Podobně to teď bude asi tady. Jsem zvědav, jestli nakonec budu v menšině, nebo nás těch spokojených, bude nakonec víc. *:)*